Jang-c'-ťiang

Z Multimediaexpo.cz

Jang-c'-ťiang nebo také Modrá řeka je řeka ve střední ČLR (Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S'-čchuan, Jün-nan, Čchung-čching, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej, Ťiang-su, Šanghaj). Název Jang-c'-ťiang, pod kterým je řeka známá v některých jazycích včetně češtiny, je původním místním označením pro dolní tok řeky, pod kterým ji poprvé poznali evropští misionáři. V Číně je zpravidla nazývána Čchang-ťiang ( ). Svou délkou 6300 km je nejdelší řekou celého eurasijského kontinentu. V celosvětovém měřítku je třetí nejdelší (za Amazonkou a Nilem). Povodí řeky má rozlohu 1 800 000 km² a představuje pětinu území ČLR a domov pro třetinu jejich obyvatel.

Obsah

Průběh toku

Pramení z ledovců v nadmořské výšce 6621 m na severní straně pohoří Tangla a Ku-ku-š'-ln v centrální části Tibetské náhorní plošiny na samém jihozápadě provincie Čching-chaj. Pod názvem Ulan-Muren protéká širokou bažinatou dolinou. Postupně se jmenuje Tchuo-tchuo ( ) a Tchung-tchien ( ). Opouští Tibetskou náhorní plošinu a protíná Čínsko-tibetská pohoří. Pod názvem Ťin-ša-ťiang ( ) protéká úzkými a hlubokými soutěskami, přičemž překonává mnohé peřeje. Na středním toku protéká jižním okrajem Sečuánské kotliny, v níž má pokojný tok a dosahuje šířky 300 až 500 m. Protíná východní horské ohraničení kotliny a vytváří tři soutěsky o celkové délce přibližně 100 km. V těchto místech byla na začátku 21. století postavena přehrada Tři soutěsky. Před jejím dokončením se zde řeka zužovala na 120 až 200 m a hloubka místy dosahovala až 100 m. Tento úsek řeky je znám pod názvem San-sia. Na dolním toku řeka pod názvem Čchang-ťiang protéká rovinami, nejprve Ťiangchanskou a poté Velkou čínskou dolinou. Údolí řeky je dobře vytvářené a vyskytuje s v něm mnoho průtoků a ramen. Šířka koryta dosahuje 1 až 2 km a hloubka 20 až 30 m. Ústí do Východočínského moře u Šanghaje dvěma hlavními rameny a zároveň vytváří deltu o rozloze přibližně 80 000 km². V údolí řeky se nachází mnoho jezer, z nichž největší jsou Tung-tching-chu a Pcho-jang-chu. Tato jezera do značné míry regulují tok řeky na dolním toku.

Významné přítoky

PřítokčínskypinyinÚstí kdestrana
Ja-lung雅砻江YalongjiangTu-kchouzleva
Min-ťiang岷江MinjiangI-pinzleva
Tchuo-ťiang沱江TuojiangLu-čouzleva
Ťia-ling-ťiang嘉陵江JialingjiangČchung-čchingzleva
Wu-ťiang (Čchien-ťiang)乌江WujiangFu-lingzprava
Li-šuej澧水LishuiTung-tchingzprava
Jüan-ťiang沅江YuanjiangTung-tchingzprava
C'-ťiang资江ZijiangTung-tchingzprava
Siang-ťiang湘江XiangjiangTung-tchingzprava
Chan-ťiang (Chan-šuej, I-ťü-che)漢江Hanjiang (Hanshui)Wu-chanzleva
Kan-ťiang赣江GanjiangPchu-jangzprava
Chuaj-che淮河HuaiheJang-čouzleva

Vodní režim

Největší přísun vody dostává řeka v létě díky monzunovým dešťům. Na horním toku se značnou měrou podílí také tání sněhu a ledovců na horách. V letním období dosahuje vzestup hladiny v Sečuánské kotlině i více než 20 m a na dolním toku 10 až 15 m. V soutěskách činí rozdíl nejvyšší letní a nejnižší zimní úrovně hladiny až 40 m. Průměrný průtok vody činí 31 900 m³/s, což odpovídá ročnímu odtoku 960 km³. Tím je čtvrtou nejvodnatější řekou na světě (za Amazonkou, Kongem a Orinocem). Na dolním toku je významný vliv mořských přílivů, které se projevují až ve vzdálenosti 750 km od ústí u města Ťiou-ťiang. Řeka unáší k ústí 280 až 300 Mt nánosů ročně, což způsobuje rychlý růst delty (přibližně o 1 km za 35 až 40 let). Na převážné části toku má voda v řece žlutý odstín, takže pojmenování Evropanů Modrá řeka neodpovídá skutečnosti. V rovinách dolního toku se značná část nánosů ukládá v korytě, zanáší ho a vyvyšuje nad okolní terén. Aby se zabránilo zatopení přilehlých území byly podél řeky a jejich přítoků postaveny hráze o celkové délce 2700 km a výšce 10 až 12 m, ani ty však zcela povodním nezabránily. K největším povodním došlo v letech 1870, 1896, 1931, 1949, 1954. Řeka na převážné části toku v zimě nezamrzá, výjimku tvoří jen pomalé úseky na horním toku.

Povodně

V historických záznamech napočteme za více než dvě tisíciletí od počátku dynastie Chan do pádu císařství 214 velkých povodní, tedy jednu v průměru za deset let. Ve 20. století napáchala Jang-c' velké škody šestkrát – v letech 1911 (100 000 mrtvých), 1931 (145 000 mrtvých), 1935 (142 000 mrtvých), 1954 (30 000 mrtvých), 1996 a naposledy v roce 1998 (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy ČR, celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero Tung-tching (洞庭, Dongting) jižně od Jüe-jangu, jehož rozloha se zmenšila z 6 000 km² v roce 1825, na 2 700 km² v roce 1983.

Využití

první moderní most ve městě Wu-chan (1957)

Řeku lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu čínského hospodářství. Využívá se na zavlažování a k zásobování vodou pro rozsáhlé zemědělské oblasti, hlavně v Sečuánské kotlině a na dolním toku. Je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb, když především v povodí jezer Tung-tching-chu, Pcho-jang-chu a Tchaj-chu je široce rozvinutý rybolov (kapr obecný, tolstolobik bílý, amur bílý, amur černý). Již od dávných dob slouží k vodní dopravě, která je možná v délce 2850 km až k úpatí Čínsko-tibetského pohoří. Její význam je o to větší, až do Wu-chanu mohou plout námořní lodě s výtlakem do 10 kt. Na dolním toku řeku křižuje Velký kanál, který již od středověku řeku spojuje s dalšími oblastmi Číny. Od ústí Chuaj-che u Jang-čou směřuje na sever ke Žluté řece a dále k Pekingu, na opačnou stranu pak vede do Chang-čou. Je také obrovskou odpadní stokou, do které je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.[1]

Přehrada Tři soutěsky

Soubor:YangtzeInThreeGorges.jpg
Řeka prodírající se Třemi soutěskami – výjev patřící minulosti

Mezi městy Wan-čou (dříve Wan-sien) a I-čchang se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název Tři soutěsky (三峡, Sānxiá) a v současné době zde probíhá výstavba gigantické 185 m vysoké přehrady, která vzedme hladinu řeky do vzdálenosti několika set kilometrů až k Čchung-čchingu. Hlavní stavba betonové hráze je již hotova a od roku 2003 probíhá napouštění. Po dokončení v roce 2009 bude přehrada Tři soutěsky (三峡大坝, Sānxiá Dàbà) hydroelektrárnou s největším instalovaným výkonem na světě[2] (šestinásobek výkonu o něco níže stojící přehrady Ke-čou (葛洲, Gezhou) a bude pokrývat 1/10 spotřeby elektrické energie v Číně. Kvůli stavbě vodního díla Tři soutěsky musely být přestěhovány téměř 2 miliony lidí.

Větší města podél řeky

loděnice na břehu s typickými říčními čluny

Vzácná fauna

Řeka je životním prostředím pozoruhodných endemických druhů živočichů, jakými jsou kriticky ohrožený veslonos čínský (Psephurus gladius), největší sladkovodní ryba nebo také kriticky ohrožený aligátor čínský (Alligator sinensis). Do začátku 21. století k nim patřil také kytovec delfínovec čínský (Lipotes vexillifer), který je od prosince 2006 považován za vyhynulého.

Související články

Reference

  1. ↑ Miroslav Šuta: Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj, respekt.cz
  2. ↑ Čínská hydroelektrárna Tři soutěsky je největší elektrárnou světa, ČTK, 14.09.2009

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jang-c'-ťiang
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jang-c%27-%C5%A5iang“