Jodid draselný

Z Multimediaexpo.cz


Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[1]. Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako "nasycený roztok jodidu draselného", který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se předpokládá jako 0,5 ml)[2].

Obsah

Struktura, výroba, vlastnosti

Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I−. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[1].

Anorganická chemie

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, I− se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:

2 KI(aq) + Cl2(aq) → 2 KCl + I2(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[3][4][5]. Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový ion I3−:

KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)

Narozdíl od I2, soli I3− jsou dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy. Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO3(aq) → AgI(s) + KNO3(aq)

Jód reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[6][7].

Použití

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním "jodiduje" kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se použivá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr. Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[8]. Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy u umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Nežádoucí reakce

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[9]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se orálně dospělému člověku v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost. Objevuje se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejší účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nausea, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[10].

Bezpečnost

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním používejte ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
  2. ↑ http://www.drugs.com/mmx/sski.html
  3. ↑ N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
  4. ↑ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
  5. ↑ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
  6. ↑ L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
  7. ↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
  8. ↑ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist, 2005, s. 112-118. Dostupné online.  
  9. ↑ McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
  10. ↑ http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

Externí odkazy


Jodidy s prvkem v oxidačním čísle I.

Jodid stříbrný (AgI) • Jodid hlinný (AlI) • Jodid zlatný (AuI) • Jodid měďný (CuI) • Jodid lithný (LiI) • Jodid sodný (NaI) • Jodid draselný (KI) • Jodid rubidný (RbI) • Jodid cesný (CsI) • Jodid rtuťný (Hg2I2) • Jodid indný (InI) • Jodid thallný (TlI) • Jodid thorný (ThI) • Jodovodík (HI)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jodid_draseln%C3%BD“