Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně
Z Multimediaexpo.cz
Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně byla založena původně jako kolegiátní kapitula dne 7. března 1296 olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Od 25. listopadu 1331 bylo do názvu kapituly doplněno slovo „královská“ a po vzniku brněnského biskupství povýšil papež Pius VI. kapitulu na stoliční (tj. katedrální).
Obsah |
Zemřelí kanovníci
Probošti brněnské kolegiátní kapituly
- Petr Angelův z Pontecorva (1296 až 1305)
- Jan (1305 až 1314)
- Konrád (1315 až 1317)
- Šebestián (1318 až 1342)
- Hermann z Durynska (1342 až 1357)
- Albert Albertův (1357 až 1363)
- Mikuláš z Kroměříže (1363 až 1377)
- Mikuláš z Veselí (1377 až 1389)
- Ditvín z Vratislavi (1392 až 1403)
- Bartoloměj z Uničova (1403 až 1425)
- Kristián z Hradce Králové (1425 až 1439)
- Jan Polzmacher (1439 až 1453)
- Tas Černohorský z Boskovic (1453 až 1482)
- Mikuláš z Kyjova (1482 až 1485)
- Ladislav z Boskovic (1485 až 1486)
- Valentin Farkaš (1486 až 1490)
- Adam Kemneter (1491 až 1506)
- Augustin Käsenbrot (1507 až 1513)
- Václav z Velhartic (1514 až 1534)
- Melichar Preussner z Těšína (1535 až 1542)
- Mikuláš Chyba z Kovačova (1542 až 1562)
- Vilém Prusinovský z Víckova (1562 až 1565)
- Jan Grodecký z Brodů (1565 až 1572)
- Václav Grodecký z Brodů (1573 až 1574)
- Stanislav Pavlovský z Pavlovic (1574 až 1579)
- Ekhard ze Schwoben (1580 až 1587)
- Petr Vlček z Hlučína (1588 až 1590)
- Petr Grodecký z Brodů (1590 až 1597)
- Eliáš Hovora z Vyškova (1598 až 1604)
- Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat (1605 až 1628)
- Filip Fridrich Breuner (1629 až 1644)
- Kašpar Karas z Rhomštejna (1644 až 1646)
- Gerhard Sclessin (1646 až 1652)
- Ondřej Dirre (1652 až 1669)
- Adam Maxmilián hrabě Lichtenštejn (1670 až 1708)
- Jan Matěj hrabě Thurn z Valsassiny (1709 až 1746)
- Rudolf hrabě Schrattenbach (1746 až 1751)
- Heřman Hannibal hrabě Blümegen ( 1. července 1716 – 17. října 1774, proboštem v letech 1751 až 1774)
- Matyáš František hrabě Chorinský z Ledské (1775 až 1777)
Děkani brněnské stoliční kapituly
- Leopold Post (1777 až 1779)
- Antonín hrabě Waffenberg (1780 až 1786)
- Karel Waldstätten (1786 až 1816)
- Václav Urban Stuffler (1816 až 1817)
- František Astl (1817 až 1820)
- Alois Ruprecht (1821 až 1824)
- Alois Partsch (1824)
- Pavel Ferdinand Niering (1825 až 1829)
- Josef Vokřál (1829 až 1859)
- Ondřej Hammermüller (1859 až 1876)
- Ferdinand Panschab (1877 až 1890)
- František Zeibert (1891 až 1901)
- Robert Šuderla (1901 až 1909)
- Jakub Kapusta (1910 až 1920)
- Josef Pospíšil (1922 až 1926)
- Adolf Tenora (1932 až 1943)
- mons. ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl (19. března 1876 – 6. května 1968, kanovníkem od roku 1924, děkanem v letech 1943 až 1968)
- Vladimír Nováček (1968 až 1971)
- mons. Ludvík Horký (15. září 1913 – 5. ledna 2008, kanovníkem od června 1963, děkanem od 1. února 1972 do 5. ledna 2008)
Další již zemřelí kanovníci
- Josef Karel Pahnost (4. února 1735 – 7. července 1808, čestný kanovník)
- Jan Křtitel Raus (kanovníkem kolem roku 1879
- dr. Josef Toman (narozen v roce 1880, kanovníkem od roku 1950)
- Josef Kristek (narozen v roce 1904)
- ThDr. Petr Franta (narozen 24. října 1909, kanovníkem od roku 1951)
- ThDr. PhDr. František Falkenauer (1911 – 1968)
- Viktor Jordán (zemřel 17. prosince 1986, kanovníkem nejméně od roku 1966
- Bohuslav Cemper (21. ledna 1925 – 13. listopadu 2006, kanovníkem od 27. listopadu 1994)
... a řada dalších
Současní kanovníci
- probošt: Jiří Mikulášek (proboštem od roku 2008)
- Mgr. Jan Kabeláč
- ThLic. Václav Slouk – farář ve farnosti u kostela sv. Jakuba v Brně a děkan brněnský (narozen 8. září 1957, kanovníkem od roku 2002)
... a možná i další
Externí odkazy
- Kapituly v brněnské diecézi
- Brněnská kapitula má nového kanovníka
- Zemřel brněnský kanovník Bohuslav Cemper
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |