Kumar Vishwanathan
Z Multimediaexpo.cz
Sri Kumar Vishwanathan (* 15. listopadu 1963[1] v Quilonu, Kérala, Indie) je český aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu, který se od roku 1997 v České republice, zejména na Ostravsku, věnuje romské menšině a usiluje o zlepšení jejího soužití s majoritní společností.[2] Bydlí v Ostravě a cítí se zde doma.[3]
Obsah |
Životopis
Narodil se ve městě Kollam (Quilon) ve svazovém státě Kérala v Indii.[2] Z Indie odešel, protože mu vadil tamní kastovní systém.[4]
Roku 1990 dokončil studium oboru fyzika-matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Patrika Lumumby v Moskvě.[2] Poté působil jako stážista ve Velké Británii (Londýnská univerzita) a v USA (International Visitor Leadership Program).[2]
V roce 1986 se potkal s českou studentkou Univerzity Palackého Laďkou, která byla v Rusku na stáži. V roce 1990 uzavřeli manželství a Kumar Vishwanathan se přestěhoval za manželkou do Olomouce.[3][4] V letech 1991–1997 působil jako učitel fyziky na anglické sekci gymnázia Hejčín v Olomouci. Podílel se na založení česko-britské bilingvní školy, odpovídal za tvorbu jejích nových osnov.[2]
V roce 1997 plánoval odjezd do Sarajeva postiženého válkou, ale do jeho plánů vstoupily moravské povodně; když se doslechl, že skupina obyvatel z Hrušova byla provizorně přesídlena do školy a později do unimobuněk a starousedlíci proti nim protestují, rozhodl se během prázdnin, kdy měl volno, jet do Ostravy s řešením pomoci.[4] Od povodní v roce 1997 se věnuje jako streetworker a komunitní pracovník romské menšině v České republice. Začal tím, že ve Slezské Ostravě pracoval s Romy postiženými povodní,[2] kteří pocházeli zejména z Hrušova.[5] Do Ostravy přesídlil přesto, že ho mnozí přátelé varovali, že je to šílené město. Líbí se mu drsná a otevřená mentalita zdejších lidí, surové a syrové město s obrovskou energií, i střet vlivů německých, slovanských a židovských a přírodní a kulturní bohatství Prajska.[3]
Podílí se na budování terénní sociální práce v romské komunitě v ČR, na reformě základního školství a reformě psychologického testování dětí.[2] Soustavně se věnuje otázkám lidských práv a sociálním otázkám, terénní, komunitní a pedagogické práci, vzdělávací reformě a problematice ústavní výchovy dětí, rozvoji romské komunity v Ostravě atd.[2] V roce 1998 společně se studenty Ostravské univerzity a brněnské Masarykovy univerzity založil občanské sdružení Vzájemné soužití, jehož cílem je zvyšovat porozumění mezi romskou komunitou a většinovou společností,[6] a stojí v čele tohoto sdružení.[2] Byl jedním z hlavních iniciátorů projektu Vesnička soužití.[2] Inicioval vznik komunitní rady v osadě Bedřiška dne 27. března 2010[7] a v roce 2007 doručil do Senátu PČR nahrávku, v níž se starostka a senátorka Liana Janáčková přiznává ke svému rasismu.[8]
Domnívá se, že romská komunita je budoucností této země, protože je to rostoucí komunita, a vidí ji jako skupinu lidí, která může obohatit tuto zemi. Oceňuje vysokou úroveň sociální práce v České republice i v USA ve srovnání s Indií.[4] Snaží se o prevenci „ghettoizace“, usiluje o mezietnické soužití a integraci. Zapojuje nájemníky do aktivit, v nichž se naučí vážit si svého majetku a udržovat v čistotě plochy okolo svého obydlí, a pak zapojuje vládu a místní podniky, aby společně vytvořili partnerství a spolupracovali na lokální úrovni.[9]
V letech 1999, 2003 a 2005 byl jmenován členem Rady vlády ČR pro lidská práva.[2] V roce 1999 byl rovněž jmenován členem skupiny Bridge People Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro konzultace s velvyslanectvími zemí EU o otázkách mezietnického soužití v ČR.[2]
Vesnička soužití
Po povodních v roce 1997, kdy mnoho lidí a mezi nimi i mnoho romských rodin přišlo o bydlení, se objevila z Vishwanathanovy iniciativy myšlenka na vytvoření modelové vesničky, v níž by spolu žili Romové i majoritní etnikum. Obyvatelé, kteří v Hrušově přišli o domov, zatím žili provizorně v unimobuňkách v Liščině.[5] Myšlenku se podařilo zrealizovat v roce 2002. Do projektu bylo zahrnuto 30 rodin (10 romských, 10 „majoritních“ a 10 smíšených), které při povodních roku 1997 přišly o domov, souhlasily s myšlenkou projektu a nepatřily mezi sociálně slabé. Každá z rodin na stavbě odpracovala 200 hodin. V roce 2005 žilo ve vesničce asi 150 lidí.[6] Finančně se na výstavbě podílela nadace Civilia, garantem byl ostravskoopavský biskup František Lobkowicz.[5]
V roce 2006 diecézní charita Ostravsko-opavské diecéze nečekaně ukončila spolupráci se sdružením Vzájemné soužití s odůvodněním, že sdružení neplní dohodu, dosud nezpracovalo zásadní dokument sociálního projektu, neuzavřelo nájemní vztah s diecézní charitou jakožto majitelem objektu a údajně mediálně prezentuje vesničku jako vlastní projekt. Výpovědi předcházely koncepční spory mezi správcem vesničky, zaměstnancem charity Gejzou Machalou, a Kumarem Vishwanathanem, ohledně přijetí rodiny odjinud nebo svépomocné vaření jídla ve školce, která podle Charity nesplňuje hygienické normy. Charita autoritativně rozhodla o rozpuštění samosprávné správní rady vesničky, která podle Vishwanathana byla jedním ze základních principů jejího fungování. Charita také prosazovala, aby nájemní smlouvy pro rodiny byly uzavírány pouze na rok, s čímž Vishwanathan nesouhlasil.[5]
Ocenění
V roce 1998 mu Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za osobní nasazení při sbližování a porozumění mezi Romy a neromy.[2]
V roce 2003 mu občanské sdružení Tolerance udělilo cenu Prix Irene za příspěvek ke zlepšení mezietnického soužití.[2]
8. prosince 2005 mu velvyslanectví USA v Praze udělilo Alice Garrigue Masarykové za úsilí a iniciativu vedoucí k vytvoření Vesničky soužití v Ostravě, ve které společně žijí Romové i lidé z většinové společnosti,[6] za rozvoj lidských práv a podporu sociální spravedlnosti.[2] Kumar Vishwanathan byl historicky druhou osobou, která tuto cenu obdržela.[6]
V roce 2007 obdržel cenu Ashoka Fellow.[2][9] Ministerstvo zahraničí ČR mu udělilo Cenu Jana Masaryka Gratias Agit.[4] Obdržel Čestnou medaili Policie.[4]
Reference
- ↑ Zakladatelská smlouva zájmového sdružení právnických osob Fórum pro integraci (Forint), 16. 6. 2004
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 Sri Kumar Vishwanathan, profil na webu Alter Ego, nedatováno
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Kumar Vishwanathan: Ostrava má obrovskou energii, web Ostrava 2015, nedatováno
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 Textové přepisy: "Romská komunita je budoucností naší země," tvrdí Kumar Vishwanathan, ČT24, 14. 6. 2007
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě, Romano Hangos, vydává Společenství Romů na Moravě, ročník 9, číslo 7, 16. 4. 2007
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 Cenu velvyslanectví USA získal Kumar Vishwanathan, web Romové v České republice, 12. 12. 2005
- ↑ V ostravské kolonii Bedřiška zvolili 27. března 2010 místní radu, ČT24, 27. 3. 2010
- ↑ Jsem rasistka, zní z pásky výrok senátorky Janáčkové, Aktuálně.cz, 10. 7. 2007, jaa (Jakub Antoš)
- ↑ 9,0 9,1 Sri Kumar Vishwanathan, Vzájemné soužití – Ašoka od roku 2006, Ashoka Česká republika
Externí odkazy
- Sri Kumar Vishwanathan, profil na webu Alter Ego, nedatováno
- Vzájemné soužití, web občanského sdružení
- Kumar Vishwanathan: Ostrava má obrovskou energii, web Ostrava 2015, nedatováno
- Kumar Vishwanathan, romský aktivista, Radiožurnál, 17. 8. 2009, Helena Šulcová (rozhovor o útoku ve Vítkově a situaci na Severní Moravě)
- Textové přepisy: "Romská komunita je budoucností naší země," tvrdí Kumar Vishwanathan, ČT24, 14. 6. 2007
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |