Kunětická hora

Z Multimediaexpo.cz


Kunětická hora je osamocený výrazný vrch (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou kamene, která zde skončila v roce 1920. Na vrcholu stojí stejnojmenný hrad z počátku 15. století. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky Krkonoš.

Obsah

Geomorfologické zařazení

Geomorfologicky Kunětická hora náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[1]

Prehistorie

V okolí osamělé zvonovité hory vulkanického původu, převyšující úrodnou nížinu o cca 80 m, se podle četných archeologických nálezů usazoval člověk od nejstarších dob. Kámen, který se zde nacházel, byl prehistorickými lidmi využíván na výrobu nástrojů. Historické prameny o hoře však mlčí ještě hluboko do středověku. Vyprávění kroniky Václava Hájka z Libočan o Křesomyslově dvořanu Kunakovi, který prý dal hoře kolem roku 838 jméno, se považuje právem za smyšlené.

Historie

Teprve s husitskými válkami se o hoře pojednává v dějinách. Odtud 25. června 1420 vytáhl ozbrojený lid podobojí, vedený knězem Ambrožem na Hradec Králové, tehdy obsazený Zikmundovou posádkou, a dobyl jej. Po vyplenění blízkého Opatovického kláštera získal rozsáhlé církevní území včetně Kunětické hory husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který později v bitvě u Lipan roku 1434 stál v čele vítězné Panské jednoty. Diviš v roce 1423 zbudoval na Kunětické hoře hrad jako vojenské i správní centrum svého panství. Po Divišových potomcích vlastnil hrad král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Již tehdy byl hrad stavebně doplňován. V roce 1491 koupil Pardubice a kunětické panství s Kunětickou horou moravský velmož pan Vilém z Pernštejna. Za něho a jeho synů Vojtěcha a Jana byl hrad velkolepě přestavěn na mohutný dvouvěžový objekt, ale již roku 1560 byl Jaroslav z Pernštejna nucen celé pardubické panství i s Kunětickou horou odprodat královské komoře. Hrad tehdy tvořila tzv. "dolní ohrada", předhradí a palácová část. Opevnění vytvářel zejména systém dělostřeleckých bastionů a šest bran spojených po obou stranách cesty ozubenou hradbou. Za třicetileté války, 17. listopadu 1645, po marném dobývání Pardubic, švédský generál Torstenson Kunětickou horu dobyl a nechal hrad vypálit a pobořit. Přestože hrad byl velmi silně a na tehdejší dobu moderně opevněn, byl hájen jen velmi slabou posádkou čítající 28 mužů. Ta nemohla švédské přesile odolat. Zkáza hradu však pokračovala jednak zanedbanou péčí, jednak lámáním kamene, zejména na jihozápadní straně, které v roce 1884 způsobilo zřícení části hradu. V roce 1896 pak oheň zničil budovy hospodářství v podhradí.

Záchrana památky

Kunětická hora před obnovou
dobová pohlednice z roku 1911

Památku, o jejímž zajištění se jednalo již od roku 1820, zachránil teprve Muzejní spolek v Pardubicích, když ji roku 1917 najal a roku 1919 koupil od vídeňského průmyslníka barona Dr. Richarda Drascheho. V péči o hrad pak pokračovalo nově ustavené Kunětické družstvo. V letech 1923-1928 zadalo zpracování návrhu na obnovu hradu a předhradí architektovi Dušanu Jurkovičovi a architektovi J. Paclovi. Řešení bohužel nerespektovalo památku jako historický objekt. V šesté bráně byly zřízeny stylové salónky, zelený a červený a vedle brány restaurace. Již roku 1928 se Jurkovičův návrh přestal realizovat a další úpravy byly prováděny podle jiné koncepce. Podstatná obnova hradu byla prováděna po II. světové válce. Provedly se zajišťovací práce na skalním podloží a stavební záchrana celého objektu. V areálu se uskutečnil archeologický průzkum, kterým bylo zjištěno v prostoru palácového nádvoří obvodové zdivo objektu z druhé poloviny 14. století, tedy z období před výstavbou prováděnou Divišem Bořkem z Miletínka. Původní zástavba před pernštejnskou přestavbou hradu je situována úhlopříčně k současnému nádvoří. V jižním křídle hradu byly v suterény objeveny pozůstatky mohutné, zřejmě obytné hranolové věže. V západní části hradního areálu byly pak zjištěny základy druhé válcové věže s průměrem asi 15 m.

Současnost

Do dnešní doby se zachovala část hradeb zesílených baštami a jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple sv. Kateřiny Sienské. Válcová hradní věž, zvaná Černá nebo Čertova, nabízí jedinečný rozhled do Polabské krajiny, při jasném počasí až na Krkonoše, Orlické hory a Železné hory. Prostory hradního paláce slouží výstavním účelům. V hradním sklepení se nalézá výstavka dosavadních výsledků archeologických výzkumů, v přízemí paláce je hradní hladomorna, vězení a výstava o vývoji soudnictví na území Čech. V 1. patře se nachází hradní zbrojnice a rozsáhlá expozice věnovaná parforsním honům na Pardubicku. Na nádvoří se v turistické sezóně konají vystoupení skupin historického šermu a ukázky výcviku dravých ptáků. Kunětická hora je chráněným nalezištěm četných druhů rostlin a živočichů. Místní lidé mají k hradu vřelý vztah a mluví o něm s přátelskou přezdívkou "Kuňka". Objekt spravuje Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích.

Kunětická hora z jihu

Kunětická hora z jihu

Kunětická hora z východu

Hradní studna

Pátá brána

Šestá brána

Odkazy

Literatura

  • Jaroslav Herout: Kunětická hora, publikace KSPPOP Pardubice 1961
  • Bedřich Skrbek: Kunětická hora, publikace z r. 1898, přetištěná v edici AB-Zet Pardubicka Klubem přátel Pardubicka v r. 2003

Reference

  1. ↑ Břetislav Balakta, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kunětická hora

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kun%C4%9Btick%C3%A1_hora“