Lidová demokracie

Z Multimediaexpo.cz

Lidová demokracie je označení pro oficiálně socialistické státní zřízení, v němž má vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany, což je zakotveno vždy v ústavě daného státu. Téměř každý takový stát se označuje jako lidově demokratická republika či lidová republika.

Název

Termín „lidová demokracie“ lze chápat jako pleonasmus (slovo demokracie samo označuje "vláda lidu", doslovný překlad tohoto termínu by tak byl "lidová vláda lidu"), komunisté přídomek "lidová" použili hlavně proto, aby toto státní zřízení odlišili od západních demokracií. Ty získaly označení "buržoazní demokracie" a oficiálně se řadily jako vývojově nižší stupeň státního zřízení.

Charakter lidově demokratického státu

Státy s lidově demokratickým státním zřízením se oficiálně lišily od Sovětského svazu a jiných zemí hlavně jinou politickou strukturou (existovalo více stran), která však dokázala fungovat stejným způsobem, jako v SSSR – permanentní vládní koalice, označovaná jako národní či vlastenecká fronta politických subjektů měla jednotný postup, který však určovala z drtivé většiny vždy strana komunistická, v níž docházelo k soustředění veškeré moci. Dalšími změnami bylo například i jiné uspořádání státních institucí a možnost soukromého vlastnictví půdy. V dobách existence SSSR tvořily lidově demokratické země spolu s ním tzv. Světový socialistický tábor, označovaný jako východní blok.

Pojetí lidové demokracie a lidově demokratického státu

Šíření komunistických režimů ve 20. století.
20., 30. léta tmavě červená
40., 50. léta červená
60., 70. léta oranžová

Země tohoto typu jsou většinou státy s pluralitní demokracií i mezinárodními organizacemi označované za nedemokratické a nesvobodné. Důvodem této kritiky je skutečnost, že zde vládnoucí třída (strana, či několik stran) potlačuje opoziční síly; a to mnohdy velmi krutými prostředky (k nim se řadí například také i porušování lidských práv) ve snaze zajistit jednotu názorů svých obyvatel. Použité praktiky (popravy, koncentrační tábory, zastrašování) jsou se v zemích s lidově demokratickým státním zřízením přibližují těm, jež byly používané ve státech fašistických a dalších s autoritářských režimech, v mnoha případech s nimi splývají. Vládnoucí moc, která je tvořená převážně vždy komunisty (oficiálně ji mají tvořit zástupci dělnictva a rolnictva), oponuje tím, že ve státě mají mít přednost vždy zájmy celospolečenské (lidu) před potřebami menšin, nebo jednotlivců. Za tyto menšiny jsou považováni kapitalisté a soukromníci, kteří mají podle marxismu upírat lidem část peněz, které by teoreticky byli schopni vydělat (označovaných jako tzv. nadhodnota). Komunisté považují lidově demokratickou republiku jako jednu z primárních fází vývoje beztřídní společnosti – jako stát, kde sice už existuje diktatura proletariátu a kde vládne dělnická třída, avšak třídní rozdíly nebyly dosud překonány. Systém však nemá díky soustředění moci a majetku ty kontrolní mechanismy, existující v pluralitních demokraciích (v lidově demokratických zemích označované jako kapitalistické státy). Odstraněním soukromého sektoru dochází ke koncentraci moci i vlastnictví, jež spravuje a řídí vždy vládnoucí moc. Ta je označována oficiálně jako všelidová (právě proto, že má zastupovat veškeré pracující obyvatelstvo). Z toho vyplývá též i označení lidová demokracie.

Společenské rozvrstvení v lidové demokracii

Zatímco oficiálně má v těchto státech docházet na základě marxismu-leninismu k odbourávání společenských tříd, existujících na základě vlastnictví kapitálu, dochází spíše k vytvoření tříd nových, rozložených podle loajality k vládnoucí moci – zvýhodňováni jsou členové vládnoucích politických stran, či jejich spolupracovníci a příslušníci byrokratické mašinérie. Ve společnosti celkově dochází k ostrému rozdělení a vzniká atmosféra strachu před státní mocí, která je přímo úměrná míře odporu k režimu. Ti, kteří s vládnoucí třídou nesouhlasí, jsou pak perzekuováni, či vězněni jako tzv. političtí vězni. Ve všech případech jsou v těchto zemích uplatňovány tresty smrti, a to v západních měřítkách v relativně velkém počtu.

Seznam lidově demokratických států

Existující

• Čínská lidová republika
• Korejská lidově demokratická republika
• Kubánská republika
• Laoská lidově demokratická republika
• Vietnamska Socialistická republika

Zaniklé

• Albánská lidová republika
• Bulharská lidová republika
• Československá republika (od května 1948 do července 1960)
• Federativní lidová republika Jugoslávie
• Jemenská lidová demokratická republika
• Maďarská lidová republika
• Mongolská lidová republika
• Německá demokratická republika
• Polská lidová republika
• Rumunská lidová republika

Související články

• Komunismus
• Totalita