Lontar vějířovitý

Z Multimediaexpo.cz

Lontar vějířovitý (Borassus flabellifer; lontarová palma, cukrová palma, palmýrová palma, lontara) je palma z čeledi arekovitých pocházející z Indie, Malajsie a Indonézie.

Obsah

1 Popis
2 Areál rozšíření
3 Stanoviště
4 Využití
5 Ekologie
6 Externí odkazy
7 Literatura
8 Reference

Popis

Lontar je středně silná palma dorůstající výšky 30, někdy i 35 metrů. Kmen má 25 - 50 cm v průměru. Listy jsou zpeřené, dlouhé 1,5 až 3 metry.

Areál rozšíření

Lontar je původem v Indii, Malajsii a Indonésii, ale pěstuje se v celé tropické Asii, Oceánii a tropické Africe. Jednoznačně nepůvodní je v Austrálii.

Na určitých lokalitách mohou převažovat nebo být výhradně pěstovány jednotlivé odrůdy (podle anglické Wikipedie)

Borassus aethiopium - africká palmyrová palma (a pod dalšími jmény; tropická Afrika)
Borassus akeassii - ake-assijská palmyrová palma (západní Afrika)
Borassus flabellifer - asijská palmyrová palma (a pod dalšími jmény; jižní Asie a jihovýchodní Asie)
Borassus heineanus - novoguinejská palmyrová palma (Nová Guinea)
Borassus madagascariensis - madagaskarská palmyrová palma (Madagaskar)
Borassus sambiranensis - sambiranská palmyrová palma (Madagaskar)^[1]

Stanoviště

Lontar je pěstován jako zemědělská rostlina na lehkých půdách ve vlhkých oblastech, často v blízkosti obydlí svého majitele.

Využití

Lontarová palma je pro mnoho obyvatel tropů stejně důležitá jako palma datlová; je to "strom - matka", poskytovatel "nektaru pro člověka", který slouží jako zdroj výživné šťávy obyvatelům mnoha tropických zemí. Poskytuje cukernatou mízu („nirah“), která prýští z nařezaných stonků. Tato šťáva je mírně mléčně zakalená a má sladkou chuť. Z této šťávy se dělá cukr, zkvašením palmové víno a destilací palmového kvasu pálenka arak. Šťáva je výživná a pro zdejší obyvatele představuje základ výživy. Obsahem uhlovodanů a dalších živin má nektar hodnotu, díky které poskytuje člověku po celý den potřebnou energii a výživu. Člověk může dlouhou dobu bez problémů existovat jen pitím této šťávy - bez dalších potravin. Šťáva je také svařovaná na trvanlivější sirup, který si domorodí obyvatelé v indonézském Sabu berou s sebou tradičně do práce jako svačinu. Doušek sirupu pak zapíjejí čistou vodou. Jeden strom dá až 700 litrů nektaru ročně. Jedna rodina tedy vystačí s 3 až 4 stromy. Průmyslově se dnes ze šťávy a sirupu, ale i z aromatické dřeně plodů lontaru dělá limonáda. Domorodci si pochutnají i na výhoncích vzklíčených semen. Káceny jsou jen staré stromy, které již nejsou dostatečně plodné. Lontar slouží jako zdroj dřeva, "větví" a listí. Palma je údajně využívána na 801 způsobů. Výroba košíků, střech příbytků, cigár z listí, stavba stěn a plotů z větví (ve skutečnosti jde o dřevnaté řapíky listů), výroba hudebních nástrojů, lodí, rukojetí nožů, nářadí a příbytků ze dřeva. Před vynálezem papíru byly proužky z listů používány pro psaní ^[2]. Zralé plody jsou jedlé a na spadaných plodech se pasou vepři.

„Životadárnou moc těchto stromů poznal na vlastní kůži i mořeplavec Thomas Cook, který zde přistál po dlouhé cestě z Francouzské Polynésie, aby doplnil zásoby. K jeho velkému překvapení nakonec zachránilo posádce lodi život několik sudů naplněných právě palmovou šťávou. Cook byl prvním Evropanem, který přinesl o životě na Sabu seriózní informace, a i když od jeho návštěvy uplynulo takřka 350 let, lidé zde dodnes používají stejné postupy sklizně a zpracování lontaru, jaké popsal ve svých zápiscích, včetně výroby cigár kořeněných hřebíčkem.“ ^[3]

Také další cukrová palma (Arenga pinnata), vínová palma (Raphia vinifera) a karyota žahavá (Caryota urens) poskytují cukernatou šťávu, která vytéká z naříznutých stonků, podobně jako u lontaru vějířovitého, a má také podobné využití.^[4] Také palma olejná (Elaeis guineensis a Elaeis oleifera) dává cukernatou mízu podobné kvality.

Ekologie

Ekologická výhoda získávání obživy ze stromů určitého druhu pěstovaných jednotlivě nebo v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel spočívá zejména v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze obejít i bez chemizace a v okolí stromů může existovat původní nebo odlišná, ale relativně pestrá flóra a fauna. Je třeba tyto způsoby obživy preferovat. Naopak pěstování palem na plantážích, kdy je mýcena původní vegetace a palma je pěstovaná jako monokultura, působí značné ekologické škody. (Viz Palma olejná.)

Externí odkazy

Literatura

Jak na to: Palmy, H. Heitzová
Palmy v interiéru i v zimní zahradě, D. Kämpfer
Zahrada plus: Palmy a velké pokojové rostliny, E. Manke

Reference

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://en.wikipedia.org/wiki/Borassus

[1] ttp://blog.baliwww.com/guides/462

[2] ttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562260120007-na-ceste/

[3] ttp://palmy.webnode.cz/news/uzitecne-palmy/

[1]

[2]

[3]

[4]