Minija
Z Multimediaexpo.cz
Minija (vyslov [Minyja]) je řeka na západě Litvy (Klaipėdský, Telšiajský kraj). Je dlouhá 213 km. Povodí má rozlohu 2980 km².
Obsah |
Průběh toku
Oficiální výtok je z jezera Didovas na Žemaitijské vysočině, hydrografický je z jezera Sydeklis (lit. Sydeklio ežeras) v okrese Telšiai, 14 km na jih od Telšů. Pokud by délka byla počítána z tohoto bodu, byla by délka toku 213 km, ale protože z jezera Sydeklis vytéká potok pod jménem Mava, další jeho pokračování mezi jezery Ilgis a Pluotinalis pod názvem Kliurkė, dále spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas vůbec nemá oficiální název (v Oficiální klasifikátoru litevských řek je označena pouze jako D-1, hydrologické pořadí: 17010002) a teprv od Didova jezera pod názvem Minija, činí oficiální délka řeky jen 201,8 km. Na horním toku jsou na ní peřeje. Až do soutoku s řekou Salantas teče převážně směrem západním, od tohoto soutoku u Kūlupėnů se stáčí směrem na jih a tento směr převažuje až do soutoku s Atmatou. Ústí zprava do pravého ramene Němenu Atmaty. (Němen totiž vytváří deltu (viz článek) a jedním z jeho ramen je Atmata).
Přítoky
V povodí Minije je přibližně 1360 vodních toků. Naprostá většina z nich je kratších než 30 km. Říční síť v povodí je velmi hustá, dosahuje 1,53 km/km2. 51 % přítoků je levostranných.[1]
- Levé:
Hydrologické pořadí | Řeka | Délka (km) | Povodí (km²) | Vzdálenost od ústí (km) | Ústí kde | Koordináty ústí |
---|---|---|---|---|---|---|
17010006 | Glitupis | 4 | 203 | spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas | ||
17010030 | M-17 | 2,9 | 1,7 | 197,1 | ||
17010050 | Žarna | 4,8 | 13,6 | 192,2 | Žarėnai | |
17010070 | Pamiralis | 2,8 | 5,2 | 179,1 | Medingėnai | |
17010080 | Pala | 20,2 | 99,8 | 172,3 | Užpeliai | |
17010130 | Alkupis | 3,6 | 13,6 | 160,1 | Daugėdai | |
17010140 | M-15 | 5,3 | 4,6 | 159,1 | ||
17010170 | Lukna | 13,9 | 41,1 | 154,2 | Stalgėnai | |
17010180 | M-13 | 3,0 | 3,0 | 142,7 | ||
17010220 | Šilupis | 3,7 | 6,8 | 134,3 | hradiště Vieštovėnų piliakalnis | |
17010230 | Vieštovė | 11,8 | 23,2 | 132,5 | hradiště Vieštovėnų piliakalnis | |
17010330 | Linksnio upelis | 4,9 | 5,5 | 121,7 | ||
17010370 | M-11 | 3,0 | 2,5 | 108,2 | ||
17010380 | Dubeikis | 2,9 | 4,4 | 105,3 | Prystovai | |
17010460 | Alantas | 42,9 | 146,4 | 90,9 | Kartena | |
17010490 | Kūlupis | 9,0 | 7,6 | 90,1 | Kartena | |
17010530 | Prūdupis | 7,2 | 7,3 | 82,7 | Nausodis | |
17010540 | Kartenalė II | 12,4 | 51,2 | 78,6 | Raguviškiai | |
17010550 | Kalnupis | 2,5 | 2,6 | 73,4 | Baubliai | |
17010560 | M-9 | 5,2 | 5,5 | 71,4 | ||
17010580 | Žvelsa | 38,6 | 131,9 | 62,8 | Lapiai | |
17010610 | Gerdaujė | 10,4 | 20,3 | 60,3 | Rudaičiai | |
17010630 | Aušrupis | 4,4 | 3,0 | 56,4 | Gargždai | |
17010640 | Skinija | 21,1 | 50,9 | 51,7 | Gargždai | |
17010680 | Švokšlis | 3,5 | 5,3 | 45,5 | ||
17010690 | Brugis | 2,6 | 2,0 | 42,9 | ||
17010710 | Kisupė | 9,2 | 16,5 | 38,2 | Rokai | |
17010740 | Neknupis | 8,8 | 6,2 | 33,3 | Voveriškiai (Priekulė) | |
17010750 | Agluona | 22,0 | 75,7 | 32,3 | Priekulė | |
17010780 | Gruodė | 11,7 | 19,1 | 31,0 | Stragnai I (Priekulė) | |
17010790 | Piktvardė | 5,9 | 10,3 | 25,5 | Liaunai | |
17010810 | Veiviržas | 67,9 | 668,0 | 21,7 | Grumbliai | |
17011010 | Grumbys | 3,4 | 3,8 | 20,8 | Grumbliai | |
17011020 | Čigonė | 3,8 | 4,2 | 19,6 | Grumbliai | |
17011040 | M-3 | 4,6 | 4,0 | 17,8 | Lankupiai | |
17011050 | M-1 | 6,7 | 11,9 | 14,8 | Sakūčiai | |
17011060 | Tenenys | 71,9 | 300,0 | 9,9 | Vabalai |
- Pravé:
Hydrologické pořadí | Řeka | Délka (km) | Povodí (km²) | Vzdálenost od ústí (km) | Ústí kde | Koordináty ústí |
---|---|---|---|---|---|---|
17010010 | Šaltupis | 1,9 | 1,8 | 199,8 | Karšteniai | |
17010020 | Tūtaka | 7,5 | 19,8 | 199,4 | Karšteniai | |
M-16 | 3,6 | 192 | Kereliškė | |||
17010060 | Vilka | 13,7 | 39,6 | 185,5 | Saušilis | |
17010110 | Briedupis | 6,9 | 13,1 | 170,7 | Žvirzdaliai | |
17010120 | Viešdauba | 7,5 | 10,1 | 169,3 | Žvirzdaliai | |
17010040 | Lendrupis | 169,0 | Žvirzdaliai | |||
17010150 | Sausdravas | 25,5 | 96,2 | 156,0 | Stalgėnai | |
17010190 | Didžioji Sruoja | 9,1 | 14,5 | 141,4 | Juodeikiai | |
17010210 | Mažoji Sruoja | 8,8 | 15,2 | 140,8 | Juodeikiai | |
17010240 | Babrungas | 59 | 270,4 | 130,2 | Stonaičiai | |
17010290 | M-14 | 2,6 | 1,7 | 129,2 | Stonaičiai | |
17010310 | M-12 | 3,2 | 1,7 | 126,5 | ||
17010320 | Orė | 3,4 | 3,5 | 125,1 | Pakutuvėnai | |
17010340 | Varlupis | 4,4 | 4,0 | 119,9 | Narvaišiai | |
17010350 | Auksališkis | 4,8 | 10,3 | 118,8 | Narvaišiai | |
17010360 | M-10 | 5,1 | 5,9 | 113,6 | ||
17010390 | Mišupė | 25,7 | 49,2 | 102,6 | Prystovai | |
17010410 | Salantas | 42,1 | 268,5 | 98,5 | Kūlupėnai | |
17010450 | Vorautis | 2,3 | 4,0 | 96,7 | Kūlupėnai | |
17010510 | Paltis | 5,6 | 6,4 | 86,7 | Asteikiai | |
17010520 | Dirsupis | 3,0 | 2,3 | 86,4 | Asteikiai | |
17010570 | Dvilinkis | 2,4 | 4,1 | 67,3 | Žvelsėniai | |
17010620 | Gargždupis | 6,8 | 14,4 | 58,4 | Gargždai | |
17010660 | M-6 | 3,4 | 3,7 | 48,9 | Gargždai | |
17010670 | Lašiupis | 6,8 | 10,1 | 47,9 | Dovilai | |
17010720 | Ditupė | 5,1 | 9,5 | 37,2 | Dituva | |
17010730 | M-4 | 4,8 | 4,7 | 33,6 | Priekulė | |
17011190 | M-2 | 6,5 | 18,6 | 9,2 | Vabalai |
- Vodní kanál: Vilémův kanál - spojuje Miniji (zprava, 19 km od jejího ústí) s Kuršským zálivem - přesněji s jeho vedlejším zálivem jménem Malkų įlanka v Klajpedském přístavu.
Vodní režim
Zdroj vody je smíšený s převahou dešťového (55 % ročního průtoku), dále sněhového (22 % ročního průtoku) a nakonec spodní vody (23 % ročního průtoku). Jezernatost je pouze 0,6 % povodí, bažiny a slatiny tvoří 5,2 % povodí. Zalesněnost je 21 %.[2] Nejvyšší průtoky jsou od října do dubna. Průměrný průtok ve vzdálenosti 93 km od ústí je 15,4 m³/s. Průměrný spád řeky je 0,084%. Led je na řece od prosince do března. Povodí řeky je na jih od soutoku s řekou Salantas nesymetrické (pro blízkost s mořem): převažují delší levé přítoky nad kratšími pravými přítoky. V řece je často napájen dobytek.
Využití
Na dolním toku je možná vodní doprava. Roku 1873 byla řeka Minija u vsi Lankupiai přímou vodní cestou spojena Vilémovým kanálem, (jinak také Klajpedským) s Klajpedským přístavem přes záliv "Malkų įlanka" v Kuršském zálivu (nyní přímo v Klajpedě). Na řece leží města Žarėnai, Kartena, Gargždai, Priekulė, Minija (ves).
Vodáctví
Podrobný popis vodácké trasy Řeka je sjízdná pro vodáky v délce 178 km.
L Řeka je propojena průlivem jménem Purvalankis s lagunovým jezerem jménem Krokų Lanka.
0 km Říční delta. Zde se řeka zprvu rozdvojuje: levé rameno míří do Atmaty, která sama je pravým ramenem delty Němenu.
Pravé rameno (řeky Minije) míří do zálivu Kniaupų nebo také Kniaupas v Kuršském zálivu, přičemž se přibližně v polovině vzdálenosti opět rozděluje na dvě hlavní ramena a ještě několik menších ramen. Zleva: slepé rameno (menší); rameno jménem Bevardis (Bezejmenné), které se opět vlévá do Atmaty (jedno z hlavních); rameno jménem Upaitis, které někdy tradičně také ještě nese název Minija, vlévá se přímo do zálivu Kniaupų (další z hlavních ramen); (tato dvě hlavní ramena spolu se zálivem a ramenem Atmata ohraničují ostrov jménem Zingelinė sala); čtyři (až 6) další ramena (menší) - jejichž vody také plynou do zálivu Kniaupų - , z nichž některá se dále štěpí, některá jsou slepá.
Fauna
V řece jsou tyto druhy, v Litvě zařazené mezi přísně chráněné:
- Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus
dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné
- Pstruh obecný mořský Salmo trutta trutta
- Pstruh obecný potoční Salmo trutta fario
- Parma obecná Barbus barbus
- Podoustev říční Vimba vimba
dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné podle bernské konvence:
- Mihule říční Lampetra fluviatilis
- Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus
- Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus
- Hořavka duhová Rhodeus sericeus
- Sekavec písečný Cobitis taenia
- sekavčík zlatavý Sabanejewia aurata
další chráněné druhy:
- Vranka obecná Cottus gobio
- Losos obecný Salmo salar
- Vydra říční Lutra lutra
- Bobr evropský Castor fiber
- Vlk obecný Canis lupus
Jsou tu časté také lišky, psík mývalovitý, norek americký (Mustela vison).
V blízkém okolí řeky hnízdí tyto v Litvě chráněné druhy:
- Chřástal polní Crex crex
- Břehule říční Riparia riparia
- Ledňáček říční Alcedo atthis
- Včelojed lesní Pernis apivorus
- Luňák hnědý Milvus migrans
- Moták pochop Circus aeruginosus
- Poštolka obecná Falco tinnunculus
- Dudek chocholatý Upupa epops (u obce Cigonaliai.)
- Žluna zelená Picus viridis
- Skřivan lesní Lullula arborea
- Ťuhýk obecný Lanius collurio
Vyskytuje se (ale nehnízdí zde):
- Čáp černý Ciconia nigra
Zde jako v celé Litvě poměrně často hnízdí jinde méně častý Čáp bílý Ciconia ciconia.
Skloňování
- 1. p. Minija
- 2. p. Minije
- 3. p. Miniji
- 4. p. Miniji
- 5. p. Minijo!
- 6. p. (o) Miniji
- 7. p. Minijí
Minija je v češtině i v litevštině rodu ženského, číslo jednotné.
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миния“.
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |