Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Moment síly

Z Multimediaexpo.cz

Moment síly je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly.

Otáčivý účinek síly se vztahuje vzhledem k danému bodu nebo přímce. Bod, ke kterému se moment síly určuje, se nazývá momentovým bodem. Kolmá vzdálenost p síly od její osy k bodu je tzv. rameno síly.

Bod, vůči němuž se určuje moment síly, nemusí být bodem ležícím na ose otáčení. Moment síly můžeme určit vzhledem k libovolnému bodu, a to i k bodům, které se nachází mimo zkoumané těleso.

Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále, tím větší moment síly).

Směr vektoru momentu síly je kolmý na rovinu síly a polohového vektoru působiště, určuje se pravidlem pravé ruky: Zahnuté prsty pravé ruky ukazují směr otáčivého účinku síly (směr otáčení tělesa), vztyčený palec ukazuje směr momentu síly.

Obsah

[skrýt]

Značení

  • Symbol veličiny: M
  • Základní jednotka SI: newton metr, značka jednotky: Nm
  • Další jednotky: newton centimetr Ncm

Výpočet

Nechť působiště síly F je vzhledem k libovolnému bodu O určeno polohovým vektorem r. Moment síly vzhledem k bodu O je pak určen vztahem

M¯=r¯×F¯


Vektory r a F definují rovinu, k níž je výsledný vektor M kolmý. Směr vektoru M určuje směr osy otáčení (rotace). Tato osa prochází bodem O, ke kterému moment síly určujeme.


Pokud je α úhel mezi vektory r a F, pak lze z předchozího vztahu získat velikost momentu jako

M=Frsinα

Tento vztah lze chápat dvěma způsoby

  • M=r(Fsinα)
V tomto případě chápeme vztah jako součin délky průvodiče r a složky síly Fk=Fsinα kolmé na tento průvodič. Složka Fk má otáčivou schopnost, zatímco složka Fr, která je kolmá na Fk a rovnoběžná s průvodičem r, tuto schopnost nemá.
  • M=F(rsinα)
V tomto případě lze vztah chápat jako součin síly o velikost F a ramene síly p=rsinα, tedy
M=Fp.
Ramenem síly p se rozumí kolmá vzdálenost vektorové přímky síly od bodu O (tedy bodu, vůči němuž moment síly určujeme).

Vlastnosti

  • Pokud určujeme moment síly vzhledem k bodu, je M kolmé k průvodiči r a současně k síle F. V případě, že určujeme moment síly k ose, leží M ve zvolené ose.
  • Moment síly vzhledem k ose se definuje jako průmět momentu síly vzhledem k bodu osy do této síly. Moment síly vzhledem k ose tedy leží ve zvolené ose. Působící síla tedy neurčuje směr momentu síly (jako v případě momentu vzhledem k bodu), ale pouze velikost tohoto momentu.
  • Při řešení se postupuje tak, že působištěm síly se proloží rovina kolmá k ose, ke které se určuje moment síly. Vektor síly F je pak promítnut do této roviny, čímž se získá složka F, která je odpovědná za otáčení. Průsečík osy, k níž se určuje moment síly, a roviny, v níž leží F, je bodem, k němuž se určí moment síly.
  • Působí-li ve společném působišti několik sil Fi, je jejich celkový účinek dán výslednicí sil R=F1+F2++Fn=i=1nFi a výsledný moment je dán vztahem M=r×R=r×(F1+F2++Fn).

Z distributivního zákona pro vektorový součin pak dostaneme

M=(r×F1)+(r×F2)++(r×Fn)=M1+M2++Mn=i=1nMi

Výsledný moment sil působících v jednom bodě vzhledem k libovolnému bodu je tedy roven vektorovému součtu momentů všech složek k danému bodu.

Související články