Nejistá sezóna

Z Multimediaexpo.cz

Nejistá sezóna je hořká komedie Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, která zachycuje problémy malého divadelního souboru při přípravě nové hry. Film obsahuje mnoho úryvků z her Divadla Járy Cimrmana a jedna z nich je ve filmu prakticky celá (Vizionář). Nejistá sezóna však není primárně o Cimrmanových hrách, i když je na nich postavena. Je hlavně o všem okolo těchto her – o zkouškách, o osobních problémech herců a jejich vlivu na chod divadla, nejvíce však o střetu autorů s komunistickou schvalovací a hodnotitelskou mašinérií.

Celý děj filmu se odehrává v Divadle Solidarita, tehdejším skutečném působišti Divadla Járy Cimrmana.

Obsah

Film

V úvodu článku je sice napsáno, že jde o hořkou komedii. Není to však přesné – tento film je tak trochu podle pohádky o chytré Horákyni – není to ani tragédie, ani komedie, je to o Divadle Járy Cimrmana, ale jeho jméno ve filmu ani jednou nepadne, nehrají v něm herci, ale ani neherci a nevíte, jestli to, co vám vypráví, je fikce nebo skutečnost.

Při názorech hodnotitelských komisí (např. požadavek na pozitivní konstruktivní satiru) si člověk chvílemi připadá jako v absurdních Havlových hrách. Hned si ale uvědomí, že se tady nepředvádí napsaná hra, že takový byl tehdy život. Ve filmu jsou navíc ještě některé situace trochu uhlazené – pokud by se v něm ukazoval celý tehdejší vliv komunistického systému na kulturu, film by tehdy jistě nemohl být schválen do distribuce.

Doba

Přesto však tato „krotká satira“ říkala o vlivu komunistů na kulturu mnohem více, než se tehdy mohlo ve filmech říkat. Byla tím i odrazem své doby – doby kdy hodnotitelé a zakazovatelé už pomalu přestávali mít na kulturu vliv. Přesto se však v tomto filmu – přesně v souladu s Cimrmanem – ještě „pouze naznačovalo“ (film Vážení přátelé, ano, natočený jimými autory o rok později, ale ještě před Sametovou revolucí, už na praktiky komunistů otevřeně ukazoval).

Herci

Zajímavé je i herecké obsazení filmu. Je samozřejmé, že si v něm zahráli prakticky všichni tehdejší herci Divadla Járy Cimrmana. V dalších rolích uplatnili Svěrák se Smoljakem své obsazování hereců-neherců. Např. roli Markové – organizártorky v Divadle Solidarita – hrála tehdejší zaměstnankyně divadla, neherečka Jana Vokrojová.

Ještě zajímavější bylo obsazení ředitele agentury – jednoho z komunistických hodnotitelů. Zahrál si jej Ludvík Toman, který jen asi rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. Zahrál si tedy v podstatě sám sebe v záporné roli… Zdeněk Svěrák tento jeho přístup v jednom ze svých rozhovorů ocenil.

Jednoho z dalších hodnotitelů si zahrál režisér Karel Kachyňa. Byla to jedna z jeho mála filmových rolí.

Hlášky

Film obsahuje celou řadu hlášek, které se časem staly slavnými. Některé z nich pocházejí z her (např. „My nesmíme ani naznačovat“), jiné z ostatního děje filmu (nejslavnější asi „Zlatý prciny“). Jejich popis však skoro nic neřekne, protože jejich hloubku jde pochopit jen z předchozího děje, chování postav a někdy i z celého filmu.

Komentáře

Za všechny komentář uživatele „Damiel“ na webu Česko-Slovenské filmová databáze:

Zatímco jiní dávají „making of“ jen jako bonus na DVD, Cimrmani ho mohou natočit jako celovečerní film (navíc ještě za vadnoucího socialismu). To myslím další komentář nepotřebuje…

Pro úplnost je však třeba dodat, že toto nebyl jejich první „making of“ (film o tom, jak se točí film). Již dříve napsali Svěrák a Smoljak námět a scénář ke zdařilé hudební komedii Trhák (1980), kterou režíroval Zdeněk Podskalský.

Herecké obsazení

Externí odkazy