V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Největší obce v Česku bez statusu města

Z Multimediaexpo.cz

Tento seznam obsahuje obce v České republice s největším počtem obyvatel, které nemají status města.

Obsah

Podmínky pro jmenování městem

Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast.[1]

Rozlišování městysů a měst převzala i rakousko-uherská Stadionova ústava z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické.[1]

Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost.[1]

Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.[1] V roce 1935 byla na město povýšena osada Liběchov.[2]

Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí a Libčice nad Vltavou.[3] Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I–IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno.[1]

17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb., o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí.[1] Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst.[1] Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory.[1] Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen městský národní výbor, ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval krajský národní výbor. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb., který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například Řevnice a Roztoky.

Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad.[1] Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954.[1] Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město.[1] V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město.[3][1]

Usnesení vlády č. 418 ze dne 2. května 2001 stanovilo kritéria pro stanovisko vlády, přičemž věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému.[4] Město Chlumec na svém webu uvádí, že pro kladné vyjádření k žádosti si vláda stanovila jednoznačné a měřitelné podmínky: krom zákonného požadavku na počet obyvatel to navíc je náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské praxe, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic apod., vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území.[5]

Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel – na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny. Existuje též mnoho obcí, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 Dobřichovice[6] a 21. 8. 2012 Chlumec.

Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem.[4]

Svaz měst a obcí České republiky přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především Libice nad Doubravou, Luže, Krucemburk.[1]

Novela zákona o obcích z roku 2006 ve znění pozměňovacího návrhu Eduarda Vávry[7] dala nárok na návrat statusu města těm obcím, které někdy v minulosti byly městy (§ 3 odst. 3 zákona o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen.

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam

Následující tabulka uvádí obce nad 2200 obyvatel, které nejsou městy. Počet obyvatel je vztažen k 1. lednu 2015 a vychází z údajů ministerstva vnitra.[8]

Pořadí Obec Obyvatel Poznámka
1 Jesenice (okres Praha-západ) 8271 obec s pověřeným obecním úřadem
2 Petrovice u Karviné 5636
3 Bystřice (okres Frýdek-Místek) 5300
4 Dolní Lutyně 5191
5 Ludgeřovice 4784
6 Horní Suchá 4705
7 Bolatice 4481
8 Vendryně 4466
9 Těrlicko 4387
10 Kamenice (okres Praha-východ) 4385 obec s pověřeným obecním úřadem
11 Hlubočky 4330 obec s pověřeným obecním úřadem
12 Dětmarovice 4277
13 Větřní 4108
14 Ratíškovice 4103
15 Vejprnice 4038
16 Albrechtice (okres Karviná) 3994
17 Návsí 3939
18 Mosty u Jablunkova 3900
19 Dolní Břežany 3853
20 Horoměřice 3796
21 Baška (okres Frýdek-Místek) 3769
22 Mutěnice (okres Hodonín) 3688 bývalý městys
23 Psáry 3675
24 Strání 3672 bývalý městys
25 Bílovice nad Svitavou 3618
26 Rohatec 3602
27 Svatobořice-Mistřín 3595
28 Hrušovany u Brna 3511
29 Štěpánov (okres Olomouc) 3470
30 Libina 3461 bývalý městys
31 Ostrožská Nová Ves 3450
32 Šestajovice (okres Praha-východ) 3428
33 Nový Malín 3395
34 Nivnice 3355 bývalý městys
35 Kobeřice 3352
36 Háj ve Slezsku 3321
37 Velké Přílepy 3292
38 Lutín 3259
39 Rapotín 3238
40 Palkovice 3230
41 Štěpánkovice 3222
42 Tlučná 3210
43 Zdiby 3177
44 Dobrá (okres Frýdek-Místek) 3159
45 Bludov (okres Šumperk) 3137
46 Zruč-Senec 3137
47 Postřelmov 3132
48 Zeleneč 3126
49 Veverská Bítýška 3126 městys
50 Červená Voda 3099 bývalý městys
51 Vnorovy 3068 bývalý městys
52 Zašová 3049
53 Vlčnov 3037
54 Dolní Němčí 3024
55 Kozlovice (okres Frýdek-Místek) 2999
56 Dolní Bojanovice 2981
57 Velká nad Veličkou 2919 obec s pověřeným obecním úřadem
58 Lužice (okres Hodonín) 2914
59 Vrdy 2906
60 Vřesina (okres Ostrava-město) 2875
61 Křemže 2859 městys
62 Luka nad Jihlavou 2851 městys
63 Velký Týnec 2827
64 Střelice (okres Brno-venkov) 2820
65 Čerčany 2794
66 Průhonice 2793
67 Starý Jičín 2790 bývalý městys
68 Chotěšov (okres Plzeň-jih) 2785
69 Mokrá-Horákov 2780
70 Stará Ves nad Ondřejnicí 2775
71 Jedovnice 2773 městys
72 Proboštov 2745
73 Velké Popovice 2738
74 Nový Hrozenkov 2700 městys
75 Velké Losiny 2692
76 Dolany (okres Olomouc) 2691
77 Mikulovice (okres Jeseník) 2682 bývalý městys
78 Jirny 2662
79 Dobrá Voda u Českých Budějovic 2636
80 Moravská Nová Ves 2617 městys
81 Ruda nad Moravou 2609
82 Suchdol nad Odrou 2604 městys
83 Čeladná 2599
84 Zastávka (okres Brno-venkov) 2599
85 Ořechov (okres Brno-venkov) 2598
86 Dolní Dobrouč 2593 bývalý městys
87 Hať (okres Opava) 2592
88 Líbeznice 2590
89 Líně 2560
90 Bohuňovice (okres Olomouc) 2550
91 Trojanovice 2536
92 Velké Karlovice 2534
93 Mořkov 2532
94 Čejkovice (okres Hodonín) 2531 bývalý městys
95 Opatovice nad Labem 2530
96 Šťáhlavy 2525
97 Vrané nad Vltavou 2517
98 Moravany (okres Brno-venkov) 2516
99 Tlumačov (okres Zlín) 2504 bývalý městys
100 Dobšice (okres Znojmo) 2496
101 Obrnice 2491
102 Česká Ves 2487
103 Černilov 2485
104 Tuchlovice 2479
105 Halenkov 2476
106 Buchlovice 2476 městys
107 Horní Bečva 2467
108 Litvínovice 2460
109 Ostravice (okres Frýdek-Místek) 2456
110 Komárov (okres Beroun) 2436 městys
111 Nehvizdy 2425 městys
112 Chýně 2420
113 Velké Poříčí 2416 městys
114 Drnovice (okres Vyškov) 2414
115 Hovězí (okres Vsetín) 2407
116 Horka nad Moravou 2404
117 Strašice 2402 bývalý městys
118 Stráž nad Nisou 2396
119 Ledenice 2395 městys
120 Studená (okres Jindřichův Hradec) 2385 bývalý městys
121 Batelov 2381 městys
122 Chlumčany (okres Plzeň-jih) 2381
123 Vikýřovice 2361
124 Lipová-lázně 2355
125 Fryčovice 2352
126 Zlonice 2351 městys
127 Lednice (okres Břeclav) 2347 bývalý městys
128 Vestec (okres Praha-západ) 2346
129 Mukařov (okres Praha-východ) 2338
130 Kunčice pod Ondřejníkem 2325
131 Sokolnice 2324
132 Mladé Buky 2323 městys
133 Kamenný Újezd (okres České Budějovice) 2321
134 Povrly 2304
135 Velká Hleďsebe 2302
136 Horní Bludovice 2288
137 Valašská Bystřice 2275
138 Všetaty (okres Mělník) 2273 městys
139 Velké Březno 2269
140 Velký Osek 2264
141 Jince 2259 městys
142 Peruc 2259 městys
143 Pozořice 2259 městys
144 Krmelín 2253
145 Hovorčovice 2248
146 Kvasice 2246
147 Bělkovice-Lašťany 2243
148 Blučina 2239 bývalý městys
149 Novosedlice 2239
150 Břasy 2232
151 Strančice 2231
152 Huslenky 2224
153 Srubec 2223
154 Štítná nad Vláří-Popov 2223
155 Vranovice (okres Brno-venkov) 2221
156 Boršice 2212
157 Hošťálková 2212
158 Prušánky 2212
159 Zbůch 2212
160 Troubsko 2211
161 Vacenovice 2207

Související články

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 Mgr. Pavel Drahovzal: Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, scan na webu města Ledvice
  2. Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K.č. 33.524/1935-7.).
  3. 3,0 3,1 Historická města a městyse, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, OF 3/2006, posle podkladů SMO ČR
  4. 4,0 4,1 Adam Furek: Určování obcí městy a městysi. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. I-III, 5 fotografií, scan na webu města Ledvice
  5. Usnesení č. 5/6Z/2011 : Návrh na určení obce Chlumec městem, Zasedání Zastupitelstva obce Chlumec, 7. 9. 2011
  6. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  7. Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
  8. Součet počtu občanů ČR z tabulky MVČR: Informativní počet občanů v ČR ve všech obcích, v obcích 3. typu a v městských částech a počtu cizinců z tabulky MVČR: Informativní počet cizinců v obcích a v městských částech