Roztoky (okres Praha-západ)
Z Multimediaexpo.cz
Roztoky jsou město nacházející se severně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy při ústí Únětického potoka. Někdy jsou pro upřesnění označované též jako Roztoky u Prahy nebo Roztoky nad Vltavou.
Rozkládají se na ploše 8,44 km² a žije zde 7 050 lidí. Pravděpodobně je však počet obyvatel vyšší, protože město zažívá v souvislosti s masívní bytovou výstavbou v posledních letech obrovský příliv nových obyvatel a někteří z nich sice v Roztokách bydlí, ale k trvalému bydlišti zůstávají nahlášeni jinde.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, ve které byl zmiňován i Petr z Roztok,[1] podle archeologických nálezů ovšem bylo území Roztok osídleno nepřetržitě od mladší doby kamenné do raného středověku (archeologické lokality Levý Hradec a rozsáhlé slovanské osídlení na břehu Vltavy, u železničního přejezdu ve směru na Prahu, v místě budoucí silniční přeložky). Součástí Roztok je národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat. Za vlády prvního historického knížete Bořivoje zde vznikla rotunda sv. Klimenta, objevená pod podlahou nynějšího kostela, ve které byl roku 982 Slavníkovec Vojtěch zvolen druhým pražským biskupem. U kostela se nachází hřbitov. Je na něm pohřbeno i 11 obětí transportu smrti z konce 2. světové války. Nedaleko odsud je i památník transportu smrti. Další významnou památkou je Roztocký zámek, ve kterém dnes sídlí Středočeské muzeum. Jedná se o vodní tvrz ze 13. století. Významné přestavby se dočkal během vlastnictví Reinharda z Remeše koncem 14. století,[1] ve druhé polovině 15. století pak přestavěl hrádek pozdně goticky Bedřich z Donína. Podobu dvoupatrového renesančního zámku s arkádovým ochozem tvrz dal po roce 1565 tehdejší majitel David Boryně ze Lhoty. Z řady majitelů, kteří tvrz/zámek vlastnili vždy jen krátkou dobu vyčnívá rod Lichtenštejnů, kteří jej získali po bitvě na Bílé Hoře a podrželi si jej ve vlastnictví až do roku 1803, tedy plných 180 let.[1] V první polovině dvacátého století došlo ke zchátrání neosídleného areálu, o jeho záchranu a rekonstrukci se naštěstí postarala skupina vlastivědných pracovníků, kteří v roce 1957 založili muzeum. V roce 1961 byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn veřejnosti.[1] V jeho prostorách se nyní uskutečňují tematické výstavy a různé kulturní akce. Během povodní v roce 2002 hladina řeky překonala vysoké hráze okolo zámku a sousedního Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací a obojí bylo vytopeno. Roztoky přelomu 19. a 20. století byly atraktivním výletním a rekreačním místem. Z tohoto období pochází většina vil v Tichém údolí, které si zde postavili jako svá rekreační sídla mnozí ze zámožných Pražanů. Mezi jinými také Joe Hloucha, cestovatel a spisovatel, jehož vila a Hotel Sakura z 20. let 20. století jsou postaveny v japanizujícím stylu.[1] Z budovy hotelu, který hostil nejvýznamnější osoby předválečného československého kulturního života, je nyní nemocnice a při přestavbě v 70. letech 20. stol. došlo k jejímu architektonickému znehodnocení. Sousední vila naštěstí zůstala zachována. V letech 1945 – 1948 byla necitlivě v sousedství Roztockého zámečku vybudována "penicilinka", továrna na výrobu penicilinu, pozdějši Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací.[1] V roce 1960 se Roztoky spojily s obcí Žalov a v roce 1968 byly povýšeny na město.
Významní rodáci a občané města
Významní občané zejména z přelomu 19. a 20. století[1]
- František August Brauner – advokát a český poslanec říšského sněmu
- Zdenka Braunerová – malířka
- Čeněk Rýzner – lékař, archeolog, objevitel místní únětické a řivnáčské kultury
- Joe Hloucha – cestovatel, spisovatel
- Albín Bráf – politik, přední český národohospodář začátku 20. století
Současnost
Od roku 2005 vzniká v Roztokách nová čtvrť Solníky. Na místě bývalého pole na severozápad od centra vyrostlo několik obytných domů a na více jak 200 pozemcích se staví domy rodinné. Výstavba však probíhají i v jiných částech Roztok – např. v Žalově. Z Roztok je do centra Prahy blíže, než z některých částí Prahy. Proto se Roztoky stávají satelitním sídlištěm Prahy.
Hospodářství
Velká část obyvatel Roztok pracuje mimo město – většina z nich dojíždí za prací do Prahy. Význam zemědělství se stejně jako ve většině dalších českých obcí snižuje, částečně i tím, že se na polích v Roztokách staví nové domy. Stavebnictví je tedy v současné době v Roztokách nejdůležitější průmysl. Největší továrnou v Roztokách je bývalá tzv. penicilínka (posléze ICN Czech Republic a nyní VUAB Pharma a.s.) postavená v letech 1945 až 1948, která není obyvateli pro svůj zápach příliš oblíbená.
Doprava
Autobusová doprava
V Roztokách se nachází 5 autobusových zastávek zařazených do systému PID. Zastavují zde linky 340 a 350. Linka 340 spojuje Roztoky (Levý Hradec) se stanicí metra Dejvická v Praze. Linka 350 jezdí také ze stanice Dejvická. Z Roztok dále pokračuje směrem na Velké Přílepy a některé spoje dále na Okoř. Linky jsou zajišťovány autobusy MHD.
Železniční a ostatní doprava
Roztoky leží na trati 091 Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou (dále do Ústí nad Labem). V Roztokách zastavují ve stanici Roztoky u Prahy a v zastávce Roztoky–Žalov integrované vlaky rychlodráhy Esko S4 a S41. Na severním okraji Roztok je v provozu přívoz do Klecánek.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Město Roztoky [online]. Městský úřad Roztoky, [cit. 2009-01-19]. Kapitola Z historie Roztok. Dostupné online.
Externí odkazy
- Statistické údaje obce Roztoky
- Oficiální stránky Levého Hradce
- Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
- Statistické informace MVČR
Literatura
- HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. -kapitola Fara Roztoky, s. 142-149.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Roztoky, fara, s. 96-102.
Roztoky |
Žalov
|
Města, městyse a obce okresu Praha-západ |
---|
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |