Trnová (okres Praha-západ)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Trnová se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský.
Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 133 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1342, kdy pověřil břevnovský klášter drobné feudály Peška a Oldřicha z Kosoře vymýcením lesa nad Skochovicemi, řečeného Trnová, a založením vesnice (siluam Tyrnowa ..supra villam Scochowicz ..ad extirpandum et villam collocandam). Majetkem vsi byl však stále břevnovský klášter. Velkou nevýhodou pro klášter bylo, že Trnová územně nesouvisela s ostatními břevnovskými pozemky, a tak zřejmě málo výnosný statek odprodal v posledních desetiletích 14. století pražskému měšťanu Hanušovi. Majitelé vsi se potom často měnili. V 15. a 16. století nemáme o Trnové téměř žádné zprávy kvůli nepokojům v zemi v době husitské a pohusitské. Dovršením útrap českého venkova byla třicetiletá válka, která přinesla utrpení a zkázu zejména vesnicím zbraslavského kláštera v okolí Trnové. Trnová sama byla jako zázrakem ušetřena, snad díky tomu, že byla stranou dálkové cesty směřující z Prahy do jižních Čech. Ve druhém desetiletí 18. století vznikl v Trnové panský velkostatek. Půda v Trnové však byla příliš chudá, takže mnozí majitelé velkostatku v Trnové dlouho nezůstali.
Spolu se založením Trnové byly položeny základy kostela sv. Ducha. Z původního kostela je zachován prostý gotický portál, který byl objeven při opravě fasády v severní zdi kostelní lodi a opět byl zazděn. Fara náležela ve 14. století mezi nejchudší v Čechách, protože neměla žádné přifařené obce. O stavební obnovu kostela se zasloužila další majitelka velkostatku Františka Terezie Frischmannová z Ehrenkronnu kolem roku 1720. Dodnes je její náhrobní deska ozdobou podlaží lodi kostela. V roce 1749 byla za vlády Marie Terezie zřízena v Trnové farní škola. Na této škole se kromě náboženství vyučovalo také čtení, psaní a počty. Povinností zdejších duchovních, majitele velkostatku a obecního představenstva byl dohled nad rodiči, aby posílali děti do školy. V roce 1789 koupil Trnovou Jan Ferdinand ze Schönfeldu. V duchu své doby usiloval Schönfeld o povznesení zemědělství. V přesvědčení, že selští synkové se musí naučit modernímu způsobu hospodaření, založil v roce 1791 při trnovském velkostatku školu, v níž se měli chlapci ve věku od 12 do 18 let vyučit rolnickému řemeslu. Dal proto postavit kamennou budovu, v níž byla umístěna kromě triviální obecné školy a bytu pro učitele také hospodářská škola. K ní patřily chlévy, koňská stáj, kůlna, stodola, kurník, holubník a seník, nechyběla ani kovárna. Ke škole přidělil 60 korců pozemků, louku, pastviny, les, rybník a zahradu, měla být zřízena i zelinářská zahrada, ovocnářská školka, vinice a chmelnice. Chlapci měli možnost konat praxi na vrchnostenském velkostatku.
Dne 28. července 1838 zakoupil trnovský velkostatek Václav Škroup. Byl to bratr Františka Škroupa, hudebního skladatele, dirigenta orchestru Stavovského divadla a později orchestru opery v Rotterdamu, autora první české opery Dráteník. Lesem prý scházel František na hřeben skály nad Vltavou do míst dodnes zvaných Kazatelna. Pohled do údolí Vltavy, na okolní hvozdy, louky a pole jej inspiroval při skládání hudby k Fidlovačce. Závěrečná píseň slepého houslisty se stala později českou hymnou. Rodina Václava Škroupa je pochována v hrobce přistavěné k jižní zdi lodi trnovského kostela. V roce 1872 prodal Václav Škroup statek Maxmiliánovi svobodnému pánu Scharschmiedovi z Adlerstreu. Ten zde dle internetových stránek pivovarů provozoval pivovar do roku 1895. Počátkem 20. století byl statek se zámkem a dvorem držen Karlem Košťálem. K Trnové tehdy příslušely: Holubov, mlýn na Vltavě, Stehlíkovský mlýn, samota Leznice (hospoda) a U Hrnčíře, přístaviště paroplavby na Vltavě. Byla zde četnická stanice, dvoutřídní škola a hrnčířství. Dne 10. srpna 1907 koupil velkostatek Václav Schloger, dědeček dnešních majitelů. Zaměřil se především na pěstování obilí a chov skotu, přičemž dodával velmi kvalitní mléko do Prahy. Tehdy se s Trnovou seznámila slavná operní pěvkyně Ema Destinnová. Její švagr jí vyjednal pobyt na trnovském zámku. Pan Schloger jí vyčlenil celé křídlo zámku, do kterého zavítala po skončeném turné s početným personálem. S oblibou chodila s puškou po trnovském revíru, lovila ryby a na vycházkách si oblékala kalhotový kostým, což v té době budilo velkou pozornost. Do Trnové pak jezdila i v dalších letech. Zrušením roboty a trnovské obce jako samostatného statku v polovině 19. století vznikla situace, že tato poměrně malá obec ztratila správní samostatnost a záhy byla podřízena obecnímu úřadu v Jílovišti. Na počátku 20. let minulého století byla sice Trnová malou obcí, ale možná právě proto tam vládl dobrý sousedský vztah a přiměřeně se rozvíjel společenský život. Dne 10. června 1923 se uskutečnila ustavující valná hromada dobrovolného hasičského sboru. Již v následujícím roce byla zahájena stavba hasičské zbrojnice, k níž přispěl také velkostatkář Václav Schloger.
.jpg)
Velké zásahy do života obce přinesla 2. světová válka a léta následující. V posledních dnech války chtěla německá armáda učinit z Trnové pevnost a proto zatarasila přístupové cesty do obce výstavbou dřevohliněných palisád. V revolučních dnech roku 1945 byla německými okupanty zabita hostinská Marie Petráková. Tuto událost připomíná dnes její pomníček před budovou místní restaurace. Hned v prvních letech po válce získávali v obci vůdčí postavení komunisté, kteří prosazovali pozemkovou reformu. V roce 1950 zde vzniklo první jednotné zemědělské družstvo na okrese. Rodině V. Schlogera byl odebrán majetek a přidělen byt v chalupě v Horním Kořenově v Podkrkonoší. V prvních letech JZD prosperovalo, ale později bylo přičleněno ke Státnímu statku Zbraslav a nakonec připadla celá oblast pod správu Státního statku Jeneč. Budova zámečku sloužila nejprve jako archiv, následně pak jako skladiště a v roce 1967 se celá budova stala majetkem soukromého vlastníka.
Po listopadové revoluci 1989 byly zámeček,statek a pozemky ve značně zdevastovaném stavu vráceny v restituci rodině Václava Schlogera. Samotná budova zámečku byla v roce 1994 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Také se otevřela cesta k opětnému osamostatnění obce, takže od roku 1990 má Trnová vlastní samosprávu.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Ducha
- Zámek Trnová
Reference
|
| Města, městyse a obce okresu Praha-západ |
|---|
|
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |