Černošice

Z Multimediaexpo.cz


Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ. Leží při jihozápadním okraji Prahy, 5 km od Zbraslavi, na levém břehu Berounky. Dnešní město je tvořeno třemi částmi: Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 5 788 obyvatel. Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti Český kras jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavních vil.

Obsah

Historie

Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již roku 1088 ve vyšehradské listině. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako castovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn.

Nejtěžším obdobím si prošly Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je nechal švédský vojevůdce, který táhl na Prahu vypálit. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podél řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět vily. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou. Po válce roku 1950 došlo ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a Dolní Mokropsy, roku 1974 byly odděleny Dolní Černošice a připojeny k Praze 5-Lipencům. Roku 1969 získaly Černošice status města.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Přední fasáda kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. První zmínky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost. Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu díky množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů.

Původ názvů jednotlivých částí města

Černošice
Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových)
Dolní Mokropsy
Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit.
Vráž
Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory.

Městský znak

Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května 1992.
Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou. V zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem.
Symbolický význam městského znaku: modrá barva znázorňuje řeku Berounku, zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice, trojlístek poté symbolizuje tři části dnešního města – Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž.

Geografie

Černošická lávka přes Berounku
Jez na Berounce v Černošicích

Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. Na mnoha místech zasahují do Chráněné krajinné oblasti Český kras. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m n. m.).

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká je Berounka. Za pramenný tok Berounky je považována Mže, po jejímž soutoku s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. Berounka má délku 139 km (dohromady s Mží 239 km) a je největším levostranným přítokem Vltavy. Přes řeku vede od železniční zastávky lávka do Dolních Černošic. Kromě Berounky protéká Černošicemi ještě potok Švarcava, který se zde vlévá do Berounky.

Podnebí

Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 600 mm.

Významní obyvatelé

V Černošicích žilo buď částečně na letní byt nebo trvale mnoho významných českých osobností.

  • Vědci:
    • Jan Janský – lékař a vědec, objevitel čtyř krevních skupin
    • Josef Bláha – pomolog (vyšlechtil Bláhovo jablko a Černošickou hrušku)
    • Karel Otavský – vynálezce, konstruktér, hvězdář
  • Umělci:
  • Sportovci:
    • Jaroslav Bouček – fotbalista
    • Zdeněk Lhota – letec, zvítězil na několika mezinárodních soutěžích
    • Karel Ardelt – tenista, semifinalista Davis Cupu ve 30. letech
    • David Randl – šachista
  • Kontroverzní podnikatelé:
  • Podnikatelé:

Partnerská města

Literatura

Reference

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Černošice
  Města, městyse a obce okresu Praha-západ  

Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cerno%C5%A1ice“