Líšnice (okres Praha-západ)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Líšnice (j. č., tedy: ta Líšnice, do Líšnice, v Líšnici) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 434 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský zastavil Petrovi z Rožmberka zdejší rýžoviště zlata (aurifodinas in Lesstnyczie). Tehdy byla ještě Líšnice nepatrnou osadou (skládající se ze 4 usedlostí) uprostřed lesů, patřících zbraslavskému klášteru; k zásadnímu rozšíření a oficiálnímu založení vsi zakládací listinou došlo roku 1345, kdy byla vyměřena prostorná náves a zřízeny dvě desítky nových usedlostí. Severní řada usedlostí nesla název Velká Strana, jižní řada Malá Strana. V téže době byl zřejmě založen i kostel Všech svatých, zmiňovaný k roku 1369. Za třicetileté války byla zdevastována horní část vesnice.

Stavby

Kostel Všech svatých, založený zřejmě současně se vsí, je poprvé zmiňován k roku 1369. Kolem roku 1730 byl původní dřevěný kostel nahrazen renesančním kamenným. Po požáru roku 1883 byla původní cibulovitá báň nahrazena jehlancovitě prolamovanou střechou. Minulost dnešního hostince U Křížů sahá až k počátkům vsi ve 14. století. Hostinec byl a je i centrem kulturního života obce, slouží jako kulturní sál a koncem 19. století, kdy se děti nevešly do školní budovy, zde probíhalo i školní vyučování. V severní části čtvrti Svatopluka Čecha, na soutoku Bojovského a Líšnického potoka, stojí Spálený mlýn. Založení mlýna spadá do stejného období jako založení vsi. Z roku 1698, po třicetileté válce, se dochoval záznam, podle nějž mlýn zmiňovaný jako pustý pod názvem Spálený prodal zbraslavský opat Matěji Dvorskému. Podle pověstí měli ve mlýně útočiště a modlitebnu Čeští bratři. Ve druhé polovině 20. století mlýn opět zpustl, v 90. letech jej zakoupil Vladimír Mertlík a přebudoval v penzion.[1] Datum založení školy není známo, ale funkce kantora se ve farních matrikách objevuje od roku 1696. Zpočátku se vyučovalo v domcích, první školní budova (č. p. 24) pochází z období mezi lety 1780 a 1790. Nová jednotřídní škola, v místech dnešní školy, byla pak postavena začátkem 19. století, v letech 1863–1864 rozšířena o druhou třídu. Od roku 1876 byla třetí třída zřízena v hostinci U Křížů. V roce 1888 byla původní školní třída přepážkou rozdělena na dvě. Přístavba roku 1902 školu přiblížila dnešní podobě. Malotřídní školu se podařilo uchovat dodnes. Zdejší škola ze zasloužila o vybudování naučné stezky Líšnice a podílí se na kulturním životě obce. Severně od vesnice Líšnice, v místě zvaném v minulosti Korýtka, byl kolem roku 1930 vybudován golfový areál. Počátkem 60. let byl obnoven a doplněn o další vybavení pod hlavičkou Správy služeb diplomatickému sboru. Dnes působí opět jako golfový klub, který nabízí svůj areál i veřejnosti. V severní části území obce, nedaleko Řitky, severně od rychlostní silnice R4, se nachází chatová oblast s názvem Jiráskova čtvrť. Chatová oblast ve východní části, při levém břehu Bojovského potoka, se nazývá Čtvrť Svatopluka Čecha.

Doprava

V severní části protíná katastrální území Líšnice rychlostní silnice R4. Přes vesnici Líšnice prochází silnice III. třídy, spojující Řitku a Klínec, původní pražská silnice. Další silnice III. třídy vede údolím Bojovského potoka při východním okraji území obce. Tyto silnice jsou doplněny sítí menších cest. Přímo přes Líšnici projíždí v pracovních dnech autobusová linka PID č. 318, která má přímo ve vsi zastávku „Líšnice“ a na okraji líšnického území má zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Další autobusové linky projíždějí celotýdenně po silnici R4, na níž mají u osady Jiráskova čtvrť zastávku „Líšnice, hlavní silnice“ a na území Líšnice v bezprostřední blízkosti Řitky zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Čtvrť Svatopluka Čecha je veřejnou dopravou obsluhována z údolí Bojovského potoka: u hranice Líšnice se nachází železniční zastávka Bojov na dobříšské větvi tratě 210 a v zastávkách „Čisovice, Bojov, žel. zast.“ (na území Líšnice leží jen zastávka pro směr k Jílovišti) a „Líšnice, Spálený mlýn“ (zastávky leží již na území Klínce) v pracovních dnech zastavuje autobusová linka PID č. 449.

Turistika

Vzhledem k blízkosti hlavního města Prahy a dobrému přímému dopravnímu spojení s ní je oblast hojně navštěvovaná pěšími turisty i cyklisty. Rekreační ráz dodávají území obce i obě chatové oblasti. Z Řitky přes Líšnici ke Spálenému mlýnu prochází modře značený nečíslovaný cyklistický okruh regionu Mníšecko. Částečně souběžně s ním vede žlutě značená pěší trasa k železniční zastávce Bojov, u níž navazuje mimo jiné i pěší zeleně značená trasa ke Spálenému mlýnu. Přes Jiráskovu čtvrť prochází červeně značený cyklistický okruh regionu Mníšecko. V údolí Bojovského potoka na hranici obce navazují na modře značený cyklistický okruh cyklotrasa č. 8130 směrem k Mníšku pod Brdy a červený nečíslovaný okruh směrem ke Klínci.

Reference

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Líšnice (okres Praha-západ)
  Města, městyse a obce okresu Praha-západ  

Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/L%C3%AD%C5%A1nice_(okres_Praha-z%C3%A1pad)“