Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Neustadt in Sachsen
Z Multimediaexpo.cz
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Konkrétní problémy: přeložit, čeština+styl. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Neustadt in Sachsen je německé město v Sasku, které leží obklopeno Neustadtským údolím mezi horským hřbetem lesu Hohwald a horou Unger. Blízko Neustadtu je město Sebnice, kde je hraniční přechod do českého města Dolní Poustevna.
Obsah |
Historie
Z roku 1333 je první listinná zmínka Neustadtu jako města zlatého horníctví. Zakladatelé byli horníci z Freiberga a pojmenovali město Nuwenstad, resp. Niwenstad. Zpočátku město náležalo Čechám pod vládou Berků z Dubé. Město leží na kdysi důležité křižovatce dvou obchodních cest, solní cesty z Halle) do Prahy, a poutnícke cesty z Budyšína do českého poutního místa Bohosudova (německy Mariaschein). V tehdejší poutnícké ulici stál pravděpodobně již od založení mésta první kostel, hospitalní, v nynější ulice Hospitalstraße. Brzo po založení města byl postaven kostel pojmenovaný, tak jako kostel ve Freibergu, podle učedníka Jakube. Možné je také, že středověká Jakubská cesta tudy vedla a proto byl kostel pojmenován podle Jakuba. V roce 1451 město koupil saský kurfiřt Fridrich II. Mírný a zůstalo od té doby v saském držení. V roce 1768 mistři cechů kovářů, zámečníků a kolářů v Neustadtu uzavřeli sázku, kdo vyrobí dřevěné vozové kolo za nejkratší dobu. Kolo bylo vyroběno potom za sedmi hodin a také ještě kutáleno před západem slunce do rezidenčního města Drážďan. Kopie je dnes vidět ve vlastivědném muzeu. Originál je v zámku Moritzburgu. V letech 1938 až 1945 vyraběly v největším podniku v městě, Heringwerku, protiletadlová děla kalibru 8,8. Výroba podléhala přísnému utajení. V roce 1945 se měšťané rozhodli bez boje předat město, v kterém nebylo žádne německé vojsko, blížící se Rudé armádě a polským svazům za pomocí bílých praporů, např. na budově dnešní Schillerové školy. Ůmysel byl zmařen fanatickým vůdcem Hitlerovy mládeže, který se opevnil s několika členy, a zahájil palbu na blížící se vojska, co vedlo, málo dní před koncem války, k zbytečným obětím na obou stranách. Vojáci poté vyhnali obyvatele z domů, které podpálili. Polovina budov okolo tržiště shořela a jen zásluhou katolického a evangelického faráře ostatní budovy zůstaly ušetřeny. Návštívili s nasazením svého života sovětského komandanta a poprosili jej, aby ušetřil zbytek města. Pomohlo, že katolický farář byl Lužický Srb a tedy mluvil mateřštinou příbuznou ruštině a polštině. Od 1. srpna 2007 patří do města obec Hohwald po referendě občanů.
Kultura a pamětihodnosti
Muzea
Vlastivědné muzeum v staré sladovně bývalého pivovaru Schmole informuje o okolních rytířskými statcích, rozvoji průmyslu umělých květin a historii města. Od 19. řijna 2007 existuje v místní části Berthelsdorf Zážitkové místo „Hohwald - zlato - minerále a kamene“. Této muzeum vzniklo v rámci projektu Zlato v Horní Lužici - nabídka turismu. Je informační středisko o geologii, dějinách a těžbě zlata, minerálů a kamení v regioně a mimo něj.
Pamětihodnosti
Pamětihodností zvláštního druhu je koza slitá z bronzu před muzeem. Byla vytvořena v roce 1969 pro mateřskou školu v ulici Götzingerstraße a tam postavena v zahradě, kde byla použita jako oblíbené šplhadlo. Později byla však odstraněna pro nebezbečí zranění a stala potom několik roků na výšině Götzinger Höhe, dříve než našla své nynější místo v ulici Malzgasse v 90. letech předchozího století. Pozoruhodná je také pískovcová figura, která zobrazuje květinářku na rohu ulice Böhmische Straße, vytvořená v roce 1956 drážďanským sochařem Albertem Braunem. Figura, která je jen skrovně oblečena, způsobila tehdy pobouření při svém odhalení. Na fasádě budovy Dresdner Straße 3 - čokoládového obchodu - reliéf připomíná „Pfeng-Pauline“, obchodní ženu, která byla známá po celém městě okolo 1900. V jejím koši měla stále cukroví, které prodala za fenigy (proto její jméno, pfeng (saský dialekt: Pfennig = fenik) na lidových slavnostech okolí. Byla stále chudobně oblečena, s dřeváky a šátkem na hlavě, zenaechala však podle legendy značné jmění po své smrti.
Stavby
Radnice uprostřed tržiště byla postavena okolo 1700. Nad radničním portálem nalézají se míšeňský a neustadský erb. Zajímavé je radniční věž s laťkami z medi s hodinami. Blízko radnice je poštovní mílový sloup z roku 1729 kurfiřtsko-saské pošty s údajemi vzdáleností. Nejvyšší budova je věž evangelického kostela Sv. Jakuba přestavěného v roce 1884 v neogotickém stylu. Kostel Sv. Jakubai je prvně zmíněný v roce 1346. Nejstarší částí kostela je oltářní prostor. V klenbě z lomového kamene se odkrývají dva svorníky, zmíňované již ve velmi starých dokumentech. Obrazy na svornících: holub, Kristová hlava, zeměkoule. Za návštěvu stojí krásný, vyřezaný oltář a epitaf v oltářním prostoru, které jsou velmi staré. Věž s hodinami je vidět zdaleka z okolních pahorků a kdo měl dobré oči mohl proto vždy zistit přesný čas. V letě je otevřen pro prohlídku kostel Sv. Jakuba, nejčastěji v úterý, po úmluvě s farním uřádem jsou možné také jiné temíny. Kromě bohoslužby sa konají každý rok i početné koncerty. Nejstarší obytným domem je farní dům vystavěný v roce 1616 v renesančním stylu. Zde bydlil také známý badatel Saského Švýcarska Wilhelm Leberecht Götzinger. Katolický kostel St. Gertraudis blízko městského parku byl postaven v letech 1927 - 1928.
Místní části
Mimo hlavního místa Neustadt in Sachsen jsou místní části Berthelsdorf, Krumhermsdorf, Langburkersdorf, Niederottendorf, Oberottendorf, Polenz, Rückersdorf a Rugiswalde.
Městská partnerství
Město je člen v největší městském přátelství Evropy. 34 měst a obci z Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska a Česka, které má jméno Neustadt (Nové Město, anebo odpovídací národnojazyčné jméno), semklo se v pracovním kroužku Nová Města Evropy.
Hospodářství
Kovoprůmysl
Až do roku 1989 byl Neustadt střediskem zemědělského strojírenství. VEB kombinát Fortschritt Landmaschinen založený po druhé světové válce přispěl značně k růstu města. Počet obyvatelů se zdvojnásobil v letech 1948 až 1984. Závod „Fortschrittwerk“ - vznikl z bývlého podniku "Heringwerken“ (pobočka od Hering AG Nürnberg) - byl v této době největší zaměstnavatelem v kraji. V závodě v Neustadtu byly vyroběny lisy na slamu a začí řádkovaće. Ke kombinátu však náleželi také jiné závody, např. v Singwitzu, kde obilní kombajny série E 512 a později E 516 byly vyroběny anebo Kirschau (výroba hnacích ústrojí). Vypracování a konstrukce vzorů pro všechny této stroje, které byly exportovany do celého světu v typických barvách modrý a bílý, byly však v Neustadtu. Od 60. roků menší závody v městě jak továrna nožů anebo smaltovna byly zavřeny a včleněny do podniku Fortschritt.
Průmysl umělých květin
Bylo mnoho malých květinových továren, které, později zestátněno a shrnuto do „VEB Kunstblume Sebnitz“, vyrobilo umělé květiny. Zhotovování květin bylo často prací žen. Při „dělání květin“ anebo „okládání listí“ vyražené listy byly nalepené na stonky anebo květy sloučeny z hotově vyražených částí. Této práce udály se často v domácké práci. Zúčtování událo se podle starého způsobu počítání s veletucetem a tucetem. Protože práce byla udělana doma a částečně bylo pracovano nebezpečnými substancemi jak lepidla anebo skelná krupice, vznikly přitom také nebezpečí speciálně za často přítomné děti. Vyrážení a jiné práce, které nedaly se dělat doma, byly vykonany "květinářkami" v továrnách. Po "revoluci" toto průmyslové odvětví již nestačilo na lacinou konkurenci z jiných zemí.
Dnešní situace
Hospodářská situace v Neustadtu se dnes určuje především vysoké nezaměstnaností. Částečně prázdné byty byly obsazeny ruskými vystěhovalci německé menšiny z bývalého Sovětského svazu, co ani nezmírní sociální situaci.
V bývalém kombinátu VEB Fortschritt Landmaschinen, kde 6500 lidí pracovalo před německým opětným sjednocením, výrobce obytných vozidel „Capron“ zahájil výrobu v listopadu 2006 a bude tvořit asi 150 pracovišť. e ještě živnostenské území, které město se prostorně dělí s (bývalé) obcí Hohwaldem. Tam kromě několik podniků služeb usídlilo se také několik průmyslových závodů, např. továrna za výrobu plastických trubek a závod pro městské, právě tak firma, která dodává úpravy výzbroje pro významné výrobce zemědělských strojů.
Vzdělávací ústavy
- Všeobecné vzdělání
- Základní škola Julius-Mißbach
- Střední škola Friedrich-Schiller
- Gymnázium W. L. Götzinger (od leta 2007 zavřeno)
- Podpůrná škola Neustadt, část místa Polenz
- Věobecné a jazykové vzdělání
- Lidová univerzita Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko), pobočka Neustadt
- Příprava na povoláni a výchova k povolání
- Mezinárodní svaz (IB), pobočka Neustadt
Rekreační místa a sportovní hřiště
- Sportovní forum Neustadt
- Stadión Neustadt
- Reiterhof Mariengut
- Tenisové kurty 1.TC Neustadt
- Rekreační plovárna „Monte mare“ a fitnesové středisko
- Volná plovarná Neustadt, Rugiswalder Weg
- Lesní plovárna Polenz
- Kino „Grenzlandlichtspiele“
- Lyžařský výtah Rugiswalde Lyžařský klub Rugiswalde
- PSV „Schusterhof“ Polenz e.V.
Okolí
Neustadtské údoli je na hranici mezi Lužickými horami a Labskými Pískovci blízko lužického nasunutí. Kdo se, příchazejíc z západního směru z Drážďan nebo Stolpna, blíží městu, přechazí nejdříve horu Karrenberg (nářeční vyslovnost Kornberg). Ačkoliv hora je dnes nezalesněná a někdy se obilí pěstuje, nemá své jméno od „Korn“ (česky: obilí), nýbrž od trakařů (německy: Schubkarren), kterými obchodníci v středověku přešli toutu horu na staré solní cestě. Odtud naskytá se krásný výhled na městečko a jeho okolí, které je dobře zpřístupněno turistickými cestami. V jihozápadě je místní část Polenz. Říčka se stejným jménem prodírá se svou cestu nejdříve přes žulu a potom přes pískovec až k soutoku s řekou Sebnitz, aby ústil potom za několik kilometry jako Lachsbach blízko Žandova do Labe. Údolí Polenza je proslulé pro největší přirozené výskyt divoce rostoucích bledul jarních uvnitř Německa. Dále jižní stoupá horský hřbet hory Unger (538m) s televizní věží a rozhlednou. Předhora hory Unger je Götzinger Höhe - vyhled s věží a hostincem ve výšce 425 m na jih od Neustadta. Táto je oblíbený výletní cíl Neustadťanů. Dá so dosahovat ze sídliště „Bruno-Dietze-Ring“ přes „Promenadenweg“, kde je místo pikniku s malým knajpovací zařízení (šlapańí vody). Z věže, která skládá ze železné konstrukce, je krásný rozhled až do okolních pohoří Labské Pískovce, Krušné Hory, Lužické hory a při dobré viditelnosti také až do Jizerských hor a Krkonoš. V zimě odjezd z Götzinger Höhe je oblíbený jako sáňkařská dráha. Na východ vede pohled nad Langburkersdorfské údolí, kde řeka Polenz vzniká. Za tím jsou hory Severních Čech. Na severovychodě je les Hohwald se svým nejvýšším vrcholem, Valtenbergem (588m).
Osobnosti města
- Wilhelm Lebrecht Götzinger (1758 - 1818), diákon, později farář kostela Sv. Jakuba
- Friedrich Adolph Struve (1781 - 1840), vynálezce umělé minerální vody
- Carl Julius Fritzsche (1808 – 1871), farmaceut a chemik
- Wilhelm Michael Schaffrath (1814 - 1893), předseda vlasteneckého spolku Neustadt založeného v roce 1848 a člen Frankfurtského národního shromáždění
- Julius Mißbach (1831 - 1896), nakladatel a knihkupec
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |