Norma

Z Multimediaexpo.cz

Norma (někdy také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., který se buď závazně vyžaduje nebo podle něhož se hodnotí jejich přijatelnost nebo obvyklost. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „úhelník, pravítko, měřítko, pravidlo“, později také kolmici. V lineární algebře je norma funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla. Je to zobecnění geometrického pojmu délky vektoru a platí pro ni mimo jiné tzv. trojúhelníková nerovnost: \(\|x + y\| \leq \|x\| + \|y\|\)

Obsah

Odvozená slova

Normální může znamenat:

  • obvyklý, běžný, přijatelný
  • v geometrii kolmý

Normalita je stav osoby, jedince, věci, situace nebo jiného jevu, v němž tento jev odpovídá té normě, z jejíhož hlediska je normalita posuzována. Normalizace je slovo s několika významy:

Definice normy

Normy jsou definovány jako:

  • směrnice, pravidlo, jehož zachování je závazné, např. mravní, právní, technické;
  • norma technická přesně stanovuje požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů nebo způsobů a postupů práce, popř. vymezuje všeobecně užívané technické pojmy. Hlavní úkoly normy jsou
    • zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností;
    • dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem a mezi výrobci v národním i mezinárodním měřítku;
    • zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku a překonání potíží způsobených rozdílností jazyků;
    • zlepšení hospodárnosti;
    • ochrana spotřebitele.

Existují normy státní (ČSN), evropské, mezinárodní, předmětové, jakostní a jiné. Zkráceně je technická norma technický předpis, který stanoví technické náležitosti, popř. technická řešení u opakovaných úkonů a dějů.

Druhy norem

V soustavě technických norem existuje hierarchický soubor technicko–právních předpisů:

Související články