Oxid boritý

Z Multimediaexpo.cz

Oxid boritý je bezbarvá nebo bílá amorfní nebo krystalická pevná látka bez zápachu.

Obsah 1 Příprava 2 Vlastnosti 3 Použití 4 Fyziologické působení 5 Literatura

Příprava

Oxid boritý se sice dá připravit spalováním elementárního bóru v proudu kyslíku

4 B + 3 O₂ → 2 B₂O₃,

ale v praxi se vždy většinou připravuje žíháním čisté kyseliny borité, která tak ztrácí vodu a mění se na svůj anhydrid

2 H₃BO₃ → B₂O₃ + 3 H₂O.

Vlastnosti

V pevném skupenství je oxid boritý polymerní látka, tvořená vzájemně propojenou sítí kovalentně vázaných atomů boru a kyslíku. V případě amorfní (sklovité) modifikace je základní strukturní jednotkou šestičlenný oxoboranový cyklus (viz horní vzorec v infoboxu) tvaru rovinného šestiúhelníku. Krystalická forma krystaluje v trojklonné soustavě (prostorová grupa symetrie P31, elementární buňka a = 43,36 pm, c = 83,40 pm); elementární buňka krystalové mřížky obsahuje šest atomů bóru a devět atomů kyslíku. V plynné fázi je sloučenina pravděpodobně tvořena molekulami B₄O₆ s tricyklickým uspořádáním (viz spodní vzorec v infoboxu). Látka je silně hygroskopická, ve vodě se snadno rozpouští za vzniku kyseliny borité

B₂O₃ + 3 H₂O → 2 H₃BO₃.

Z oxidu boritého je možno připravit elementární bór redukcí některými kovy, např. hořčíkem

2 B₂O</sub>3</sub> + 3 Mg → 4 B + 3 MgO.

Podobně se dá redukce na elementární bór provést sodíkem, draslíkem nebo hliníkem. Redukcí uhlíkem se čistý bór připravit nedá, neboť vyredukovaný prvek se s uhlíkem okamžitě slučuje za vzniku karbidu boru

2 B₂O₃ + 7 C → B₄C + 6 CO.

Zahřívá-li se oxid boritý s uhlíkem za přítomnosti chlóru, vzniká chlorid boritý:

B₂O₃ + 3 C + 3 Cl₂ → 2 BCl₃ + 3 CO.

Působením fluorovodíku na oxid boritý vzniká fluorid boritý

B₂O₃ + 6 F₂ → 2 BF₃ + 3 H₂O,

případně při nadbytku fluorovodíku vzniká kyselina tetrafluoroboritá

B₂O₃ + 8 F₂ → 2 HBF₄ + 3 H₂O.

Použití

Oxid boritý má široké využití, zejména jako

• tavidlo při výrobě skla;
• součást směsí pro přípravu glazur porcelánových a keramických výrobků;
• surovina pro výrobu bóru, karbidu boru;
• chemická surovina pro výrobu dalších sloučenin bóru;
• aditivum při výrobě materiálu pro optická vlákna.

Fyziologické působení

Oxid boritý není vysloveně jedovatý. Vzhledem k tomu, že s vodou reaguje za vzniku slabé kyseliny borité, může však ve větších dávkách způsobit podráždění sliznic nebo očí. Při požití ve větším množství může vyvolat nevolnost, žaludeční bolesti, zvracení, případně průjem.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Oxid boritý

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle III.

Oxid hlinitý (Al2O3) • Oxid antimonitý (Sb2O3) • Oxid arsenitý (As2O3) • Oxid bismutitý (Bi2O3) • Oxid boritý (B2O3) • Oxid chromitý (Cr2O3) • Oxid dusitý (N2O3) • Oxid erbitý (Er2O3) • Oxid gadolinitý (Gd2O3) • Oxid gallitý (Ga2O3) • Oxid holmitý (Ho2O3) • Oxid inditý (In2O3) • Oxid železitý (Fe2O3) • Oxid lanthanitý (La2O3) • Oxid lutecitý (Lu2O3) • Oxid niklitý (Ni2O3) • Oxid fosforitý (P4O6) • Oxid promethitý (Pm2O3) • Oxid rhoditý (Rh2O3) • Oxid samaritý (Sm2O3) • Oxid skanditý (Sc2O3) • Oxid terbitý (Tb2O3) • Oxid thallitý (Tl2O3) • Oxid thulitý (Tm2O3) • Oxid titanitý (Ti2O3) • Oxid wolframitý (W2O3) • Oxid vanaditý (V2O3) • Oxid ytterbitý (Yb2O3) • Oxid yttritý (Y2O3) • Oxid zlatitý (Au2O3) • Oxid chloritý (Cl2O3) • Oxid americitý (Am2O3)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii