Přírodní park Džbán

Z Multimediaexpo.cz


Přírodní park Džbán je přírodní park, který byl zřízen roku 1994 na pomezí Lounska, Kladenska a Rakovnicka.[1] Je to poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, které leží mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve.[2] Jeho rozloha činí 416 km².[1] Území má vysokou přírodovědnou a rekreační hodnotou, dochovaly se na něm smíšené a listnaté lesy, v nichž se vyskytuje celá řada vzácných druhů rostlin[3], jako je např. vstavač nachový, zběhovec, kamejka modronachová, sasanka lesní, okrotice bílá nebo okrotice dlouholistá[4]. Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň.[2]

Obsah

Geografie a přírodní podmínky

Hlavní článek: Džbán (geomorfologický celek)

Hranici Přírodního parku Džbán vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby, Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušín.[5] Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu.[2] Jedná se o opukový hřeben a zdejší bílá i zlatavá opuka se už od prvopočátku kamenných staveb těžila jako stavební kámen nejen pro typické zdejší neomítnuté selské domy, ale je oblíbená pro svou jedinečnou barevnost a strukturu i v sochařství a těží se dodnes.[1][6][3] Nejvyššími vrcholy jsou Louštín s 537 m a návrší Džbán s 536 m.[7] Srážky na území přírodního parku jsou ovlivněné srážkovým stínem Krušných hor nízké, ale vyrovnané, činí cca 490 až 510 mm.[2] Oblast je obecně suchá a s průměrnými cca 8,3 až 8,9 °C i poměrně teplá.[2]

Rozvodí[5]

Džbán z cca 65 až 70 % pokrývají lesy, je pramennou oblastí uprostřed jinak bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Mohutný džbánský hřeben ve směru Hříškov - Řevničov je přirozenou rozvodnicí Vltavy, Berounky a Ohře. Na východ od této rozvodnice pramení Bakovský potok se svými přítoky, potoky Bilichovským a Řisutským. Všechny tyto potoky mají směr svého toku východ nebo severovýchod a odvodňuje je Vltava. Na západ od rozvodnice pramení potoky Smolnický, Klášterský (Ročovský), Hřivický, Hasina a Klučecký. Směr jejich toku je sever nebo severozápad a odvodňuje je řeka Ohře.

Historie a zajímavosti

Jemně zvlněná krajina v jižní části parku, poblíž Řevničova
  • Nad soutěskou Vrata se nachází královský hrad Džbán z první poloviny 13. století vybudovaný na místě dávné pravěké ostrožny.[8]
  • Oblíbenou destinací je také hrad Pravda z první poloviny 14. století.[9]
  • Dalšími hrady v parku jsou např. Dřevíč nebo Žerotín, oblíbeným je také klášter a nedostavěný chrám v Panenském Týnci.[10]
  • V kraji se nacházejí četné památky prehistorického osídlení.[11]
  • Hřeben Džbánu byl v pověstných časech českého dávnověku válečnou hranicí Lucka a Pražského knížectví.[1]
  • Roku 1943 byla na návrší u Mšeckých Žehrovic nalezena slavná opuková hlava keltského héroa, považovaná za vůbec nejkrásnější spodobnění keltského muže, boha nebo poloboha té doby a ikonu keltské kultury v současnosti.[1]
  • Území protína několik značených tras.

Naučné stezky

  • Naučná stezka Kounovské kamenné řady byla zřízena v roce 1987 a má 11 zastávek. Ukazuje 14 řad kamenů tzv. Kounovských kamenných řad a také přírodní poměry Džbánu, historii (v blízkosti se nachází halštatsko-laténské hradiště), geologii, botaniku, zoologii, zemědělství, lesnictví apod. Začíná u silnice za mutějovickým nádražím směrem na Kounov.[5][12]
  • Naučná stezka Novostrašecko byla otevřena v roce 1994, má 14 informačních panelů a měří 12 km. Začíná u železniční stanice v Novém Strašecí, prochází městem, kolem obory Libeň Mšeckými Žehrovicemi a podél soustavy rybníků na potoce Loděnice. Stezka podává informace o Přírodním parku Džbán, o Mšeckých Žehrovicích a o Novém Strašecí a okolí. Informuje o zeleni, zemědělství, lesnictví, památných stromech, keltském osídlení a rybnících.[12]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Přírodní park Džbán [online]. Obec Mutějovice, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 PERLÍK, Tomáš. Přírodní park Džbán [online]. horesovice.unas.cz, rev. 2006-3-10, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 Přírodní park Džbán [online]. vyletnik.cz, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ stezka.cz: Přírodní park Džbán
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 Přírodní park Džbán [online]. Obec Kounov, rev. 2009-3-30, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK, Mezinárodní sochařské sympozium, Džbán a přírodní kámen v architektuře
  7. ↑ VÍTEK, Jan. Dvě "střechy" vrchoviny Džbán [online]. Treking 6/2004, 2007-3-19, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ hrady.cz: Hrad Džbán
  9. ↑ hrady.cz: Hrad Pravda
  10. ↑ [klášterem.http://www.kdyakam.cz/index.php?stranka=detail-akce&id-akce=24087 kudyakam.cz: Klášter a chrám Panenský Týnec]
  11. ↑ BALOGH, Daniel. Přírodní park Džbán - po stopách pradávných obyvatel [online]. mavlast.cz, [cit. 2009-03-31]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ 12,0 12,1 Přírodní park Džbán [online]. Obec Malíkovice, [cit. 2010-09-23]. Dostupné online.  


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_park_D%C5%BEb%C3%A1n“