Panonská pánev
Z Multimediaexpo.cz
Panonská pánev (polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, maďarsky Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.
Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy. (Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullner Becken a Wienerwald patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňskou pánví. Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou Velike Morave až k soutoku Zapadne a Južne Morave, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.)
Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.
Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.
Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:
- Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
- Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
- Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva)
- Záhorská nížina
- Marchfeld (Moravské pole)
- Leitha-Gebirge (Litavské vrchy)
- Malá dunajská kotlina (Kisalföld)
- Podunajská nížina
- Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev)
- Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina)
- Podunajská pahorkatina
- Marcal-medence
- Kemeneshát
- Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina)
- Podunajská nížina
- Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
- Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység)
- Visegrádi-vulkánhegység
- Pilis-hegység
- Budai-hegység (Budínské hory)
- Gerecsei-hegység
- Zsámbéki-medence
- Velencei-hegység
- Vértes-hegység
- Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes)
- Pannonhalmi dombság
- Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les)
- Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine)
- Fruška gora (Franský les)
- Sremska lesna zaravan (Sremská sprašová plošina)
- Papuk
- Dilj
- Psunj
- Požeška kotlina
- Motajnica
- Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok)
- Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
- Somogyi-dombság
- Balaton medencéje (Balatonská kotlina)
- Marcali-hát (Hřbet Marcali)
- Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
- Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
- Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someşului)
- Východoslovenská pahorkatina
- Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
- Mezőföld
- Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
- Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
- Nyírség
- Hajdúság (Hajducko)
- Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
- Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crişurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
- Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureşului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
- Câmpia Timişului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
- Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
- Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
- Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
- Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
- Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)
- Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
Literatura
- Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
- Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
- Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |