Petljakov Pe-2
Z Multimediaexpo.cz
| Pe-2 | ||
| Pe-2 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | střemhlavý bombardér | |
| Výrobce | Petljakov | |
| Konstruktér | M.V. Petljakov | |
| První let | 22. prosince 1939 | |
| Zařazen | 1941 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 11427 ks | |
| Varianty | Pe-2 VI, Pe-3/Pe-3 bis, UPe-2/Pe-ZUT (cvičný) | |
| Uživatel | Sovětský svaz | |
| Československo, Finsko, Bulharsko, Jugoslávie, Polsko | ||
Letouny Petljakov Pe-2 byly během Velké vlastenecké války základním frontovým bombardérem Sovětského svazu. Byly použity také ve válce proti japonské armádě v Mandžusku a Koreji v létě 1945.
Obsah |
Vývoj
V létě roku 1938 dostala konstrukční kancelář V. M. Petljakova požadavek na konstrukci dvoumotorového rychlého výškového stíhacího letounu. K zalétání prototypu došlo v prosinci 1939, avšak zkoušky ještě pokračovaly do května roku následujícího. Bylo však rozhodnuto další práce zastavit a na základě vyhodnocení bojů Luftwaffe v Polsku byl zadán požadavek na přeměnu stroje na střemhlavý bombardér. Ty se začaly vyrábět již v polovině roku 1940, ovšem ve větším počtu byl letoun dodáván až od roku 1942. Postupem času byl Pe-2 modernizován, aby se zlepšila ochrana před německými stíhačkami. Byla zesílena střelecká výzbroj, nová verze označená Pe-2 FT dostala novou otočnou věž s výkyvným kulometem UBT ráže 12,7 mm, který nahradil dříve používaný ŠKAS ráže 7,62 mm. Stejnou zbrojní modernizaci prodělalo i spodní střeliště a kulomety na přídi. Dále bylo zlepšeno pancéřování pilotního prostoru, nosné plochy dostaly aerodynamicky lepší kryty motorů. Letadla vyráběná od února 1943 byla poháněna výkonnějšími motory VK-105PF o výkonu 927 kW (1260 k). Rychlost se tak zvýšila o 40 km/h. Ve verzi Pe-2 VI byl letoun přestavěn na stíhač, takto upravené letouny byly zařazeny do výroby, a poté i do výzbroje pod označením Pe-3/Pe-3 bis. Celkem bylo vyrobeno 11 427 exemplářů různých obměn.
Bojové použití
Letadla Pe-2 byla Rudé armádě k dispozici již při přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem, ovšem velká část z nich byla zničena. K většímu bojovému nasazení Pe-2 došlo v červenci 1941 u Smolenska. Pe-2 byly během války základním frontovým bombardérem s působnosti na celé linii fronty, nesly značnou část bojové činnosti. Po ukončení bojů v Evropě byly použity k útoku na Japonsko v srpnu 1945. V průběhu druhé světové války sloužilo několik Pe-2 v řadách finského letectva, koncem války obdržela několik těchto letadel 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. Po ukončení války sloužily Pe-2 také u letectva Bulharska, Jugoslávie, Polska a Československa. Třicet dva letouny Pe-2 FT a tři UPe-2 přilétly v květnu 1946 na kbelské letiště, aby záhy vytvořily dvě letky 25. leteckého pluku v Havličkově Brodě. Petljakovy u nás sloužily pod označením B/CB-32 od července 1946 do poloviny roku 1951.
Specifikace (Pe-2)
Technické údaje
- Osádka: 3
- Rozpětí: 17,11 m
- Délka: 12,78 m
- Nosná plocha: 40,50 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 5 950 kg
- Vzletová hmotnost : 8 520 kg
- Pohonná jednotka: 2× Klimov VK-105PF
- Výkon pohonné jednotky: 1 260 k (927 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 580 km/h
- Dostup: 9 000 m
- Dolet: 1 200 km
Výzbroj
- dva pevné kulomety UBS ráže 12,7 mm v přídi
- pohyblivý kulomet UBT ráže 12,7 mm v otočné věži
- kulomet UBT případně ŠKAS ráže 7,62 mm pro obranu zadní polosféry.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |