Poslanec Evropského parlamentu
Z Multimediaexpo.cz
Poslanec Evropského parlamentu (anglicky Member of the European Parliament, zkráceně MEP) je označení pro osobu, která byla zvolena do Evropského parlamentu, jednoho ze dvou legislativních těles Evropské unie. Členové EP jsou evropským ekvivalentem členů národních parlamentů. Označení pro europoslance se liší dle každého jazyka. Když byl Evropský parlament poprvé ustanoven, tak do něj byli členové vybíráni jednotlivými členskými státy, které vybíraly ze členů svých národních parlamentů. Od roku 1979, se ovšem konají pravidelné volby. V každé zemi se používá jiný volební systém.
Obsah |
Volba poslanců
Volby se odehrávájí každých 5 let. Jednotlivé země mají právo si určit, jak se na jejich území bude volit. Alokace křesel mezi členské státy je založena na principu degresivní proporcionality, takže velikost populace je brána v potaz. To v praxi znamená, že menší státy volí více poslanců, než by volili, kdyby se brala v úvahu velikost jejich populace. Jak byly počty poslanců přidělených jednotlivým zemím vyjednány v příslušných smlouvách, tak zde neexistuje jedna formule, podle které by se rozděloval počet křesel vůči jednotlivým státům.
Délka volebního období
Evropský parlament má vysoký obrat poslanců v porovnání s národními parlamenty. Například ve volbách do EP v roce 2004 byla většina nově zvolených členů a byli zde jen čtyři poslanci, kteří slouží od prvních voleb v roce 1979.
Poslanci v parlamentu
Všichni, kromě 14 europoslanců, jsou členy nějáké politické skupiny, které se organizují podle svého politického zaměření. Takže například poslanci zvoleni za KDU-ČSL se sdružily do frakce EPP-ED. Poslanci zvoleni za ČSSD se zase sdružují ve skupině PES. Europoslanci ODS zase oznámily, že opustí frakci EPP-ED a založí spolu s britskými konzervativci novou frakci s názvem Hnutí za evropskou reformu. Disciplína v rámci frakce je laxnější než v národních parlamentech, kdy národní delegace a jednotlivý členové, občas hlasují proti své frakci. Stranou frakci, jednotlivý poslanci mají i jiná práva:
- právo předkládat návrhy
- právo pokládat otázky vedení parlamentu, Radě a Komisi
- právo předkládat dodatky k jakémukoli návrhu ve výboru
- právo podat vysvětlení volby
Práce poslance
Jeden týden v každém měsící stráví poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. A zbylé tři týdny pak zase na zasedání výborů, frakcí, apod. v Bruselu. Většina poslanců řeší také problém, jak ještě stíhat být k dispozici voličům ve svém státě. Evropský parlament opouštějí jen na pár dnů, které tráví ve svém volebním obvodě. Během tohoto času také musí stihnout setkání s různými místními organizacemi, lokálními a národními politiky, businessmany, odbory, apod. I z tohoto důvodu zaměstnávají poslanci asistenty. Někteří europoslanci si proto vybírají domy blízko Bruselu, spíše než ve své zemi. Vzhledem k tomu, že europoslanci mají menší pravomoc, než jejich kolegové v národním parlamentu, tak je většinou jejich obrázek v jejich domovské zemi zkreslený.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |