Postřelná
Z Multimediaexpo.cz
Postřelná je ves, ležící 2 km východně od Velkého Valtinova a 4 km jižně od Jablonného v Podještědí, jehož je od roku 1981 součástí (do té doby se jednalo o samostatnou obec). Rozkládá se na úpatí kopce Tlustec v nadmořské výšce 305 - 345 m n. m. Obcí protéká Věnný a Fibichův potok, které se poté vlévají do Panenského potoka. V roce 2001 měla ves 143 obyvatel a 43 domů. Postřelná patřila v letech 1945 - 1949 pod politický a soudní okres Jablonné v Podještědí, v letech 1949 - 1960 byla v okrese Liberec a od roku 1961 v okrese Česká Lípa. Od roku 2007 je opět součástí okresu Liberec. V roce 1971 navrhoval ONV Česká Lípa sloučení s obcí Velký Valtinov, to se však neuskutečnilo.
Obsah |
Historie
14. a 15. století
První písemná zmínka je z roku 1391. Název obce je odvozen z německého Postrum, tedy "Pod stromy", podle odpočívadla pro pocestné a místa k napájení koní. Prvním majitelem obce byl Bartoš z Postřelné, toho času leník na hradě Děvíně nedaleko Hamru na Jezeře. V té době měla obec tvrz s dvorem a s 11 domy. V roce 1444 během sporů mezi Vartemberky a lužickým Šestiměstím byla tvrz Lužičany vypálena.
16. století
V roce 1515 přešla vypleněná tvrz a pustá obec do rukou Blektů z Útěchovic a byla připojena k Velkému Valtinovu. Na počátku 17. století získal obec s valtinovským panstvím Kryštof z Donína.
17. století
V roce 1623 bylo valtinovké panství Doninům za účast na protihabsburském povstání zabaveno a přiděleno Albrechtu z Valdštejna. Roku 1646 připadla Postřelná františkánskému klášteru v Praze, ale po krátké době se stala součástí majetku lemberského pána Kryštofa Rudolfa, hraběte z Bredova. V té době se uvádí, že v obci hospodařilo již 31 hospodářů. V roce 1667 byla Postřelná majetkem Pachtů z Rájova, kteří měli v té době v držení Jablonné.
18. století
Za druhého selského povstání v roce 1775 se sedláci z Postřelné přidali ke vzbouřeným poddaným lemberského panství, spojili se s mimoňskými a táhli na pomoc zákupským rebelům. Zámek v Zákupech obsadili, ale již za 2 dny (26. 3. 1775) byli krvavě potlačeny císařskými kyrysníky. V roce 1778 byla Postřelná zle sužována Prusy a Sasy, kteří se dopouštěli plenění a drancování. Na konci 18. století měla Postřelná již 59 hospodářů. Obyvatelé se živili převážně zemědělskou výrobou a ovocnářstvím. Výrobky vozily převážně do Jablonného a Liberce. Určitý význam měla i těžba písku ze svahu při cestě do Jablonného a těžba štěrku z Tlustce.
Na návsi byla v roce 1731 vybudována kaple s hodinami, v roce 1775 byla po okraji obce postavena cesta z Jablonného do Mimoně a v roce 1779 byla postavena škola.
19. století
Kolem roku 1820 byl v Horní Vsi postaven dřevěný vodovod a v roce 1846 se stavěla cesta do Velkého Valtinova a z Horní do Dolní Vsi. V roce 1863 vybudovali hasičskou zbrojnici a v roce 1878 byla postavena nová dvoutřídní škola, která sloužila až do roku 1965, kdy byla zrušena. V roce 1866 se v blízkosti obce zdržovala vojska pruského generála Herberta von Bitterfelda.
20. století
Počátek 20. století je v Postřelné poznamenán úpadkem domácí textilní výroby. Byla zrušena ruční tkalcovna a postupně zanikla i činnost bělírny. V roce 1903 bylo vytvořeno mlékařské družstvo a založena družstevní mlékárna, která zpočátku produkovala až 2000 litrů mléka denně. Dováželi sem mléko z Polí, Valtinova a Sedliště. V roce 1904 byla postavena nová cesta na nádraží ve Velkém Valtinově. V letech 1914 - 1915 byl při cestě do Jablonného postaven hřbitov s kaplí. Hřbitov byl zrušen v 70. letech 20. století. V době 1. světové války, v roce 1916, byly zabaveny oba zvony, ze hřbitova i z obecní kaple. Elektrifikace obce proběhla v roce 1922 a hned v počátku bylo zaznamenáno 54 odběratelů elektrické energie. V roce 1925 předvedl vrchní učitel Schier v hospodě radiový přijímač a o dva roky později bylo v obci již 5 přijímačů. V roce 1927 byl v obci vztyčen památník obětem 1. světové války se syenitovou deskou a témže roce byl v obci zřízen chudobinec pro 7 lidí. Po 2. světové válce, v letech 1945 - 1947 bylo původní německé obyvatelstvo na základě Benešových dekretů odsunuto do Německa a na jejich místo přicházeli po výzvě vlády noví obyvatelé z Čech, ale i Volyně a Podkarpatské Rusi. Na počátku října 1945 bylo v obci již asi 60 osídlenců. Na začátku roku 1946 žilo v Postřelné asi 300 Čechů a 50 Němců. V roce 1947 se uvádí 317 obyvatel. V březnu 1946 byl v obci zřízen místní národní výbor a v roce 1949 vzniklo jako jedno z prvních na okrese Liberec Jednotné zemědělské družstvo 25. února. V roce 1955 bylo zřízeno mechanizační středisko Strojní a traktorové stanice a o dva roky později získalo i svou čerpací stanici pohonných hmot. V roce 1956 byla zahájena výstavby nového kravína pro 111 kusů dobytka. V roce 1961 bylo JZD v Postřelné sloučeno s JZD Velký Valtínov, ale i přes toto opatření bylo družstvo ztrátové a tak bylo v roce 1964 včleněno do Státního statku Jablonné v Podještědí a později do Státního statku Cvikov. V roce 1945 byly v Postřelné konfiskovány všechny živnosti. Postupně se podařilo obnovit kovárnu, obchod se smíšeným zbožím, ševcovskou dílnu, holičství, hospodu, truhlářství, kolářství a trafiku. Téměř všechny tyto živnosti však postupně zanikly. V současné době jsou v Postřelné dva hostince a obchod se smíšeným zbožím. Ve vsi funguje také místní knihovna a aktivní je i Sbor dobrovolných hasičů.
Pamětihodnosti
Jedinou chráněnou památkou v Postřelné je kaplička před č.p. 7 uprostřed vsi.
Zdroje
|
| Město Jablonné v Podještědí |
|---|
|
Česká Ves • Heřmanice v Podještědí • Jablonné v Podještědí • Kněžice • Lada v Podještědí • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |