Pragocentrismus

Z Multimediaexpo.cz

Pragocentrismus – soustředění moci do hlavního města Prahy a její (údajné) zneužívání k neoprávněným výhodám. V Československu a méně i nyní v Česku termín, kterým kritici vyčítali charakter republiky jako centralizovaného státu se soustředěním moci v hlavním městě Praze. Zdůrazňování významu a vlivu hlavního města na rozhodování v celém státě. Obvykle se o pragocentrismu mluvilo v souvislosti se Slovenskem; mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě a s výši investic, které do rozvoje hlavního města šly. Po roce 1993, kdy se Československo rozpadlo, se začali ozývat Moravané, byť však již ne tolik hlasitě.

Dnes patří pragocentrismus k nediskutované podstatě státu. V politické sféře se opírá o umístění sídel většiny státních institucí do Prahy (s výjimkou některých institucí kontrolní povahy (Nejvyššího soud, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud, nebo Veřejný ochránce práv - vše v Brně), rozpočtové určení daní. V hospodářství je pragocentrismus opřen o státní monopoly (ČEZ, ČTV, ...) a nadnárodní firmy se sídly poboček v Praze. Dále můžeme mluvit o totálním nadhodnocení hospodářské role Prahy oproti zbytku státu, který ji svým výkonem mnohonásobně převyšuje. Ovšem rozdělení investičních prostředků ze státního rozpočtu do jednotlivých oblastí státu neodpovídá ani potřebám ani "ekonomické výkonnosti" dané oblasti. Např. v tomto lze spatřoval velmi silný pragocentrismus - tedy umělé navyšování investic ze strany státu směrem do Prahy i když tyto investice mohou mít mnohem větší ekonomický efekt v jiných oblastech. V kultuře se pragocentrismus projevuje dominancí pražských umělců i prosazováním obecné češtiny.

Související články

Externí odkazy