Vojenský prostor Ralsko

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se nalézá v Libereckém kraji a malou částí též Středočeském kraji, přibližně mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Přibližně se shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km². Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska. V prostoru jsou zajímavé pozůstatky původního osídlení, vojenské objekty i přírodní poměry.

Obsah

Historie

Území bylo až do první poloviny 20. století poměrně řídce osídleno. Nacházely se zde osady s převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Hvězdov (Höflitz), Jablonec (Gablonz), Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Kuřivody (Hühnerwasser), Náhlov (Nahlau), Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Polohlavy (Halbehaupt), Ploužnice (Plauschnitz), Proseč (Proschwitz), Svébořice (Schwabitz), Židlov (Schiedel), Hradčany (Kummer), Jezová (Jezowai), Vrchbělá, Boreček (Haidedörfel), Chlum (Chlum), Dolní Novina (Böhm. Neuland) a Prosíčka (Prositschka).

Noční pohled na letiště Hradčany

Po Mnichovu 1938 bylo území součástí německého záboru (Sudety). Část prostoru mezi Novým dvorem a Mimoní získal v letech 1942 - 3 Wehrmacht, resp. Afrikakorps, který na písčitých polích cvičil střelce panzerfaustu a panzerschrecku. Důkazem jsou nálezy zbraní a munice při částečné asanaci(tj.vyhledání a ničení munic a vojenského materiálu) Ralska. V dubnu 1945 vybudovali ženisté dvě letiště u Hradčan a mezi Hvězdovem a Mimoní. K přesunu všech částí Schlachtgeschwader 2. pod Luftflotte 6. na Kummerské letiště na severu Čech, resp. Sudet, se mělo podle rozkazu uskutečnit kolem 28. března 1945. Avšak na konci války mělo Německo již velký nedostatek ženistů, kteří měli připravit v lokalitě u Mimoně na přirozeně rovných lukách dvě základní přistávací plochy. Jedna z nich byla na východ od tehdejšího Kummer See, (hradčanský rybník) druhá východně od Mimoně ve směru na Hvězdov na travnaté pasece uprostřed lesního porostu. Teprve 1. dubna přijela na tato místa ženijní vojska s několika desítkami zajatců na povozech a započala s úpravou. Přesně o Velikonocích se sletěly zbytky Schlachtgeschwader 2. V jejích řadách se od bojů v Řecku roku 1941 až do 31. července 1944 nacházel nejvýše vyznamenávaný voják Třetí říše a pozdější plukovník Hans-Ulrich Rudel. Letiště bylo poškozeno americkými i sovětskými nálety. Po odletu pilotů do Kitzingenu zůstalo na letišti Kummer podle soupisky materiálu II. odboru MNO ze dne 15. května 1945 celkem 4 kusy dvoumístných pozorovacích letadel a dalších 30 kusů označených jen jako lehký bombardovací stroj. Šest letadel bylo zničeno úmyslně založeným požárem. Bylo nalezeno 18 leteckých motorů. Velké množství leteckých pum různých velikostí velký počet skříňových pum s 30 malými pumami. Na letišti Hvězdov stálo celkem 8 stíhaček, které po provedení opravy byla schopné letu a jeden bombardér se dvěma torpédy. Skladiště bylo plné munice 145 pum do hmotnosti 70 kg, 90 pum nad 70 kg a cca 100 kusů skříňových pum s 24 malými pumami. Větší počet nábojů do palubních děl a mnoho dalšího leteckého a výzbrojního materiálu. Tak skončilo první období letiště Kummer am See a vzhledem ke skutečnosti, že vznikal v roce 1947 vojenský prostor pod názvem „Vojenský tábor Bezděz“ později přejmenován na „Vojenský újezd Ralsko“ byla plocha u Kummru navržena jako letiště. Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli. 30. října 1946 rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Bezděz. Na počátku roku 1947 byla oblast vyklizena a obyvatelé vysídleni. Některé vesnice byly srovnány se zemí, jiné využity pro potřeby armády. Československá armáda v prostoru postavila různá zařízení pro výcvik vojsk: tankodromy, hluboké brody a tankové střelnice Židlov a Bělá. Dále také výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, garáže pro tahače jaderných hlavic a přísně tajné sklady jaderných hlavic. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 prostor obsadila sovětská vojska. Rusové v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na letišti Hradčany na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m. Po sametové revoluci byl vyjednán odsun sovětských vojsk a 30. května 1991 odjel z Mimoně poslední ruský transport. Následně se prostor otevřel turistům, bohužel také nekontrolovanému ničení různými vandaly. Vyčištění od nevybuchlé munice byl jedním z největší projektů armády k navrácení půdy a staveb veřejnosti po skončení druhé světové války. Během těchto více než 10 let pracovalo na tomto úkolu řádově set lidí každodeně v terénu s cílem odstraňovat nebezpečnou munici z plochy 8 600 ha. Na volných plochách do hloubky 50 cm, v lesním terénu do hloubky 30 cm. V roce 2004 armáda rychle ukončila financování vojenské pyrotechnické jednotky spolu s následující reorganizace/zanikntí a tím skončila pyrotechnická asanace prováděná silamy armády a policie a štafetu převzali čtyři pyrotechnici Vojenských lesů divize Mimoň. Na velké ploše v okolí střelnice Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře.

Topografie

Území je, s výjimkou sopečného kuželu Ralska (696 m, nejvyšší vrchol oblasti) a znělcových vrcholů Malého a Velkého Bezdězu (577 a 603 m, zříceniny hradů), téměř výlučně pískovcové. Na rozdíl od Českého ráje a Kokořínska zde nenalezneme rozsáhlá skalní města ani množství pískovcových věží, avšak oblast je mnohem rozsáhlejší.

Povrch

Velký Jelení vrch

Centrální část prostoru je mírně zvlněná, s širokými údolími a plochými vrcholy. Výrazně převyšuje okolí pouze Malá a Velká Buková (431 a 474 m) u Hradčan. Na severozápadě nad Mimoní vyčnívá čedičový kužel Ralska, který vznikl třetihorní sopečnou činností. Na jeho jižním svahu jsou Vranovské skály. Při severním okraji je terén členitější a skalnatější. V okolí Hamru na Jezeře jsou výrazné čedičové hřbety Malý a Velký Jelení vrch, Kozí hřbet tvořený vulkanickou žílou v železitých pískovcích s dobývkami limonitu, vrchy Děvín a Hamerský Špičák se zříceninami, skalní amfiteátr Divadlo, stolová hora Široký kámen a 250 m široká svislá skalní stěna Dlouhý kámen.

Skalní brána v Hradčanských stěnách

V nejzápadnější části se mezi Máchovým jezerem a Ploučnicí nachází pozoruhodná skalnatá oblast, někdy nazývaná Polomené hory. Oblast je tvořená množstvím skalnatých roklí, nad kterými se tyčí trojice vrchů Dub (458 m), Borný (446 m) a Pec (451 m). Část oblasti je zabrána oborou vojenských lesů s chovem jelení, dančí a mufloní zvěře o rozloze 533 ha. Pozornost si zaslouží Hradčanské stěny s řadou horolezeckých věží (Popelová věž, Paneská skála, Tvarožník, Lesní hlava aj.), skalní dutiny Pustý (Psí) kostel a čtyři metry široká Skalní brána.

Vodstvo

Po severním okraji teče Ploučnice, která poblíž Novin pod Ralskem protéká pozoruhodnou přírodně-technickou pozoruhodností — Průrvou Ploučnice. Na jejím uměle vybudovaném náhonu Hamerská strouha leží Hamerský rybník, přímo na Ploučnici o něco níže u Stráže pod Ralskem Horecký rybník. Po východním okraji prostoru protéká Zábrdka a v centrální části prostoru Ploužnický potok, na kterém se nachází několik rybníků. Dále je v západní části soustava Hradčanských rybníků a Břehyňský rybník. Jinak je prostor, až na několik dalších malých potoků potoků na okrajích, suchou oblastí a prameny jsou zde velkou vzácností.

Flora a fauna

Většina oblasti je pokryta hlubokými lesy, které si na mnoha místech zachovaly původní smíšený charakter se zastoupením buku, dubu, borovice a smrku. Dále jsou časté borové monokultury. Místa zasažená činností armády postupně zarůstají náletovými dřevinami s převahou břízy. Na původní lesy, skalní stěny i rašeliniště je vázáno množství specifických bylin. V oborách žije mnoho vzácných druhů zvěře (viz výše) a na rybnících Břehyňském, Hradčanských a Černém vzácní ptáci orel mořský, jeřáb popelavý, pochop rákosní, bukač velký, čáp černý, vodouš kropenatý a další.

Dopad vojenského prostoru na přírodu

Rozsah devastací způsobených naší armádou většinou nepřekročil hranici ekologické únosnosti. Situace se rapidně zhoršila po příchodu sovětské armády. K nejhorší devastaci přírody docházelo v prostoru letiště Hradčany, kde se nacházely jedny z největších skladů pohonných hmot a mazadel na našem území. V nevyhovujících nádržích bylo skladováno přes 37 000 m³ leteckého petroleje, nafty a benzinu, dále oleje, raketové palivo, nemrznoucí směsi a různé chlorové látky. Následkem je silná kontaminace půdy (přes 485 000 m³ ropnými uhlovodíky) a podzemních vod (82 250 m³ ropou a těžkými kovy). Nyní probíhá asanace území, která spočívá v čerpání a čištění spodní vody. Dalším závažně poškozeným územím je šest rozsáhlých střelnic, kde se dodnes nachází množství munice téměř všech druhů a kmeny okolních stromů jsou plné železných střepin. Před odchodem sovětské armády vznikl obrovský požár (vyhořelo přes 200 hektarů lesa) a Rusové zde zanechali velké množství černých skládek.

Památky a kulturní zajímavosti

Zříceniny hradů

Zřícenina hradu Děvín
  • Hrad Ralsko, na stejnojmenném kopci, byl založen ve 14. století Vartenberky, od 16. století pustý
  • Děvín, nad Hamrem na Jezeře, byl založen Přemyslem Otakarem II., 1645 dobyt a pobořen Švédy [1]
  • Stohánek — hrádek na pískovcovém suku, existoval krátce v 15. století, později poustevny
  • Křída — nepatrné zbytky hrádku ze 14. století nad údolím Zábrdky

Další památky

  • Zbynsko — nepatrné zbytky hradu, ve skále vytesané poustevny
  • Šlapka — zřícenina Valdštejnské hájovny u Kuřivod
  • Bývalý lovecký zámeček Radechov u Dolní Krupé
  • Eustachova kaple — od roku 1712 poustevna, později přestavěna na kapli, dnes silně poškozená; leží u Borečku poblíž Hradčan
  • Hradový vrch — zříceniny hradu ze 14. století, poškozen sovětskými vojáky
  • Sochorův pomník — věnován památce generálmajora Antonína Sochora, hrdiny z východní fronty za druhé světové války, který zde zahynul 16. srpna 1950 při autonehodě,[2] s největší pravděpodobností inscenované na pokyn komunistické strany
  • Králův stolec — mohutný pískovcový blok u Doks s vytesanou lavicí, na které podle pověsti rád sedával Karel IV.

Zaniklé vsi

Z budov zbyly většinou jen základy a sklepy. Za pozornost stojí například Strážov, Okna a Horní Krupá. Seznam obcí viz výše.

Současné osídlení

Všechny osady na území bývalého vojenského prostoru jsou součástí obce Ralsko.

Vojenské a průmyslové objekty

Sovětské budovy u Hradového vrchu
  • Letiště Hradčany — zajímavé vojenské stavby, hangáry odolné bombardování (tzv. včelí úly), natáčel se zde například Tmavomodrý svět a Stalingrad
  • Ruiny sovětských kasáren Nový Dvůr
  • Budovy u Hradového vrchu
Zařízení v uranovém dole

Přehled chráněných území přírody

Na území prostoru se nachází následující přírodní památky:

Literatura

  • Mapa Máchův kraj 1:50 000, 2. vydání 1999, Klub českých turistů Praha
  • Mapa Ralsko 1:25 000, 2. vydání 2005, Geodézie On Line
  • V.Bilický - 1 vydání 1999. Historie letiště Hradčany

Reference

  1. ↑ Mapa Ralsko 1:25 000, 2. vydání 2005, Geodézie On Line
  2. ↑ http://www.duchcov.cz/noviny/200407/sochor/sochor.htm

Film

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vojenský prostor Ralsko
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vojensk%C3%BD_prostor_Ralsko“