Rocheova mez
Z Multimediaexpo.cz
Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Udává se zvlášť pro tuhá tělesa (předpokládá se zachování tvaru) a zvlášť pro tělesa kapalná (kde se bere v úvahu deformace slapovými silami). Je pojmenována podle francouzského astronoma Édouarda Rocheho, který ji teoreticky odvodil v roce 1848.
Tuhý satelit
Tuhým satelitem se rozumí homogenní koule, která není deformována slapovými silami, její vlastní rotace je zanedbána.
Rocheova mez \(d\), pro tuhou kulovou družici na kruhové oběžné dráze kolem kulového tělesa je pak
- \( d = R\left( 2\;\frac {\rho_M} {\rho_m} \right)^{\frac{1}{3}} \),
Kde \(R\) je poloměr většího tělesa, \(\rho_M\) je jeho hustota , a \(\rho_m\) je hustota satelitu.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |