Rohožník - lom v Dubči

Z Multimediaexpo.cz

Přírodní památka Rohožník - lom v Dubči tvoří dva samostatně stojící opuštěné lomy, nacházející se mezi Dubečkem a Dubčí, v kopcích na pravém břehu Říčanského potoka. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru.^[1]

Historie

Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od rákosí, které hojně rostlo v mokřadech dříve obklopující kopce a kterému se ve staročeštině říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během archeologického průzkumu, který zde probíal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky keramiky vyráběné kočovníky. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopce zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nestarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejpíš již v eneolitu, asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.^[2]

Důvod vyhlášení

Odkryta odlišnost mezi ordovikem (skalecké křemence) a křídou (perucké vrstvy).^[3]

Geologie

M-vrása v rohožníku

Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových výchozů lze vyčíst vývoj usazování hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo druhohorní moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou břidlicí. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné vráse ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala.

Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly kočičí hlavy, jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v Praze. V současnosti je lze najít už jen na několika místech.^[4]^[5]

Květena

Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu smělek, šalvěj a srpek, ostřice časná a mateřídouška panonská. Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním ovsíkem vyvýšeným, které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s chmerkem vytrvalým a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou. Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu, růže, trnky a bezu, které musejí být odstarňovány.^[6]^[7]

Zvířena

V přírodním byl parku pozorován výskyt řady obojživelníků. Žije zde skokan hnědý, skokan zelený, ropucha obecná, ropucha zelená a kuňka obecná. Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, straka obecná a kalous ušatý. Z bezobratlých zde najdeme pouze běžnější druhy suchých pastvin.^[8]^[9]

Lesnictví

V ochranném pásmu byl vysázen porost borovice černé. V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstranovány při asanačních zásazích.^[10]

Souřadnice

Souřadnice: 50°3′20,684″ s. š., 14°34′59,331″ v. d.

Reference

Externí odkazy

Letecký pohled

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm

[1] ttp://www.prazskestezky.cz/dubec/dub05.html

[2] ttp://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=216&tt_=z

[3] ttp://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=216&tt_=z

[4] ttp://www.prazskestezky.cz/dubec/dub06.html

[5] ttp://www.prazskestezky.cz/dubec/dub07.html

[6] ttp://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm

[7] ttp://www.prazskestezky.cz/dubec/dub06.html

[8] ttp://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm

[9] ttp://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]