STS-41-C

Z Multimediaexpo.cz


STS-41-C byla pátá mise raketoplánu Challenger. Celkem se jednalo o 11. misi raketoplánu do vesmíru.

Obsah

Posádka

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Výstupy do vesmíru (EVA)

  • EVA 1: 8. dubna (2 hodiny a 38 minut) - Nelson a van Hoften
  • EVA 2: 11. dubna (6 hodin a 44 minuty) - Nelson a van Hoften

Průběh mise

Start

Odpočítávání začalo 4. dubna a proběhlo standardně včetně čtyř obvyklých přerušení. Problém však byl se startovním oknem v době plánovaného startu 6. dubna. To trvalo jen 3 minuty, od 08.59 do 09.02 místního času. Samotný start v 13.59 UT proběhl bez komplikací. Motory SSME dohořely ve výšce 105,5km. Manévrem OMS-1 se Challenger dostal na oběžnou dráhu s parametry 59 x 467 km a o 43 minut později manévrem OMS-2 na dráhu 213 x 467 km.[1] Později posádka upravila dráhu na kruhovou ve výši 463 km nad Zemí.

Průběh letu

Družice LDEF, nesoucí 57 různých experimentů

Prvním úkolem posádky bylo vypuštění družice LDEF (Long Duration Exposure Facility). Jednalo se o 15 metrů dlouhý dvanáctiboký hranol o průměru 4,2 metru a hmotnosti 9600 kg. V této konstrukci, určené pro sledování vlivů kosmického prostoru na vystavené materiály, bylo 57 různých experimentů z 9 zemí včetně tří vojenských experimentů americké armády.[1] Vypuštění proběhlo 7. dubna a postaral se o něj Terry Hart za pomoci mechanického manipulátoru RMS.

Druhý úkol čekal na astronauty 8. dubna. Challenger se čtyřmi manévry dostal do bezprostřední blízkosti sluneční družicové observatoře SMM (Solar Max). Tato družice, vypuštěná v roce 1980, ztrácela postupně kvůli chybám gyroskopů možnost orientace. Raketoplán se dostal do blízkosti zhruba 60 metrů od družice. Astronauti van Hoften s Nelsonem vystoupili ve 13.25 UT do nákladového prostoru. Tři pokusy astronautů o zachycení družice dopadly špatně s jediným výsledkem, družice začala naopak zrychlovat rotaci. Raketoplán se tedy přiblížil na 12 metrů k družici a obsluha mechanického manipulátoru se čtyřikrát pokusila zachytit družici, vždy marně.[1] Posádka proto pokusů zanechala.

Technikům a vědcům v Johnson Space Center a v Goddardově kosmickém středisku se nakonec podařilo ze Země rotaci družice téměř zastavit. Dne 10. dubna se raketoplán k družici opět přiblížil a ve 12:58 UT astronaut Hart úspěšně mechanickou rukou RMS družici zachytil a přemístil do nákladového prostoru raketoplánu.

Astronauti opravují družici SMM

Samotná výměna gyroskopů proběhla v 8:19 UT dne 11. dubna a postarali se o ni van Hoften s Nelsonem. Kromě gyroskopů oba astronauti vyměnili také nouzové stínítko na odvětrávací otvor a vyměnila elektroniku koronografu. Na závěr výstupu do otevřeného vesmíru oba astronauti s MMU na zádech ještě 50 minut testovali pilotáž těchto jednotek v nákladovém prostoru raketoplánu. Jejich pobyt ve vesmíru trval 7 hodin a 18 minut. Zkoušky družice (ještě zachycené na rameni RMS) trvaly dalších 24 hodin, SMM byla uvolněna 12. dubna okolo 9.30 UT.[1]

Přistání

Následující den (13. dubna) se Challenger začal připravovat k přistání na Kennedy Space Center. Problémem však bylo počasí. Jen 15 minut před plánovaným zapálením brzdicích motorů se zjistilo, že na KSC postupuje fronta mračen, zatímco na Edwards AFB panuje perfektní počasí. Jen 9 minut před zážehem motorů OMS odvolalo řídicí středisko původní povolení pro vstup do atmosféry a odložilo přistání.[1]

K zapálení motorů pro návrat došlo v 07.29 EST nad Indickým oceánem a trvalo 4 minuty a 8 sekund. K bezproblémovému přistání na dráze 17 Edwards AFB došlo ve 13.38 UT.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41c/index.htm

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-41-C
Raketoplán Challenger (OV-099)

STS-6 • STS-7 • STS-8 • STS-41-B • STS-41-C • STS-41-G • STS-51-B • STS-51-F • STS-61-A • STS-51-L

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-41-C“