Saljut 3

Z Multimediaexpo.cz

Saljut 3
Údaje o vesmírné stanici
Posádka: 2
Perigeum: 219 km
Apogeum: 270 km
Doba oběhu: 89,1 minut
Sklon dráhy: 51,6 ˚
Hmotnost: 18 500 kg
Obytný objem: 90 m³
Plán
Saljut 3
Saljut 3

Saljut 3 byla vojenská vesmírná stanice vypuštěná nosnou raketou Proton 25. června 1974. Jednalo se po Saljutu 2 o druhou stanici programu Almaz, jejíž skutečný význam byl kryt programem Saljut. Dle katalogu COSPAR měla číslo 1973-017A.

Obsah

Program

Po startu z kosmodromu Bajkonur dosáhla výšky 219 - 270 km a její finální orbitální výška byla 268 - 272 km. Saljut 3 měl celkovou váhu v rozmezí 18 - 19 tun. Měla dva solární panely umístěné bočně ve střední části stanice a oddělitelné záchranné moduly pro návrat dat ze zkoušek a materiálů. Měla namontován optický přístroj na plášti lodě, což umožnilo lépe pozorovat zvenčí samotnou loď. Dal se také vysílat televizní přenos ze stanice. Pouze jednomu ze dvou letů Sojuzů, Sojuzu 14, se podařilo připojit a jeho osádce ve složení Pavel Popovič a Jurij Arťuchin vstoupit na palubu a pracovat zde 14 dní. Druhému letu, Sojuz 15, se spojení nepodařilo. Přesto byl Saljut 3 celkově hodnocen jako úspěch. Plánovaný program byl splněn 23. září 1974 tím, že se od stanice oddělilo přístrojové pouzdro se záznamy a přistálo na území SSSR. Stanice skončila svou pouť 24. ledna 1975 po zapálení korekčního motoru, poté shořela nad Pacifikem v atmosféře po 214 dnech.

Lety ke stanici

Ke kosmické stanici byly vyslány dvě kosmické lodě.

Mise Posádka Datum startu Datum přistání Délka pobytu Poznámka
Sojuz 14 Jurij Arťuchin
Pavel Popovič 		3. července 1974 19. července 1974 14 dní
Sojuz 15 Lev Djomin
Gennadij Sarafanov 		26. srpna 1974 28. srpna 1974 Posádce se nepodařilo úspěšně spojit se stanicí.

Související články

Literatura

  • CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.  
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Saljut_3“