Sawin
Z Multimediaexpo.cz
Sawin 
| |
| Vojvodství | Lublinské |
| Okres (powiat) | chełmski |
| Obec (gmina) | Sawin |
| Počet obyvatel (2007) | 2215 |
| Zeměpisná šířka | 51°16' sev. šířky |
| Zeměpisná délka | 23°26' vých. délky |
| Nadmořská výška | ? |
| Telefonní předvolba | +48 82 |
| Poštovní kód | 22-107 |
| Registrační značka | LCH |
Sawin je vesnice v Polsku, ležící v lublinském vojvodství, nedaleko Chełmu. V letech 1975-1998 spadala administrativně do dnes již neexistujícího chelmského vojvodství. Je hlavním sídlem obce (gminy) Sawin.
Obsah |
Historie
Osada Sawin vznikla již v polovině 14. století. Asi v roce 1492 získala městská práva. Od roku 1795 byl Sawin v rakouském záboru. Od roku 1809 patřil k Varšavskému knížectví a od roku 1815 ke Království polskému (tzv. Kongresovce). Během lednového povstání v roce 1863 došlo v okolí Sawinu k několika potyčkám mezi polskými povstalci a ruskými vojsky. V roce 1869 ztratil Sawin městská práva. Během první světové války Sawin v roce 1915 vypálila ustupující ruská vojska.
V meziválečném období žilo v Sawinu 622 Židů (stav k roku 1921), tedy 48% celkové populace. Po zahájení druhé světové války v září 1939 došlo v okolí Sawinu k jednodenní bitvě polských oddílů s utočícími Němci. Ke konci války Němci v okolí Sawinu prováděli pokusy s raketami V-2. V okolí obce bylo činné polské partyzánské hnutí. Sawin byl osvobozen ruskými vojsky v červenci 1944.
Pracovní tábor v Sawinu
V roce 1940 Němci v Sawině založili pracovní tábor pro Židy, kteří sem byli přiváženi z Polska, Československa, Francie, Jugoslávie a Rakouska. Průměrně pobývalo v táboře 1000 osob, celkem jím prošlo asi 3000 vězňů [1]. Mezi jejich hlavní pracovní činnosti patřila výstavba cest a pohraničních opevnění. Regulovali také tok řek Uherka a Lepietucha. Mnoho vězňů zemřelo díky tvrdým pracovním podmínkám, nemocím a hladu. V červnu 1943 byli všichni Židé ze Sawina odvezeni do vyhlazovacího tábora v Sobiboru. Po povstání v Sobiboru bylo na stanici Wehrmachtu v Sawinu zadrženo 6 uprchlých Židů.
Památky
- pozdněbarokní kostel z 18. století
- židovský hřbitov z 18. století
Reference
- ↑ Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 445.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |