Skorec vodní

Z Multimediaexpo.cz


Skorec vodní (Cinclus cinclus) je středně velký zpěvný ptákčeledi skorcovitých (Cinclidae).

Obsah

Popis

Je o něco menší než špaček (Sturnus vulgaris), dorůstá 18 cm, v rozpětí křídel měří 26–30 cm[1] a váží 55–65 g.[2] Má zavalité tělo, krátká křídla a ocas. Zbarvení je převážně tmavohnědé se světlejší hlavou a břichem a nápadnou bílou náprsenkou. Zobák a končetiny má načernalé, oči hnědé. Obě pohlaví jsou si velmi podobná. Mladí ptáci jsou pak svrchu celí šedí a na spodině těla mají husté šedé pruhování.[1]

Hlas

Zpěv je výrazný, krátký, střídá flétnové tóny s cvrčivými zvuky. Zpívá i v zimě. Při znepokojení se ozývá drsným pronikavým „criit“ a při vábení zase ostrým „zit zit“.[3][4]

Rozšíření

Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy, v severozápadní Africe a jihozápadní a střední Asii.[2] V závislosti na jednotlivých oblastech je buď stálý nebo tažný, evropská zimoviště se nachází převážně na jihu Skandinávského poloostrova. Evropská populace čítá 170 000–330 000 hnízdících párů,[5]České republice, kde se zdržuje celoročně, pak hnízdí v počtu 1000 až 2000 párů a zimuje v počtu 1800–3600 jedinců.[3] Populace je zde stabilizovaná,[6] u jeho populačního trendu byl však v posledních letech zaznamenán mírný pokles.[7] Žije výhradně u čistých, na kyslík bohatých, rychle proudících vodních toků, a to zejména ve vyšších nadmořských výškách (v ČR hnízdí po 1550 m n. m.), v nížinách je výrazně vzácnější.[4][3][6]

Chování

Je celoročně teritoriální. Náleží k několika málo pěvcům, kteří plavou a potápí se. Pod vodou k tomu využívá svých silných křídel, na jeden ponor zde pak vydrží průměrně 5–10 sekund,[8] ačkoli jsou známé i ponory 30-ti sekundové.[9] Při potopení má uzavřené nosní nozdry a oči chráněné průhledným třetím očním víčkem, známým jako mžurka.[2] Létá jen nad vodou. Často sedává na balvanech, někdy usedá přímo do vody, často se brodí v mělčinách. Typické je pro něj podřepování, zejména těsně před odletem.[10]

Potrava

Živí se zejména drobnými vodními živočichy, nejčastěji larvami chrostíků, jepic, pošvatek, pšísalkovitých a muchniček. Dále se v jeho potravě objevují také larvy i dospělci komárů a různí vodomilovití, vzácněji též sladkovodní plži, červi, různonožci a stejnonožci. Občas požírá také malé rybky, především vranky obecné, rybí potěr a pulce. Příležitostně po kořisti pátrá i na souši, kde vyhledává brouky, mravence, stonožky a pavouky.[11]

Hnízdění

Skorec s kořistí

Mladí ptáci pohlavně dospívají již v 1. roce života. Je zpravidla monogamní – páry spolu často setrvávají i po celý život – byla u něj však pozorována i polygamie. Samci se při námluvách výrazně ozývají, neustále vystavují bílou hruď, potápí se a nakonec svým družkám nabízejí potravu. Hnízdí od března do června, a to jednou nebo dvakrát ročně. Hnízdo staví obě pohlaví v dutinách v březích, na mostech, případně ve vhodných budkách, často jen několik centimetrů nad vodní hladinou, čímž jsou značně náchylná k povodním. Jedná se o kulovitou stavbu z mechu se vstupním otvorem po straně, která má zpočátku průměr asi 20 cm. Vzhledem k tomu, že však pár stejné hnízdo opakovaně využívá po řadu let a v případě potřeby jej dostavuje, může v konečné fázi dosahovat průměru až 0,5 m.[9][3] V jedné snůšce bývá 4–5 světlých, 25,6 x 18,6 mm velkých[3] vajec, na jejichž 16denní inkubaci se podílí samotná samice. Samec se během tohoto období zdržuje poblíž a občas samici nosí potravu, ta si však pro ni většinou chodí sama a nechává tak hnízdo nehlídané. O mláďata, která hnízdo opouští asi po 24 dnech, pečují již oba rodiče. Dalších 10–14 dnů je pak ještě krmí mimo hnízdo.[11]

Hrozby

Je ohrožován predátory, jakými jsou zejména draví ptáci, kuny či hryzci, ale i ničením a znečišťováním vodních toků, rušením na hnízdištích, povodněmi, které mohou zničit hnízda a obzvláště krutými zimami, které vedou k nedostatku potravy.[12]

Taxonomie

Skorec vodní je jedním z 5 druhů čeledi skorcovitých (Cinclidae), z nichž jsou 2 zastoupeni v Eurasii, 1 v Severní Americe a zbylé 2 v Jižní Americe.[13] Rozeznáváme u něj 12 poddruhů (v ČR se vyskytuje 4. zmiňovaný):[14]

Reference

  1. 1,0 1,1 VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.  
  2. 2,0 2,1 2,2 KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.  
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  
  4. 4,0 4,1 BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921.  
  5. Ciculus ciculus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2010-08-25]. Dostupné online.  
  6. 6,0 6,1 PDF verze Brožury Pták roku 200p - skorec vodní [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-08-25]. Dostupné online.  
  7. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-08-25]. Dostupné online.  
  8. Gerhard Creutz: Die Wasseramsel. Ziemsen Verlag Wittenberg 1986; ISBN 3-7403-0008-6 (německy)
  9. 9,0 9,1 Urs N. Glutz von Blotzheim (1985): Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Aula-Verlag, Wiesbaden. ISBN 3-89104-435-6, str. 958–1020 (německy)
  10. BALÁT, František. Klíč k určování našich ptáků v přírodě. Praha : Academia, 1986. Heslo Skorec vodní, s. 263–264.  
  11. 11,0 11,1 Jochen Hölzinger: Die Vögel Baden-Württembergs. Singvögel 1. Ulmer, Stuttgart, 1999, ISBN 3-8001-3493-4, S. 244−264. (německy)
  12. Hans-Günther Bauer & Peter Berthold: Die Brutvögel Mitteleuropas. Bestand und Gefährdung. AULA-Verlag, Wiesbaden 1997, ISBN 3-89104-613-8, str. 322–323 (německy)
  13. David Brewer, Barry Kent MacKay: Wrens, Dippers and Thrashers. Yale University Press, New Haven/ London 2001, ISBN 0-300-09059-5, str. 19, 62–63 a 199−202. (anglicky)
  14. White-throated Dipper (Cinclus cinclus) [online]. The Internet Bird Collection (IBC), [cit. 2010-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cinclus cinclus