Slatiňany (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Slatiňany patří k nejvýznamnějším budovám města Slatiňany v okrese Chrudim. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem se nachází na jihozápadním okraji města. Zámek má trojkřídlý půdorys v podobě k severu otevřeného písmene U, od severozápadního strany vybíhá k západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největších architektonických změn zaznamenal v 19. století, kdy byla majitelem rodina Auerspergů.
Historie
Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz, poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Jejími pozůstatky jsou gotické sklepy pod západním křídlem zámku. Po roce 1580 dal Bohuslav Mazanec z Frymburka tvrz rozšířit a přestavět na renesanční zámek pod vedením Ulrika Aostalliho. Tato budova dosnes představuje stavební jádro zámku. Od roku 1623 přestal být zámek načas panským sídlem a v závěru třicetileté války byl opakovaně vydrancován Švédy. Zpustlý zámek dal po roce 1669 opravit Adam Zikmund Purkhart z Voděrad. Vyjma nové barokní střechy se tím renesanční vzhled zámku příliš nezměnil. Další úpravy zámku proběhly za Jana Adama z Auersperka před rokem 1755. Synovec a dědic Jana Adama, Karel z Auersperka nechal počátkem 19. století sjednotit vzhled zámku v klasicistním stylu, namísto valbové střechy nastoupila nižší střecha mansardová a renesanční arkády na nádvoří byly vystřídány pavlačemi. Za dalšího držitele, Karlova prasynovce Vincenta Karla z Auersperka došlo (stejně jako na zámku Žleby) konce 40. let 19. století k novogotické úpravě, provedené Benediktem Škvorem a jeho žákem Františkem Schmoranzem st. Přestavby probíhaly až do konce 19. století i za dalšího z Auersperků, Františka Josefa. Zámek byl ozdoben věžičkami a došlo ke zrušení dosavadního hlavího vstupu z jižní strany; od té doby se do zámku vstupuje od severu. Severní konec západního křídla doplnila mohutná hranatá čtyřpatrová věž a na ni k zápdu navazující nové křídlo. Interiéry byly vybaveny ve stylu druhého rokoka. Krytá chodba spojila zámek s panskou oratoří v sousedním kostele sv. Martina, přestavěném roku 1892.
V letech 1898 až 1901 získal zámecký areál zhruba nynější podobu vybudováním hřebčína, Švýcárny a Kočičího hrádku (miniatury gotického hradu při okraji zámeckého parku). Roku 1942 zdědil zámek po Ferdinandu Auersperkovi Josef Trautmannsforf, kterému byl majetek v roce 1945 zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu. V letech 1950 až 1952 bylo v prostorách zámku zřízeno hippologické muzeum které dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku (před 55 mil. lety) po současnost. Ve 34 místnostech zámku jsou umístěny předměty s koňskou tematikou z 112 hradů a zámků. Svým rozsahem a komplexností sbírek se stalo toto museum nejrozsáhlejší v Evropě. V přilehlém hřebčíně si můžete prohlédnout koně Převalského, v minulosti v přírodě vyhynulé. Roku 2001 byl slatiňanský zámek rozhodnutím vlády ČR prohlášen národní kulturní památkou.
Literatura
- Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (VI.). Východní Čechy. Praha, 1989, s. 451-453
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |