Smrk (Jizerské hory)
Z Multimediaexpo.cz
Smrk (polsky: Smrek, německy: Tafelfichte) je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů a leží těsně za česko-polskou hranicí. Na jižních svazích hory pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu hory, leží přírodní památka Klečoviště na Smrku.
Obsah |
Historie
Vzhledem ke své poloze byla oblast kolem hory odedávna předmětem sporů o přesný průběh hranic. Hranice mezi českým a slezským majetkem údajně procházela od skály pod vrcholem hory (Tafelstein) k prameni Jizery a dále podle jejího toku. Na Smrku však jsou dva prameny a každé panství považovalo za správný ten pro něj výhodnější. Jeden takový spor je zmiňován již v roce 1628 za vlády Albrechta z Valdštejna. Proto bylo nařízeno označení sporné hranice tabulemi opatřenými nápisem A.D.F.S.S.R.I.P. (Albertus, Dux Friedlandiae, Saganiae, Sacri Romani Imperii Princeps). Jedna z těchto tabulí byla umístěna také na obrovský „Dresslerův smrk“ na vrcholu hory. Tento smrk byl pak označován jako „Tafelfichte“ (Tabulový smrk), po jeho vyvrácení roku 1790 se toto jméno postupně začalo používat i pro celou horu. Do té doby byla nazývána „Hora u obrázku“, „Heidelberg“ nebo „Polský hřeben“.
Smrk byl také údajně dějištěm dvou leteckých havárií. Roku 1939 se do jižního svahu hory zřítilo k Věži grálu letadlo Heinkel He 111. Roku 1944 skončil na vrcholu Smrku svůj let německý Junkers.
Pomník
Na vrcholu se nachází Körnerův pomník, který postavili členové Německého horského spolku v Novém Městě pod Smrkem. Tak učinili na počest stého výročí výstupu německého básníka z Bad Flinsbergu, Karla Theodora Körnera. Pomník je zhotoven z kamenného, rulového obelisku a kamenné desky, do níž je vytesán nápis. Rok 1940 znamenal upevnění bronzové plakety s Körnerovým reliéfem. Po válce byl pomník povalen a v 80. letech opět postaven. Při stavbě nové rozhledny na Smrku byl pomník restaurován a byla na něj také připevněna nová pamětní deska a obnoven již nečitelný německý nápis.
Cesty na vrchol
- Z Nového Města pod Smrkem asi 7 km po modré
turistické značce kolem Kyselky, Kamene republiky a Streitova obrázku.
- Z Lázní Libverda červeně
značenou stezkou kolem Jizerské chaty, Hubertky, Tišiny k Nebeskému žebříku, tím po modré na Smrk. Cesta je asi 8,5 km dlouhá.
- Z Bílého Potoka od Bártlovy boudy po žluté
na Paličník, pak modrou k Nebeskému žebříku (asi 7 km).
- Ze Smědavy červeně značenou cestou na Předěl, kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku. Drobná rada: Turistické značení na Předělu svádí jít na Smrk po modré značce, zatímco červená vede na Písčiny. Ve skutečnosti vedou na Písčiny obě, ale modrá značka vede delší cestou okolo Klínového vrchu (kde se poblíž Paličníku připojuje výše zmiňovaná žlutá značka z Bílého Potoka).
- Z polského Świeradowa Zdroje po červené k chatě „Na Stogu Izerském“, po zelené
přes Stóg Izerski na hraniční přechod a konečně po modré na Smrk (asi 8 km).
Smrek
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Smrek
Smrk je dvojvrchol, kde vyšší vrchol leží v česku a o metr nižší Smrek je již na polském území. Ze slovníku lze zjistit, že slovo smrek je nářeční pojmenování slova świerk, což znamená smrk. Vrchol Smrek nemá faktické vrcholové označení, není zde žádný památník ani geodetický bod. Z geografického hlediska je důležitý pouze tím, že přes něj prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Z vrcholu není na rozdíl od českého sousedního vrcholu žádný rozhled, a to díky imisemi zničeným, odumřelým stromům.
Fotogalerie
 Rozhledna na Smrku v zimě |
 Körnerův pomník |
 Smrk a Paličník z Poledních kamenů |
 Smrk z Paličníku |
Související články
Reference
- NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1981.
Externí odkazy
|
| Jizerské tisícovky |
|---|
| České vrcholy (15) |
|
Smrk (1124 m) • Jizera (1122 m) • Černá hora (1085 m) • Smědavská hora (1084 m) • Holubník (1071 m) • Sněžné věžičky (1070 m) • Černý vrch (1026 m) • Jelení stráň (1018 m) • Ptačí kupy (1013 m) • Na Kneipě (1013 m) • Bílá smrt (1007 m) • Polední kameny (1006 m) • Bukovec (1005 m) • Milíř (1003 m) • Zámky (1002 m) |
| Polské vrcholy (13) |
|
Wysoka Kopa (1126 m) • Smrek (1123 m) • Sine Skałki (1122 m) • Przednia Kopa (1114 m) • Stóg Izerski (1107 m) • Złote Jamy (1087 m) • Izerskie Garby (1084 m) • Wysoki Kamień (1058 m) • Zwalisko (1047 m) • Łużec (1037 m) • Cicha Równia (1001 m) • Krogulec (1001 m) • Podmokła (1001 m) |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |