Stereo

Z Multimediaexpo.cz


Stereo (řecky pevný, prostorový, tělesný) označuje technologie, které umožňujé prostorové zobrazení:

Obsah

Stereofonie

Stereofonie, zkráceně stereo, je vícekanálový záznam, přenos a reprodukce zvuku, která má v posluchačích vyvolat prostorový dojem. Původní systémy záznamu a přenosu zvuku nepoužívaly stereo efektu, ale byly pouze monofonní – jednokanálové. Po mnoha desítkách let experimentů se vícekanálový zvuk prosadil ve spotřební elektronice v šedesátých letech dvacátého století.

Gramofonový záznam

U gramofonové desky bylo stereofonního záznamu dosaženo tak, že kmitání levého a pravého kanálu je vyryto (mechanicky rozdvojeno) do jedné jediné drážky v rovinách nakloněných vlevo a vpravo o 45° proti rovině desky. Dosahuje se tím i kompatibibility s původním monofoním záznamem, protože vodorovný pohyb přenosky odpovídá součtu kanálů a tím i monofonnímu signálu.

Magnetofonový záznam

U analogových magnetofonů je pro záznam každého stereofonního kanálu na magnetofonové pásce použita samostatná záznamová stopa.

Digitální záznam

Pro digitální záznam stereofonního zvuku bývají oba kanály časově multiplexovány a na digitálním nosiči záznamu zaznamenány odděleně.

Rozhlasový přenos

Spektrum stereofoního signálu

Stereo signál není možné přenášet amplitudovou modulací (AM) při zachování zpětné kompatibility. Využívá se proto pouze při frekvenční modulaci (FM). Ve vysílači je frekvencí 38kHz přepínán levý a pravý signál elektronickým přepínačem. Takto vytvoříme signál kde je složka M (součet levého a pravého kanálu) a složka S (rozdíl levého a pravého kanálu). Složka M je v kmitočtovém rozsahu 30 Hz – 15 kHz a složka S v rozsahu 23 kHz – 37,97 kHz (což je pro člověka neslyšitelné pásmo a proto je tento signál zpětně kompatiblní s mono signálem). K těmto složkám je ještě přidán tzv. pilotní signál s frekvencí rovnou polovině přepínácího signálu, čili 19 kHz. Ten umožňuje dekódování a zpětné vytvoření stereofonního signálu.

Související články