Târgu Mureş

Z Multimediaexpo.cz


Târgu Mureş (maďarsky Marosvásárhely, německy: Neumarkt am Mieresch) je město v Rumunsku. Leží na severu země v Sedmihradsku a je hlavním městem župy (judeţu) Mureş. Žije zde 149 577 obyvatel.

Pohled od divadla Piaţa Teatrului

Historie

Město je poprvé zmíněno v roce 1332 v papežském záznamu jako Novum Forum Siculorum. V roce 1405 již získalo od uherského krále Zikmunda Lucemburského právo konat trhy, o dalších 80 let bylo dalším králem Matyášem Korvínem povýšeno na královskou osadu. Tehdy ještě neslo název Székelyvásárhely, ten se později ale změnil na Marosvásárhely, podle řeky Mureş (maďarsky Maros), která tudy protéká. Rumunský název Târgu Mureş je doslovným překladem své maďarské varianty (Târg i Vásárhely znamená v obou jazycích trh). Rozkvět města přišel ale až v polovině 18. století, Târgu Mureş se stalo sídlem nejvyššího soudu Sedmihradska. Tehdy se sem stěhovaly další instituce státu a za nimi i noví obyvatelé. Po první světové válce historicky maďarské město připadlo Rumunsku, stejně jako zbytek celého Sedmihradska. Název města se opět změnil, tentokrát zněl Oşorheiu. V meziválečném období probíhal velký ekonomický růst a rozvoj, ten však skončil druhou světovou válkou. Maloměsto se změnilo v dynamické průmyslové město, vznikla nová radnice a zvýšil se podíl Rumunů na celkovém počtu obyvatel. Nadcházející válka ale vše změnila. Město se opět vrátilo fašistickému Maďarsku, ekonomický potenciál rychle vyčerpaly deportace veškerého rasově „nečistého“ obyvatelstva a nastolení diktatury. Osvobození přišlo až v roce 1944, byla znovuustanovena rumunská správa. Nedlouho po ukončení posledních výstřelů války ale se moci v celé zemi ujali komunisté a zahájili program masivní industralizace města. To se během následujících let stalo skutečně společenským a ekonomickým centrem celého regionu. V letech 1952-1968 bylo hlavním městem Maďarské autonomní oblasti. V březnu roku 1990, krátce po revoluci, která svrhla diktátora Nicolae Ceauşescu, tu došlo k násilnostem mezi místními Maďary a Rumuny.

Externí odkazy