Župa

Z Multimediaexpo.cz

Župa (latinsky comitatus, maďarsky megye, polsky żupa, německy Gespanschaft, chorvatsky županija, rumunsky judeţ) je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní Evropy.

Obsah

Maďarsko

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarské župy

V Uherském království existovaly župy jako administrativní jednotky od roku 1849. Nahradily tehdejší šlechtické stolce. I přes rozpad Uher a mnoho reforem správního zřízení se župy dochovaly a v dnešní Maďarsku je jich 19.

Slovensko

Na Slovensku župy existovaly již od doby uherské nadvlády a v té době navazovaly na kmenové celky ještě z doby před příchodem Maďarů. Více v článku Uherské župy na území Slovenska. Po vyhlášení ČSR v roce 1918 byla stará státní správa převzata (týkalo se to šestnácti žup), jejich hranice se pouze přizpůsobily nové státní hranici s Maďarskem. Obnoveny byly v změněné podobě pouze krátkodobě, za 2. světové války v tehdejším Slovensku. Od roku 1996 se Slovensko člení na kraje jako jednotky státní správy, a na samosprávné kraje, kterým se neoficiálně říka župa (alternativní název). Představiteli samosprávního kraje je neoficiálně říka župan.

Československo

Dne 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán zákon o zřízení župních a okresních úradů v republice Československé. Zaváděl župní úřady a území republiky rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku. Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně. Župy byly zřízeny následujícím způsobem : Čechy:

  1. Praha (pro okolní venkov)
  2. Pardubice
  3. Hradec Králové
  4. Mladá Boleslav
  5. Česká Lípa
  6. Louny
  7. Karlovy Vary
  8. Plzeň
  9. České Budějovice

Morava:

  1. Brno
  2. Jihlava
  3. Olomouc
  4. Uherské Hradiště
  5. Moravská Ostrava

Slezsko:

  1. Těšín

Slovensko:

  1. Bratislava
  2. Nitra
  3. Zvolen
  4. Turčianský sv. Martin
  5. Liptovský sv. Mikuláš
  6. Košice

Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly volby do župních zastupitelstev (30. září 1923). V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země.

Rumunsko

Rozdělení Rumunska na župy („judeţe“) bylo vytvořeno v 19. století podle vzoru francouzských departementů. V době socialismu se členění Rumunska změnilo na rajóny podle sovětskeho vzoru, ale za nedlouhou dobu (roku 1968) se opět vrátilo k rozdělení platnému dodnes.

Chorvatsko

V zemi bylo v roce 1992 na základě ústavy z roku 1990 zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes. V době Jugoslávie se Chorvatsko dělilo na tzv. opčiny (chorvatsky općina), ty byly menší než dnešní župy. Tento název dnes nesou okresy, na něž se současné župy dělí. Dnešní opčiny jsou ale menší, než jejich předchůdkyně. Každá župa má svůj vlastní sněm (chorvatsky županijska skupština), který je volen na čtyřleté období. Župní sněm volí vládu župy (župana jako hlavu exekutivy a max. 12 podžupanů), schvaluje roční rozpočet, rozhoduje o majetku župy a tak podobně.

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDupa“