Třezalka tečkovaná

Z Multimediaexpo.cz


Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je známým představitelem rodu třezalka.

Obsah

Lidové názvy

Bylina sv. Jana, čarovník, krevníček, prostřelenec, svatojánská bylina.

Popis

Rostlina je vysoká 30 - 60 (100) cm s dřevnatějící lodyhou kruhového průřezu. Listy jsou střídavé, eliptické, 2 - 3 sm dlouhé se slizničnými komůrkami patrnými proti světlu. Květy jsou žluté pětičetné, pravidelné, obsahují barvivo hypericin.Plody jsou tobolky.

Rozšíření

Roste v celé Evropě kromě arktického pásma, na východ až k Jeniseji, v severozápadní Číně, Malé Asii, v Africe v pohoří Atlas, druhotně v mírných a subtropických pásmech celého světa. V České republice je hojná od nížin do podhorských oblastí.

Stanoviště

Výslunné stráně, sušší pastviny, louky, okraje lesů, podél cest.

Použití

Třezalka tečkovaná je léčivá rostlina, drogou je kvetoucí nať (Herba hyperici) sbíraná po rozkvětu hned ráno (podle lidových pověstí nejlépe na svatého Jana - 24. 6.).

Květ obsahuje třísloviny, glykosidy hyperosid, rutin a kvercetin, silice, pryskyřice, červené barvivo hypericin, organické kyseliny, provitamín A, vitamín C, fenolická červená barviva s fotosenzibilizujícím účinkem a další látky.

Třezalka i z ní odvozené preparáty jsou vhodná jako středně silné antidepresivum, v této indikaci má prokázanou účinnost.[1]. Údajně působí proti baktériím a podporuje látkovou výměnu. V lidové léčbě se používá např. v léčení zánětů nebo kožních ekzémů, zevně i vnitřně k léčení ran, pohmožděnin a zlomenin. Údajně pomáhá i při léčbě závtratí, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn.

Macerací květů v olivovém nebo slunečnicovém oleji se získá tzv. třezalkový olej jasně červené barvy, který má zklidňující a antidepresivní účinky[2], údajně je vhodný i k léčbě popálenin, omrzlin, ran, hemoroidů a vředů.

Kontraindikací použití třezalkových drog je nízký krevní tlak, těžší formy cukrovky a alergie.

K nežádoucím účinkům patří přecitlivělost na ultrafialové záření.

Pozor: drogu z jiných druhů třezalek nesbíráme. Mají na průřezu čtyřhrannou lodyhu a mnohem menší siličné váčky.

Díky obsaženým barvivům tento druh dříve používal i jako barvířská rostlina (získávala se z ní žlutá a oranžová barva).

Látky obsažené v třezalce jsou mohutnými induktory jaterních enzymů, třezalka může mít závažné a nepředvídatelké interkce s celou řadou běžně používaných léčiv.[2]

Literatura

Reference

  1. ZVOLSKÝ, P., a kol. Psychiatrie. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-140-8.  
  2. 2,0 2,1 MOHR, H.. Farmakologie a toxikologie. překl. 15. vyd. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0836-1. (cs) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hypericum perforatum