Tiské stěny

Z Multimediaexpo.cz

Tiské stěny jsou pískovcová skalní oblast poblíž obce Tisé na Děčínsku. Jedná se o pískovcové město, ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů. Obec Tisá se nalézá blízko hraničního přechodu Petrovice, mezi Teplicemi v Čechách a Děčínem. Dopravně jde o lehce dostupnou lokalitu, protože poblíž vede dálniční koridor Praha – Drážďany.

Obsah

Lokalizace a popis

Tiské stěny leží v nejzápadnější části Labských pískovců, v blízkosti národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší bod Tiských stěn dosahuje nadmořské výšky 613 metrů[1], jednotlivé vrcholky se tyčí do výše 70 metrů.[2] Díky výskytu zajímavých druhů ptáků (poštolky obecné, sokola stěhovavého) i jiných živočichů (plcha velkého) byly Tiské stěny navrženy jako ptačí oblast do soustavy Natura 2000.

Stejně jako celé Labské pískovce, i Tiské stěny vznikly přibližně před 85-100 miliony let[3] v období druhohor na dně moře. Postupně se tu uložilo několik vrstev písčitých usazenin, pískovce vznikly jejich následným zpevněním. Skalní města a skalní věže jsou pak výsledkem erozní činnosti větru, Slunce, stromů a deště. Erozní činnost začala krajinu přetvářet po ústupu moře. Vedle dalších vlivů je dále nutné připomenout sopečnou činnost, která „rozlámala původně souvislé tabule a kry“, místy byly pískovce zpevněny sopečnými výlevy.[4] Výsledkem dlouhého vývoje je skalní město s nesčetným množstvím spár, puklin, dutin, výklenků, tunelů. Zvětráváním se všechny druhy dutin pomalu rozšiřují a pískovcová hornina je zvolna odplavována.

Ve své knize Chvály Zadní země popsal Miloslav Nevrlý Tiské stěny jako „miniaturní labyrint, krásný jak skalní loutkové divadlo.“[5] Průvodce po Děčínsku doporučuje Tiské stěny jako „ráj turistů i horolezců“ a dodává: „Pokud projdete oba nabízené prohlídkové okruhy, podnítíte svou fantazii při hledání různých skalních útvarů podle zajímavých názvů.“[6]

Historie

Až do rozkvětu pěší turistiky na konci 18. století byly Tiské stěny opředeny závojem legend, mýtů a pověstí. Místní usedlíci věřili, že (vzhledem k jejich pitoresknosti) skalní útvary jsou výtvory ďábla. Do celé oblasti se proto báli vkročit. Svůj postoj přehodnotili, když do Tiských stěn začali pronikat turisté, a na pískovcovém městu začali záhy vydělávat. Za první návštěvníky Tiských stěn tak můžeme považovat především básníky, šlechtice, malíře či vědce“[7]. Brzy začaly vznikat hostince, turistické stezky. Po jisté době se můžeme setkat i s prvními turistickými průvodci jako je Průvodce po Českém Švýcarsku (Führer durch die Böhmische Schweiz) od Ferdinanda Náhlíka z roku 1864.

O historii Tiských stěn se můžeme dočíst, že některým skalním útvarům přisoudila lidská fantazie – zejména v období romantismu v 19. stol. - konkrétní podoby a názvy; již v průvodci z r. 1829 byly vyobrazeny skály pojmenované Starosta a Doktor (dosud útvary velkých stěn č. 16 a 17). Zprvu těžko průchodný a orientačně náročný terén (do r. 1918 byl zakázán vstup bez místního průvodce) byl postupně upravován a turisticky zpřístupněn.“[8]

Okolí

V blízkosti Tiských stěn se nalézá množství dalších turisticky atraktivních lokalit, mezi jinými se jedná o vesnici Sněžník, vesnici Ostrov, rozhlednu na hoře Děčínský Sněžník (723 m.n.m.), největší stolové hoře České republiky. Na vrcholu Vysokého Sněžníku najdeme hotel a kamennou vyhlídkovou věž z roku 1864, zřejmě nejkrásnější rozhlednu severních Čech. Turistický průvodce ji popisuje následovně: „Kamenná vyhlídková věž Děčínského Sněžníku vystavěná z pískovcových kvádrů jr skutečnou krajinnou dominantou a umožňuje vynikající rozhled po okolních krásách Čech i Saska. Rozhledna na Děčínském Sněžníku je pohodlně přístupná po asfaltové silnici.“[9]

Pískovcové skalní útvary najdeme nejen v Tisé, ale také poblíž obcí Libouchec a Rájec. Místní skalní věže jsou vynikajícím terénem pro horolezce a jsou často vyhledávány i zahraničními turisty.

Související články

Reference

  1. ↑ Děčínsko, Turistický průvodce ČSSR (svazek 18), kolektiv, Olympia, 1984, strana 231
  2. ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Tajemné skalní bludiště
  3. ↑ Labské pískovce, Zdenko Feyfar, ČTK-PRESSFOTO, 1981, strana 7
  4. ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Geologie
  5. ↑ Chvály Zadní země, Miloslav Nevrlý, Vestri, 2002, strana 133
  6. ↑ Děčín – vycházky a výlety, kolektiv, Město Děčín, 2003, část Zajímavosti v okolí Děčína
  7. ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Historie turistiky Tisé
  8. ↑ Děčínsko, Turistický průvodce ČSSR (svazek 18), kolektiv, Olympia, 1984, strana 231
  9. ↑ Děčín – vycházky a výlety, kolektiv, Město Děčín, 2003, část Zajímavosti v okolí Děčína


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tisk%C3%A9_st%C4%9Bny“