Tupolev Tu-22M
Z Multimediaexpo.cz
| Tupolev Tu-22M | ||
| ||
| Ruský Tupolev Tu-22M3 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | strategický bombardér a námořní letoun | |
| Výrobce | Tupolev | |
| Konstruktér | ||
| První let | 30. srpna 1969 | |
| Zařazen | 1972 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | ||
| Uživatel | Rusko | |
Tupolev Tu-22M (kód NATO Backfire) je sovětský, resp. ruský bombardér z konce 60. let 20. století, který byl průběžně modernizován. Na západě byl tento letoun označován i jako Tu-26.
Obsah |
Vývoj
Letoun vznikl dle požadavku na vysoce nadzvukový letoun, který by byl nosičem jaderných střel. Na počátku vývoje byl tzv. „Projekt 145,“ kterým se Tupolevova konstrukční kancelář zabývala od roku 1965. Letoun sice vycházel z typu Tupolev Tu-22, ovšem postupně se z něj stával zcela jiný stroj. Jednalo se o typ s měnitelnou geometrií křídel, která umožňovala operovat i z nezpevněných ploch. Letoun měl být schopen útočit z přízemního letu, což v podmínkách silné protivzdušné obrany bylo velkou výhodou. Postupně docházelo k dalším úpravám zejména v umístění motorů.
První prototyp letounu Tu-22M0 vzlétl 30. srpna 1969. Vzhledem k ne zcela uspokojivým výsledkům však byl v témže roce zahájen program modernizace letounu. Tento typ, nazvaný Tu-22M1 měl sníženou hmotnost, zlepšenou aerodynamiku, zvětšené rozpětí křídel a další změny. Ovšem ani tato verze zcela nevyhovovala, a tak vznikl další typ - Tu-22M2. Prototyp tohoto stroje s motorem NK-22 vzlétl 7. května 1973. Letové zkoušky probíhaly až do roku 1975 s uspokojivými výsledky. Stroj se sériově vyráběl až do roku 1983 a bylo celkem vyrobeno 211 kusů. Slabinou tohoto letadla však byly stále nízké výkony motoru, což bylo v rozporu s původním zadáním.
Proto pokračovala další modernizace a letoun dostal nový motor NK-25, který byl vybaven elektronikou a který byl schopen pracovat v různých provozních režimech. Současně s dalšími změnami tak vznikl typ Tu-22M3, který poprvé vzlétl 20. června 1977 a který se od roku 1978 souběžně vyráběl s typem Tu-22M2. Do roku 1993 bylo celkem vyrobeno 286 kusů typu Tu-22M3. Dále byly postaveny i Tupolevy ve verzích průzkumných či jako létající laboratoř.
Praxe
Letoun je uzpůsoben k nesení konvenční i atomové výzbroje. Může nést rakety na ničení námořních i pozemních cílů, pumová výzbroj činí až 24 000 kg munice. Tu-22M byly „naostro“ vojensky užity ve válce v Afghánistánu. Na strojích probíhají další modernizace včetně výzbroje a jsou v současné době ve výzbroji Ruska a Indie. Bývalý uživatelé jsou Ukrajina a Bělorusko.
Technické údaje Tu-22M3
- Osádka: 4 (kapitán, druhý pilot, operátor, navigátor)
- Rozpětí při šípu 20°: 34,28 m
- Délka: 42,46 m
- Výška: 11,05 m
- Plocha křídla při 20°: 183,6 m2
- Vzletová hmotnost: 124 000 kg
- Přistávací hmotnost: 88 000 kg
- Hmotnost paliva: 53 550 kg
- Pohonné jednotky: 2× NK-25
- Tah motoru: 140/245 kN
- Max. rychlost: 2 300 km/h
- Praktický dostup: 13 300 m
- Dolet při v>M1: 1 850 km
- Dolet při v=900 km/hod: 7 000 km
- Výzbroj: křídlaté rakety vzduch-země 3× Ch-22 nebo 10× Ch-15
- Pumy: 24 000 kg
- Hlavňová výzbroj: 23 mm kanón GŠ-23L
YouTube
| Tupolev Tu-22M NATO Code: Backfire |
| Tupolev Tu-22M |
Externí odkazy
- Tu-22M3 - Pouhá „modernizace“?
- Tu-22M na Globalsecurity.org (anglicky)
- Military.cz – Tu-22M Backfire
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |