Vídeňský les
Z Multimediaexpo.cz
Vídeňský les (německy Wienerwald) je první horský masiv na samotném východě alpského oblouku, ležící v bezprostřední blízkosti Vídně v Rakousku. Svým charakterem zaoblených zalesněných pahorků jako skutečné Alpy zdaleka nevypadá. Připomene spíše českou Šumavu nebo Beskydy. Celá oblast Vídeňského lesa slouží především Vídeňanům jako přirozené přírodní zákoutí a v rámci „skutečných“ Alp nemá výrazný význam.
Obsah |
Historie
Vídeňský les byl pravděpodobně obydlen od 8. století. Pod vlivem Avarů se slovanské obyvatelstvo vyrovnalo s germánskou migrací, za kterou vděčí jména některých vesnic jako Döbling, Liesing nebo Gablitz. Vídeňský les byla knížecí honitba, ale začátkem 16. století získala oblast také význam v lesnictví. Od roku 1840 nastal v oblasti také průmyslový rozvoj. V roce 1870 byly předloženy plány pro vykácení většiny lesů, ale to způsobilo rozsáhlý odpor veřejnosti. Vedoucí postavou tohoto odporu byl Josef Schöffel (1832–1910). V roce 1987 primátor Vídně a hejtmani Dolního Rakouska a Burgenlandu podepsali Vídeňské prohlášení celé oblasti Vídeňského lesa za chráněný region.
Poloha
Pohoří zaujímá plochu 1200 km². Město Vídeň tvoří východní hranici masivu. Od sousedních Türnitzských Alp na západě je odděluje údolí říčky Traisen, jižní hranici tvoří tok řeky Gölsen.
Geologie
Geologicky je pohoří tvořeno především vápencem, který je na severu doplněn červenohnědým pískovcem a břidlicí. V pohoří také nalezneme přírodní jeskyně jako např. Dreidärrischenhöhle (jeskyně tří bláznů).
Příroda
Lesy na severu sestávají z velké míry z buků, dubů a habrů, zatímco v jižním pásmu pohoří jsou to jehličnany, ve většině případů borovice a jedle. Pohoří má i své přírodní parky. A to Föhrenberge (tzn. Sosnové hory) a Sandstein Wienerwald, který leží blízko městečka Purkersdorf, asi 20 km západně od Vídně. Celé území Vídeňského lesa je chráněná oblast, především pak Lainzer Tiergarten (rozsáhlý park obydlený černou zvěří a dalšími lesními zvířaty) a Schwarzenbergpark, který byl vytvořený již během 19. století.
Nejvyšší vrchol
Nejvyšším vrcholem je Schöpfl (893 m) vypínající se v jihozápadní části pohoří nad obcí St. Corona am Schöpfl. Na zcela zalesněný vrchol vede silnice z Mitterschöpflu k observatoři Leopolda Figla (pro veřejnost uzavřená). Na vrcholu je vyhlídková věž.
Galerie
 Památník Josef Schöffela |
 Řeka Schwechat |
 Figlova observatoř na vrcholu Schöpfl |
Literatura
- Průvodce po Rakouských Alpách, vydavatelství Mirago, ISBN 80-85922-94-0
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |