Wallis a Futuna

Z Multimediaexpo.cz

Wallis a Futuna
Teritorium ostrovů Wallis a Futuna
Territoire des îles Wallis et Futuna
Flag of France.png  Coa Wallis Futuna.png
Vlajka Wallis a Futuny   
Geografie
LocationWallisAndFutuna.png
Hlavní město: Mata-Utu
Rozloha: 264 ({{{rozlmisto}}}. na světě)
z toho {{{procent vody}}} % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mont Singavi (765 m n.m.)
Časové pásmo: +12
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 15 480 (. na světě)
Hustota zalidnění: 77 ({{{hustmisto}}}. na světě)
HDI: ()
Jazyk: francouzština (úřední), uvejština, futunština
Náboženství:
Státní útvar
Státní zřízení: zámořské území Francie
Měna: CFP frank (XPF)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: F
Telefonní předvolba: +681
Národní TLD: .wf
Mapa Wallise a Futuny

Wallis a Futuna (francouzsky Wallis et Futuna) je francouzským zámořským společenstvím tvořeným skupinou tří vulkanických tropických ostrovů (Wallis (Uvea), Futuna a Alofi) s rozptýlenými útesy v jižním Tichém oceánu mezi Fidži a Samoou. Správním střediskem ostrovů je Mata-Utu.

Obsah

Historie

Ačkoliv byly ostrovy objeveny Nizozemci a Brity v 17. a 18. století, první se na ostrovech usadili Francouzi. V roce 1837 přijeli na ostrovy francouzští misionáři a konvertovali původní obyvatelstvo na katolictví. 5. dubna 1842 po částečné vzpouře původních obyvatel byla Francie požádána o ochranu. 5. dubna 1887 královna Uvey souhlasila s francouzským protektorátem. Králové Sigave a Alo ležících na ostrovech Futuna a Alofi se připojili 16. února 1888. Ostrovy byly spravovány z francouzské kolonie Nová Kaledonie. V roce 1917 se vyčlenila jako samostatná kolonie Wallis a Futuna stále pod správou Nové Kaledonie. V roce 1959 se změnil status na francouzské zámořské teritorium. Ostrov Wallis je pojmenován po anglickém průzkumníkovi Samuelovi Wallisovi.

Hospodářství

Hospodářství Wallisu a Futuny je založeno zejména na pěstování banánů, ze kterého mají ostrovy nejvyšší příjmy, dále se zde pěstují kokosy, pepř, kakao a exotické ovoce. Země má taktéž silně rozvinutý rybolov, který ovšem slouží pouze jako místní zdroj potravy. Mezi další činnosti se řadí chov prasat a drůbeže, ovšem většina masa se dováží z okolních zemí. Stát je v dnešní době závislý na finančních dotacích z Francie, země je velmi chudá, ale mohla by prosperovat z cestovního ruchu. Nerostné suroviny zde nebyly nalezeny.

Geografie

Oblast zahrnuje ostrov Wallis (nejvíce obydlený), ostrov Futuna, neobydlený ostrov Alofi, a 20 dalších neobydlených ostrovů, tedy celkem 274 km². Pobřeží ostrovů má délku 129 km. Nejvyšší bod oblasti je Mont Singavi na ostrově Futuna (765 m n. m.). Ostrovy mají horkou, deštivou sezónu od listopadu do dubna a studenou a suchou od května do října. Srážky nabývají od 2500 do 3000 mm za rok. Průměrná vlhkost vzduchu je kolem 80 % a průměrná teplota 26,6 °C. Pouze 5 % z celkové rozlohy ostrovů tvoří orná půda. Velkým problémem státu je kácení lesů (zbývají už jen malé části původních lesů) kvůli používání dřeva jako hlavního zdroje paliva. Následkem kácení lesů je náchylnost horských oblastí Futuny k erozi. Na ostrově Alofi nejsou žádná stálá obydlí kvůli nedostatku pitné vody.

Politika

Země je rozdělena do tří tradičních království: Uvea (na ostrově Wallis), Sigave (na západní straně ostrova Futuna) a Alo (na ostrově Alofi a na východní straně ostrova Futuna). Pouze ostrov Uvea je dále rozdělen na tři části.

Čtvrť
  velitelství 		Hl. město Rozloha
(km²) 		Populace
Census 2003 		Vesnice
Ostrov Wallis
`Uvea (Wallis) Matā utu|| align="right" | 77.5 || align="right" | 10071|| align="right" | 23
Hihifo ("západ") Vaitupu 23.4 2422 5
Hahake ("východ") Matā utu || align="right" | 27.8 || align="right" | 3950|| align="right" | 6
Mu'a ("první") Mala'efo'ou 26.3 3699 12
Ostrovy Hoorn
Sigave (Singave) Leava 30.0 1880 6
Alo Mala'e 85.0 2993 9
Wallis a Futuna Matā utu || align="right" | 192.5 || align="right" | 14944 || align="right" | 38

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Wallis_a_Futuna“