Worms (město)

Z Multimediaexpo.cz

Most přes Rýn

Worms (kelt.: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc. Jde o jedno z nejstarších německých měst a jediné z nich, které je členem organizace Most Ancient European Towns. Jeho jméno je keltského původu: Borbetomagus znamená něco jako "osada na vodnatém území". To bylo časem převedeno do latinského názvu Vormatia, který se používá od 6. století. Rozloha města je asi 108,73 km² a žije zde okolo 82 212 obyvatel

Obsah

Historie

Erb

Místo pro založení tohoto města si vybrali již Keltové a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z doby bronzové, tzv. Adlerbergkultur (Ernst Probst, 1996). V 5. století se zde usadil germánský kmen Burgundů a v 7. století se Worms stal sídlem biskupů, jejichž význam vzrostl v době karolínské, kdy získali významný vliv u královského dvora. Karel Veliký si totiž Worms zvolil za své letní sídlo. V letech 829-926 byl Worms sněmovním městem Východofranské říše. Roku 1049 zde byl papežem zvolen Lev IX.., nejvýznamnější něměcký papež středověku. Roku 1096 se městem prohnalo křižácké vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní kvetoucí židovskou komunitu. V roce 1122 zde byl uzavřen slavný wormský konkordát. Koncem 12. století udělil Wormsu Friedrich Barbarossa četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od té doby až do 16. století probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem. Worms se stal významným městem německé reformace, Martin Luther zde obhajuje svých 95 tezí před císařem Karlem V. Worms se změnil v město evangelické. Roku 1698 bylo město vyplundrováno vojsky Ludvíka XIV. a poté již nikdy nedosáhl významu, jaký mívalo ve středověku. V letech 1792-1814 byl Worms anektován Francií a roku 1816 přičleněn k Hesensku-Darmstadtsku. V roce 1945 byl srovnán se zemí během dvou spojeneckých náletů. Náletu padl za oběť i slavný wormský dóm.

Současnost

Moderní Worms je městem vysokých škol a turismu, důležitý je říční přístav. Stejně jako většina ostatních měst v Porýní je Worms průmyslovým centrem a to s tradicí především chemozpracující a metalurgickou, ve městě a okolí jsou ale i podniky dřevozpacující, strojírenské a optické. Dlouhou tradici zde má i vinařství, vždyť víno sem přinesli již před 2 000 lety Římané. Místní slavná odrůda vína je Liebfrauenmilch, které se tak prý jmenuje, protože původně se takto smělo nazývat pouze víno vymačkané z hroznů, které byly sebrány z vinic, které nebyly od kostela Milované Panenky Marie (Liebfrauenkirche) dále než kam dosáhl stín věže tohoto kostela. 42% obyvatel je vyznání evangelického, 31% jsou římští katolíci. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel CDU (21) následovaná SPD (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních parntnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.

Pamětihodnosti

Katedrála ve Wormsu
  • Katedrála sv. Petra, postavená v románském slohu. U její severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z Písně Nibelungů, tzv.Nibelungen-Festspiele.
  • Lutherův pomník, připomínající německého reformátora, který zde na říšském sněmu, tváří tvář svým odpůrcům, stál za svými tezemi a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..."
  • Muzeum Nibelungů, moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
  • Dům umění Heylshof, ukrývající sbírku gotického a renesančního umění. Nejslavnějším kusem sbírky je Rubensova Matka s dítětem.
  • Židovské muzeum, stojí za synagogou v části města, která bývala známá jako Malý Jeruzalém.

Partnerská města

Významní rodáci

Literatura

HIRSH, Max: Let´s Go Germany, Macmillan, Cambridge, USA, 2000 ISBN: 0333779843

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Worms

Zdroje


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Worms_(m%C4%9Bsto)“