Záření
Z Multimediaexpo.cz
Záření (radiace) označuje šíření energie prostorem (včetně vakua).
Obsah |
Rozdělení záření
Záření může probíhat formou vlnění nebo pohybem částic. Obecně záření vykazuje jak vlnový, tak částicový charakter. Obvykle je však záření studováno z určitého hlediska, kdy převažuje buď vlnový nebo částicový charakter. Pokud převažuje vlnový charakter, používá se obvykle místo označení záření přímo označení vlnění.
Vlnění
Charakter záření je dán vlastnostmi daného vlnění, tzn. jeho vlnovou délkou, jeho amplitudou, polarizací apod. Ideální monochromatické záření obsahuje pouze jednu vlnovou délku. Mezi vlnění patří např.:
- akustické vlnění - zvláštní případ mechanického vlnění
- elektromagnetické vlnění - jedná se o šíření elektromagnetické pole (vychází z Maxwellových rovnic). Dá se na něj ale pohlíže i jako na proud částic - fotonů
Korpuskulární záření
Korpuskulární (neboli částicové) je představováno proudem částic. Jedná se tedy o uspořádaný pohyb velkého množství částic. Mezi částicové záření patří např.:
- záření alfa – proud alfa částic, jader atomů helia
- záření beta – proud elektronů a pozitronů
- elektromagnetické záření – pokud jsou změny elektromagnetického pole popisovány pomocí fotonů (vychází z kvantové teorie).
- kosmické záření – proud velmi energetických částic přicházející ze vzdálených oblastí vesmíru
- reliktní záření – zbytkové záření pocházející z raného období po velkém třesku
- sluneční záření – záření přicházející ze Slunce
- světelné záření – v některých případech projevuje vlastnosti vlnění a v některých se projevuje jako proud částic
Literatura
- Fukátko Tomáš: Detekce a měření různých druhů záření, BEN - technická literatura, 2007 ISBN 978-80-7300-193-3
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |