V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Vlnění

Z Multimediaexpo.cz

Jako vlnění se označuje šíření kmitů prostorem. Celý proces vzniku vlnění lze demonstrovat na příkladu vázaných oscilátorů. Máme-li vázané oscilátory, přenáší se energie kmitání postupně z jednoho oscilátoru na druhý a zpět. Podobně to funguje mezi částicemi v látkách, mezi kterými existují vazební síly. Energie kmitavého pohybu jedné částice se postupně přenáší na okolní částice. Důsledkem je skutečnost, že energie kmitavého pohybu se v látce postupně šíří a přenáší se i na vzdálenější částice. Tělesem se tak přemísťuje kmitavý pohyb (a s ním i energie tohoto pohybu), aniž se těleso jako celek přemisťuje. Tímto způsobem se v látce šíří určitá změna, tzv. rozruch.

Obsah

Výskyt vlnění

Uvedený pohyb částic v látce je příkladem mechanického vlnění, které je formou mechanického pohybu a přenosu energie. Obecně se však vlnění nespojuje pouze s pohybem částic, ale můžeme jej nalézt u jakékoli spojitě rozložené veličiny, např. elektromagnetického pole (viz elektromagnetické vlnění). S vlněním se lze setkat také v optice nebo kvantové fyzice.

Základní vlastnosti vlnění

Vzhledem k tomu, že vlnění vychází z kmitání, jsou také používané základní pojmy shodné (viz Základní vlastnosti kmitání). Vlnění je jev, který probíhá nejenom v čase, ale také v prostoru. Pro popis vlny zavádíme tzv. vlnovou délku, která představuje vzdálenost dvou sousedních vlnoploch. Směr amplitudy vlnění se nemusí shodovat se směrem šíření vlnění. Je-li amplituda vlnění kolmá ke směru šíření vlnění, mluví se o vlnění příčném (transverzálním). Pokud je amplituda rovnoběžná se směrem šíření vlnění, pak se mluví o podélném (longitudálním) vlnění. Šíření vln v prostoru se řídí důležitým Huygensovým principem. Znalost základních vlastností vlnění je důležitým základem pro další studium jevů spojených s vlněním. Mezi tyto jevy lze zařadit např. interferenci, ohyb vlnění nebo jevy, které vznikají na rozhraní dvou prostředí (např. odraz a lom). Při sledování relativních pohybů lze využít znalosti tzv. Dopplerova jevu.

Rozdělení vlnění

K dělení vlnění jsou používány podobné principy jako při dělení kmitání. Důležité je rozdělení podle vlnové rovnice popisující vlnění na

Podle orientace výchylky ke směru šíření lze vlnění rozdělit na

Podle šíření vlnění lze provést rozdělení na

Podle polarizace se vlny dělí na

Vlny lze označit podle tvaru vlnoplochy, např.

Vlnění lze také označit podle prostředí, ve kterém se vlny šíří, např.

Vlny bývají také označovány speciálními názvy podle prostředí, způsobu šíření, popř. dalších vlastností. Např.

Často bývá také vhodné rozlišovat vlny ve vztahu k určité překážce nebo bodu, např.

  • dopadající vlna
  • odražená vlna
  • lomená vlna
  • rozptýlená vlna

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vlnění
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vln%C4%9Bn%C3%AD“