Látka

Z Multimediaexpo.cz

Náš vesmír je tvořen rozličnými formami hmoty, z nichž nejlépe prozkoumána je forma tzv. látek. Látky mohou nabývat rovněž různých forem, resp. skupentsví či fází. Každá látka je popisována svými vlastnostmi, kromě skupenství taky tvarem, hmotností, energií, elektrickým nábojem atd.

Obecně rozlišujeme látky homogenní (sourodé, stejnorodé), u kterých se vlastnosti (např. barva, hustota, teplota) v celém objemu tělesa vůbec nemění (nebo - v případě kontinuálního homogenního tělesa, jímž je například sloupec vzduchu od povrchu Země do stratosféry - se mění plynule), a látky heterogenní (různorodé, nestejnorodé) složené z fyzikálních tělísek různých vlastností - například beton je obvykle složen z tělísek kameniva (např. štěrku), zrnek písku a jehlicovitých krystalků vzniklých krystalizací z mokré betonové směsi (malty) při jejím tvrdnutí. Jednotlivé homogenní látky, z nichž se skládá heterogenní směs (soustava) se nazývají chemickými fázemi dané soustavy.

Rozlišují se také izotropní látky, což jsou takové látky, které mají v každém směru stejné určité vlastnosti, např. optické. Látky, které nejsou izotropní, se označují jako anizotropní látky.

Homogenní látky mohou mít tři skupenství - plynné, kapalné a pevné. Podrobíme-li homogenní látky cyklu ohřevu a následného ochlazování spojeného se změnou skupenství či rozpuštění ve vodě a následné krystalizaci, dochází u některých látek k tomu, že první podíly (frakce) získané ochlazením (např. při destilaci) mají jiné chemické složení než frakce získané později. Takové látky označují chemici jako homogenní směsi (příkladem může být roztok soli ve vodě - slaná voda). Jen některé homogenní látky mají tu vlastnost, že při separačních (dělicích) procesech (při rekrystalizaci, při destilaci, při sublimaci) mají ve všech frakcích stejné chemické složení. Takové látky jsou (chemicky) čistými látkami a nazýváme je chemickými individui (chemickými jedinci). Chemickými individui jsou jednak chemické prvky (elementy) - čisté látky, které nelze rozložit na látky jednodušší, jednak chemické sloučeniny složené ze dvou či více prvků.

Z hlediska poznatků moderní fyziky je látka, tvořená atomy (molekulami, ionty) jen jednou z forem hmoty. V rámci kosmu existují totiž stavy, které bychom stěží mohli označit jako látku. Podle hypotézy velkého třesku látka jako forma hmoty vznikla až v určité etapě vývoje vesmíru. Různé formy záření a plasmatu (tvořícího hvězdy) či dokonce prostředí černé díry nemůžeme považovat za látky. Látkou také není ani teplo ani světlo ani magnetické pole. V užším pojetím není látkou žádné prostředí (kontinuum), které nemá vlastnosti plynu nebo kapaliny nebo pevné látky - nebo není některou z heterogenních směsí plynu a kapalin a pevných látek (například pěny, suspenze, emulze, aerosoly atp.).

Vedle chápání látky jako hmotného prostředí (materiálu) je používáno slovo látka také ve spojení účinná látka, škodlivá látka (škodlivina), léčivá látka (léčivo), jedovatá látka (jed) ve významu chemická specie - druh chemických částic (atomů, molekul či iontů) s určitými účinky, které se projevují, i když je specie přítomna v určitém prostředí (ve vodném roztoku, v ovzduší) jen v malé (někdy dokonce nepatrné) koncentraci.

Související články

Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/L%C3%A1tka“