Zámek Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Nové Hrady je dominantou stejnojmenné obce v Pardubickém kraji, nedaleko měst Vysoké Mýto a Litomyšl. Jedná se o pozoruhodnou rokokovou stavbu s rozsáhlým přírodním areálem.
Obsah |
Historie zámku
Rokokový zámek Nové Hrady nechal v letech 1774 - 1777 vystavět hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. Podrobný stavební návrh vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger po vzoru letních sídel ve Francii; základní podobu zámku navrhl a stavbu řídil hrabě osobně. Budovu obklopuje cenný rokokový ornamentální areál (dokončený 1791) nazývaný „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“
Zámek vznikl na svahu pod původním starým zámkem (postupně přestavovaným od 15. století), na jehož místě dříve stával gotický hrad. Materiál ze starých staveb byl použit při budování rokokového zámku. Roku 1779 byl přistaven pozdně barokní špýchar a v západním křídle zámku vystavěna zámecká kaple s hlavním oltářem (1777) od řezbáře J. J. Procházky.
Cyril Bartoň z Dobenína nechal zámek v letech 1936 - 1939 opravit; od té doby celý areál chátral. Posledním majitelem zámku před znárodněním byl textilní továrník Josef Bartoň z Nového Města nad Metují. Po roce 1989 byl restituován vnukům posledního majitele; od roku 1997, kdy opět změnil majitele, prochází nákladnou rekonstrukcí.
Současná podoba
Patrová hlavní budova má mansardovou střechu a bohatě zdobenou přední fasádu. V rámci rekonstrukce na přelomu 20. století byla obnovena její bohatá reliéfní štuková a kamenná sochařská výzdoba. Z obou konců průčelí vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla (rizality). Mezi nimi probíhá terasa s členitou balustrádou, jež je uprostřed otevřena širokou vstupní rampou. Hlavní portál je umístěn ve středním rizalitu; nad ním je balkón na toskánských sloupech.
Do zámku se vstupuje rozlehlou trojlodní halou s křížovými klenbami. Z haly vede do každého zámeckého křídla samostatné schodiště. V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry zámku jsou vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem, obrazy a četnými drobnými uměleckými předměty.
V přízemí západního křídla se nachází zámecká kaple s rokokovým oltářem od Josefa Procházky (1777) a oltářním obrazem od Jana Nivelta (1778).
Dvě přízemní hospodářské budovy, jež navazují na přední křídla zámku a uzavírají čestný dvůr, pocházejí z let 1778 – 1783. Původně se v nich nacházely kanceláře a byty panských úředníků. Na tyto budovy navazuje ozdobná přední zeď areálu s monumentální trojdílnou vstupní branou (dokončená r. 1782).
Budova špýcharu za zámkem pochází z roku 1779. Zadní část areálu tvoří pokračování francouzské zahrady s ozdobnou kuchyňskou zahradou a kruhovým altánem. Zadní nádvoří uzavírá půlkruhová zeď s branou, zdobenou plastikami Léta a Podzimu od Karla Devotiho.
V nově vybudované horní zahradě se nalézá přírodní amfiteátr. Návrší za zámkem pokrývá anglický park. Pískovcová křížová cesta, vedoucí parkem k pozůstatkům původního gotického hradu, pochází z roku 1767.
Využití zámku
V zámku je umístěna stálá expozice historického nábytku (od baroka po kubismus) ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Ve špýcharu vzniká první české muzeum velocipedů. V hlavním rokokovém sále se konají svatební obřady; bývalá kočárovna a konírna slouží k pořádání společenských i soukromých akcí.
V hospodářských křídlech zámku se nachází restaurace a cukrárna s minigalerií. K zámku patří též jezdecká stáj (otevřena od roku 2004; původně ovčín) a farma s chovem jelena lesního a daňka evropského.
Galerie
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |