Zucchero

Z Multimediaexpo.cz


Zucchero, rodným jménem Adelmo Fornaciari (* 25. září 1955, Reggio nell'Emilia), všeobecně známý pod uměleckým jménem Zucchero Fornaciari, je italský rockový zpěvák a skladatel ovlivněný několika hudebními styly jako jsou gospel, blues, rock, především pak ale baladickou a rytmickou linkou ve stylu boogie.

Obsah

Osobní život

Narodil se jako Adelmo Fornaciari v severoitalském městě Reggio nell'Emilia. Většinu dětství však strávil v toskánském přímořském letovisku Forte dei Marmi. V současnosti žije v Pontremoli. Jeho hudební kariéra začala v roce 1970, kdy byl členem několika neznámých skupin jako I ducali, Le nuove luci, Sugar & Daniel, Sugar & Candies, a také formace Taxi se kterou v roce 1981 vyhrál na hudebním festivalu Castrocaro. O rok později se poprvé objevil na známém Festivalu Sanremo s písní Una notte che vola via, v roce 1983 pak zpíval skladbu Nuvola na festivalu ve Fiori. Stejného roku vydal první album Un po' di Zucchero s průměrným ohlasem. Roku 1984 přechodně přesídlil do Kalifornie, kde spolupracoval s italským producentem Corradem Rusticim. Výsledkem práce se stalo album s názvem Donne, které vyšlo v roce 1985. Titulní píseň Donne se stala v rodné Itálii hitem. Následovalo album Blue's z roku 1988, které se stalo nejprodávanější nahrávkou v italské historii a jméno Zucchero zdomácnělo jak v rodné zemi, tak i ve zbytku Evropy. Hity se staly písně Con Le Mani, Solo una sana... a zejména Senza una Donna, kterou nazpíval s Paulem Youngem. Na následujícím turné se na jevišti potkal například s Joe Cockerem, Rayem Charlesem nebo Dee Dee Bridgewaterovou. V roce 1989 vydává v Memphisu se skupinou desku Oro incenso e birra, album které je do značné míry ovlivněno americkým soulem. Obsahuje hity jako Diamante, Overdose (d'Amore), Il Mare a Wonderful World. V rolích spoluhráčů se zde objevili Eric Clapton či bluesový zpěvák Rufus Thomas. Album se stalo jedním z jeho nejúspěšnějších, když se ho celosvětově prodalo více než předchozího.

Mezinárodní úspěch

Na dánském kfestivalu ve Skanderborgu, 2007.

Po více než milionu prodaných kopií alb Blue's a Oro incenso e birra jen v Ïtálii, se v roce 1990 vydává dobýt zbytek Evropy. Začímá produkovat anglické verze svých písní. Najslavnější skladbou je Senza una Donna (Bez ženy), která má jak sólovou verzi, tak i formu duetu spolu s Paulem Youngem. V období 1991-1993nahrává písně se slavnými zpěváky jako jsou Sting, Luciano Pavarotti, Andrea Bocelli, Peter Maffay, Elton John, Brian May a Eric Clapton. Většina z těchto duetů se objevuje na kompilačním albu Zu & Co. z roku 2004. V roce 1992 se účastní se skupinou Queen vzpomíkového koncertu na Freddie Mercuryho, když zpívá Las Palabras de Amor. Roku 1991 vydává první živé album Live at the Kremlin z moskevského koncertu, kde se v roli hostů objevují Randy Crawfordová a Toni Childsová. V roce 1992 vydává album Miserere. O dva roky později se objevuje jako jediný z evropských zpěváků na 25. výročním koncertu k pořádání Festivalu ve Woodstocku. Roku 1995 vydává album Spirito DiVino, které obsahuje hity jako Il Volo, Papa perché? a X colpa di chi. Prodejnost překročí 3 miliony kopií po Evropě a deska se umísťuje na prvním místě celoroční italské hitparády. Následují další alba. Na jaře 2004 je vydána deska Zu & Co produkovaná dlouhých šestnáct let, která obsahuje duety se známými zpěváky jako jako Sting, B. B. King, Miles Davis, Maná, Sheryl Crow, Eric Clapton a Solomon Burke. 6. května 2004 je pak představeno na koncertu v londýnské Royal Albert Hall. V červenci 2005 vystupuje na charitativním koncertu Live 8, a to jak na pódiu v Římě, tak i v Paříži. V září 2006 je vydáno dosud jeho poslední studiové album Fly, které obsahuje hity Bacco perbacco, Cuba libre, Occhi, a Un Kilo. Po dalším kompilačním albu vyjíždí během jara 2008 na evropské turné nazvané All the Best tour, které zahrnuje koncerty v Royal Albert Hall, na Rudém náměstí v Moskvě i fotbalovém stadionu AC Milan San Siro. Poté účinkuje v newyorské Carnegie Hall a porpvé v Austrálii. V listopadu 2008 vydává živou nahrávku Live in Italy, kterou tvoří sada 2 CD a 2 DVD s vystoupeními ve Veroně 2007 a Milánu 2008.

Výběr diskografie

Související informace můžete najít také v článku: Diskografie Zucchera}}
  • Un po' di Zucchero (1983)
  • Zucchero and the Randy Jackson Band (1985)
  • Rispetto (1986)
  • Blue's (1987)
  • Snack Bar Budapest (1988, filmový soundtrack)
  • Oro incenso e birra (1989)
  • Zucchero sings his hits in English (1990)
  • Zucchero (1991)
  • Zucchero Live at the Kremlin (1991)
  • Miserere (1992)
  • Diamante (1994)
  • Spirito DiVino (1995)
  • The best of Zucchero Sugar Fornaciari's greatest hits (1997)
  • Bluesugar (1998)
  • Overdose d'amore the ballads (1999)
  • Bluesugar & Whitechristmas (1999)
  • Shake (2001)
  • Zu & Co. (2004)
  • Zu & Co live at the Royal Albert Hall - May 6, 2004 (2004)
  • Zucchero & Co - American edition (2005)
  • Zu & Co ultimate duets collection (2 CDs + DVD, 2005)
  • Fly (2006)
  • All the Best (2007)
  • Live in Italy (2 CDs + 2 DVDs, 2008)

Reference

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zucchero“