V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Druhý železniční koridor

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Wikipedia-cs|Druhý železniční koridor|700}}
+
[[File:20070513 Vate pisky.jpg|thumb|240px|Druhý železniční koridor v úseku [[Bzenec-Přívoz|Bzenec přívoz]] – [[Rohatec]], kde prochází národní přírodní památkou [[Váté písky]].]]
 +
'''II. tranzitní železniční koridor''' je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi [[Břeclav|Břeclaví]] a [[Petrovice u Karviné|Petrovicemi u Karviné]]. Koridor prochází po následujících tratích [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]]:
 +
* ([[Hohenau an der March|Hohenau]] ÖBB –) [[Břeclav]] – [[Přerov]] (v jízdním řádu pro cestující [[Železniční trať Přerov - Břeclav|trať 330]])
 +
* Přerov – [[Ostrava]] – [[Bohumín]] (část [[Železniční trať Česká Třebová - Přerov - Bohumín|trati 270]])
 +
* Bohumín – [[Petrovice u Karviné]] (– [[Zebrzydowice (nádraží)|Zebrzydowice]] [[PKP Polskie Linie Kolejowe|PLK]]) (část [[Železniční trať Bohumín - Čadca|trati 320]])
 +
II. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení mezi [[Vídeň|Vídní]], {{nowrap|popř. [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Varšava|Varšavou]]}}. V tomto smyslu jde o část 6. [[panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Celková délka koridorové trati je 213 km.
 +
 +
== Historie ==
 +
Tato trať byla původně páteřní tratí [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]].
 +
 
 +
Mezi Břeclaví a Přerovem se začalo pravidelně jezdit v roce 1841, trať mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla uvedena do provozu o rok později. Poté byla stavba pozastavena a zahájení provozu z Lipníka do Bohumína se posunulo až do roku 1847. Od roku 1851 se začalo se zdvoukolejňováním v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Zdvoukolejnění celé trati bylo dokončeno do roku [[1906]].
 +
 +
2. železniční koridor se začal stavět v září [[1997]] modernizací úseku [[Hodonín]] – [[Moravský Písek]].
 +
 +
== Současnost ==
 +
V červnu [[2004]] byl 2. železniční koridor stavebně po 7 letech dokončen. K úplnému dokončení zbývá ještě přestavět velké železniční uzly  Přerov (už jen 2. etapa, severní část nádraží) a Ostrava.
 +
 +
=== Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h ===
 +
==== Pro běžné soupravy ====
 +
* [[Hrušky (okres Břeclav)|Hrušky]] – [[Napajedla]] mimo oblouku za stanicí [[Moravská Nová Ves]] (150 km/h) 64 km
 +
* [[Otrokovice]] – [[Přerov]] 27 km
 +
* [[Jeseník nad Odrou]] – [[Studénka]] mimo průjezdu stanicí [[Suchdol nad Odrou]] 13 km
 +
* [[Jistebník]] – [[Ostrava]]-Svinov 9 km
 +
 +
==== Pro vlaky s naklápěcími soupravami ====
 +
* [[Hrušky (okres Břeclav)|Hrušky]] – [[Napajedla]] mimo oblouku za stanicí [[Moravská Nová Ves]] (150 km/h) 64 km
 +
* [[Otrokovice]] – [[Přerov]] 27 km
 +
* [[Prosenice]] 1 km
 +
* [[Lipník nad Bečvou]] – [[Jezernice]] 5 km
 +
* [[Jeseník nad Odrou]] – [[Ostrava]]-Svinov mimo průjezdu stanicí [[Studénka]] 32 km
 +
 +
=== Úseky s velmi sníženými rychlostmi ===
 +
* průjezd Ostravou 60 km/h
 +
* průjezd Dětmarovicemi 60 km/h
 +
* průjezd Petrovicemi u Karviné 65 km/h
 +
 +
=== Přehled úseků ===
 +
{| class="wikitable"
 +
|- style="text-align: center; background-color: #E0E0FF"
 +
! úsek
 +
! délka
 +
! zahájení<br />výstavby
 +
! uvedení<br />do provozu
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Břeclav st.hr. - Břeclav (mimo)
 +
| 18,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | [[1997]]
 +
| rowspan= | [[1998]]
 +
|- style="vertical-align: top;
 +
| style="text-align: left;" | uzel Břeclav
 +
| 4&nbsp;km
 +
| rowspan= | [[2007]]
 +
| rowspan= | [[2014]] <ref>http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html</ref>
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Břeclav (mimo) – Hodonín (včetně)
 +
| 18,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | [[1999]]
 +
| rowspan= | [[2000]]
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Hodonín (mimo) – Moravský Písek (včetně)
 +
| 20,4&nbsp;km
 +
| rowspan= | 1997
 +
| rowspan= | 1999
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Moravský Písek (mimo) – Huštěnovice (včetně)
 +
| 18,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | 1999
 +
| rowspan= | [[2001]]
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Huštěnovice (mimo) – Otrokovice (včetně)
 +
| 11,9&nbsp;km
 +
| rowspan= | 1999
 +
| rowspan= | 2001
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Otrokovice (mimo) – Přerov (mimo)
 +
| 24,1&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2000
 +
| rowspan= | [[2002]]
 +
|- style="vertical-align: top; background-color: #E0E0FF"
 +
| style="text-align: left;" | uzel Přerov
 +
| 4,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | [[2009]]
 +
| rowspan= | plánováno 2021
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Přerov (mimo) – Hranice na Moravě (včetně)
 +
| 28,4&nbsp;km
 +
| rowspan= | 1999
 +
| rowspan= | 2002
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Hranice na Moravě (mimo) – Studénka (včetně)
 +
| 33,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2001
 +
| rowspan= | [[2004]]
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Studénka (mimo) – Ostrava hl.n. (mimo)
 +
| 17,1&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2001
 +
| rowspan= | [[2003]]
 +
|- style="vertical-align: top; background-color: #FFE0E0"
 +
| style="text-align: left;" | Ostrava hl.n. (část)
 +
| 4,5&nbsp;km
 +
| rowspan= |—
 +
| rowspan= |—
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Ostrava hl.n. (část) – Ostrava-Hrušov
 +
| 1,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2001
 +
| rowspan= | 2003
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Ostrava-Hrušov – Bohumín-Vrbice (mimo)
 +
| 2,6&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2008
 +
| rowspan= | 2009
 +
|- style="vertical-align: top; background-color:
 +
| style="text-align: left;" | Bohumín-Vrbice (včetně) – Bohumín (mimo)
 +
| 2,6&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2001
 +
| rowspan= | 2002
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" |uzel Bohumín
 +
| 2,9&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2003
 +
| rowspan= | [[2005]]
 +
|- style="vertical-align: top;"
 +
| style="text-align: left;" | Bohumín (mimo) – Petrovice u Karviné st.hr.
 +
| 15,5&nbsp;km
 +
| rowspan= | 2001
 +
| rowspan= | 2002
 +
|}
 +
 +
=== Související články ===
 +
* [[Železniční koridor]]
 +
* [[Panevropské koridory]]
 +
* [[Pendolino]]
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://www.k-report.net/koridory/rychlosti2k.htm Podrobná stránka s&nbsp;rychlostmi na II. koridoru]
 +
* [http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html Mapa koridorů v&nbsp;síti ČD]
 +
 +
{{České železniční koridory}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]
[[Kategorie:Železniční koridory]]
[[Kategorie:Železniční koridory]]

Aktuální verze z 30. 7. 2016, 13:21

Druhý železniční koridor v úseku Bzenec přívozRohatec, kde prochází národní přírodní památkou Váté písky.

II. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné. Koridor prochází po následujících tratích SŽDC:

II. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení mezi Vídní, popř. Bratislavou a Varšavou. V tomto smyslu jde o část 6. panevropského koridoru. Celková délka koridorové trati je 213 km.

Obsah

Historie

Tato trať byla původně páteřní tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Mezi Břeclaví a Přerovem se začalo pravidelně jezdit v roce 1841, trať mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla uvedena do provozu o rok později. Poté byla stavba pozastavena a zahájení provozu z Lipníka do Bohumína se posunulo až do roku 1847. Od roku 1851 se začalo se zdvoukolejňováním v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Zdvoukolejnění celé trati bylo dokončeno do roku 1906.

2. železniční koridor se začal stavět v září 1997 modernizací úseku HodonínMoravský Písek.

Současnost

V červnu 2004 byl 2. železniční koridor stavebně po 7 letech dokončen. K úplnému dokončení zbývá ještě přestavět velké železniční uzly Přerov (už jen 2. etapa, severní část nádraží) a Ostrava.

Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h

Pro běžné soupravy

Pro vlaky s naklápěcími soupravami

Úseky s velmi sníženými rychlostmi

  • průjezd Ostravou 60 km/h
  • průjezd Dětmarovicemi 60 km/h
  • průjezd Petrovicemi u Karviné 65 km/h

Přehled úseků

úsek délka zahájení
výstavby
uvedení
do provozu
Břeclav st.hr. - Břeclav (mimo) 18,5 km 1997 1998
uzel Břeclav 4 km 2007 2014 [1]
Břeclav (mimo) – Hodonín (včetně) 18,5 km 1999 2000
Hodonín (mimo) – Moravský Písek (včetně) 20,4 km 1997 1999
Moravský Písek (mimo) – Huštěnovice (včetně) 18,5 km 1999 2001
Huštěnovice (mimo) – Otrokovice (včetně) 11,9 km 1999 2001
Otrokovice (mimo) – Přerov (mimo) 24,1 km 2000 2002
uzel Přerov 4,5 km 2009 plánováno 2021
Přerov (mimo) – Hranice na Moravě (včetně) 28,4 km 1999 2002
Hranice na Moravě (mimo) – Studénka (včetně) 33,5 km 2001 2004
Studénka (mimo) – Ostrava hl.n. (mimo) 17,1 km 2001 2003
Ostrava hl.n. (část) 4,5 km
Ostrava hl.n. (část) – Ostrava-Hrušov 1,5 km 2001 2003
Ostrava-Hrušov – Bohumín-Vrbice (mimo) 2,6 km 2008 2009
Bohumín-Vrbice (včetně) – Bohumín (mimo) 2,6 km 2001 2002
uzel Bohumín 2,9 km 2003 2005
Bohumín (mimo) – Petrovice u Karviné st.hr. 15,5 km 2001 2002

Související články

Reference

  1. http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html

Externí odkazy