Doubrava (okres Karviná)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 17. 8. 2016, 08:13

Obec Doubrava (dříve Dombrová, pol.: Dąbrowa, něm.: Dombrau) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1507 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1229.Poté už nic... Obec bývala dříve městysem s počtem obyvatel okolo 4500. Většina obyvatel bydlela v soukromých staveních a teprve v padesátých létech byla vystavěna čtvrť finských domků, které obývaly převážně rodiny horníků pracujících na dolech Doubrava (již zanikl)a Čsl.armády (nyní Důl Karviná). Obec měla části s místními názvy Kopaniny, Dědina, Špluchov, Vrchovec a pod. V obci, která je kvůli poddolování oblastí s nestabilním podložím a dochází zde ješte v rámci doznívání těžby černého uhlí k povrchovým poklesům půdy, byly celé oblasti vylidněny a obyvatelé zbouraných stavení se odstěhovali do okolních obcí a měst (Dětmarovice, Petřvald, Petrovice, Orlová a Karviná) Dříve byla Doubrava obcí s bohatým kulturním a spolkovým životem. Fungovalo unikátní Divadlo Svět loutek, ochotnický spolek při ZDŠ Doubrava vedený nezapomenutelnou učitelkou paní Marií Mazáčovou, každoročně byl pořádán "Běh napříč Doubravou" s účastí mnoha škol okresu Karviná a další akce v podobě plesů a zahradních slavností všech spolků a organizací působících v obci. Plesy se odbývaly zejména v dosud stojícím Národním domě a také v již neexistující velké klubovně svazu zahrádkářů. Plesová sezóna v tak malé obci byla nezvykle bohatá, neboť kromě tradičního školního plesu, byly pořádány plesy i zahrádkáři (ČSSZ), chovateli (ČSCHDZ), požárníky (ČSPO), Polským kulturně osvětovým svazem (PZKO) a nakonec vždy bývaly šibřinky, které pořádala místní tělovýchovná jednota TJ Baník Doubrava. V Doubravě žije i polská menšina, která zde měla i svou mateřskou školku a 1. až 5. ročník základní školy. České školky bývaly v Doubravě tři (u cihelny, na Vrchovci a v centru obce v budově tzv. Domu mládeže, kde byla rovněž školní družina, knihovna a sál s jevištěm, který se v době Beatlemánie otřásal v rytmu místních skupin jako Spiders, Hrobaři , Juventus Club apod. V prostorách Domu mládeže byla i tělocvična, v níž byly pokládány základy kulturistiky nejen v rámci Severomoravského kraje, ale možno říci i v rámci celé ČSSR. František Škorpík byl dokonce ve své době i přeborníkem republiky a se svým bratrem Romanem se staral o líheň kulturistických talentů ze širokého okolí. Sportovní vyžití se odbývalo na fotbalovém hřišti Tj Baník Doubrava-střed, kde byl na místě bývalého (kdysi i závěsnými svítidly osvětleného) kluziště zbudován tenisový kurt, který už nyní slouží pouze pro nohejbal. V zahradě Národního domu bývaly ještě v 70. a 80. létech minulého století 2 volejbalové kurty, které byly upraveny z původní plochy cvičiště pro hromadná vystoupení cvičenců původního Sokola Doubrava, poté Tj Baník Doubrava. V sále Národního Domu trénovali místní stolní tenisté pod vedením obětavého pana Niesyta a docházel sem na trénink i tehdy sedmý hráč Československého žebříčku Vlčko, který byl zaměstnancem Dolu Doubrava. V obci dosud funguje malebné koupaliště, kde v létě bylo vždy živo po celý den. Fotbalový klub Tj Baník Doubrava-střed býval líhní talentů pro divizní klub Doubrava Kopaniny, poté přejmenován na Tj Slavia Orlová a pro TJ Baník Karviná. Doubravské náměstí bylo místem, kde se jako na jednom z prvních v širokém okolí konaly vždy na 1. máje odpoledne pravidelné motokárové závody, jichž se zúčastňovali i žáci zdejší ZDŠ na motokárách s motorem o objemu do 50ccm. Motokáry si žáci pod vedením technického všeuměla pana Jana Slonky sami montovali a byli v tomto směru jediní v kraji. Doubrava byla i známou křižovatkou elektrické dráhy,která spojovala Karvinou, Orlovou, Petřvald a Ostravu, případně Bohumín. Drážní těleso bylo poddolováno,počátkem 70. let 20. století zlikvidováno a dopravu začaly zajišťovat autobusy. Zřejmě nejznámější zastávka byla u pekárny Komendir, proslulé svým chlebem po celém okrese. Byly tam jediné fronty na chléb, které bylo možno tehdy zahlédnout. Mimo této pekárny bývala v obci do 2. světové války ještě pekárna rodiny Šiřinů, kteří mimo to, že byli jedněmi z největších vlastníků půdy v Doubravě, měli i řeznictví a hospodu. Hospod bývalo kdysi celkem osm a 9. byla v hotelu u doubravského železničního nádraží. Vyjma hospody na náměstí a v Národním domě, nezůstala z původních hospod ani jediná. Vznikla však nová nedaleko pekárny Komendir. Mimo hospod byly v obci tyto služby:Lékárna, lékař, holičství, sběrna čistírny a správky obuvi, zahradnictví, výkup sběrných surovin, provozovna řemeslných prací, knihovna, spořitelna, pošta, kino Slavia, drogérie,2 mlékárny,potravinové obchody (bylo jich celkem šest -nyní dva), řeznictví byla čtyři (nyní jedno),zelenina,textil a oděvy a železářství. Nyní se začalo v okrajové části obce sousedící s Orlovou s novou výstavbou rodinných domků, což možná je určitý náznak toho, že Doubrava nezanikne úplně. Na odvalu hlušiny Dolu Doubrava byl nově vybudován i zábavní Dinopark, který se ovšem jmenuje "Dinopark Ostrava", neboť o tom, kde je Doubrava ví asi jen málokdo.

Pamětihodnosti

• Zámek Doubrava
• Kostel Husova sboru Československé husitské církve
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Kostel sv. Hedviky
• Dinopark

Reference