Vlkolínec
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| V ohrožení = | | V ohrožení = | ||
| Poznámky = | | Poznámky = | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Vlkolínec Main street.JPG|thumb|240px|Hlavní ulice ve Vlkolínci]] |
- | [[ | + | [[Soubor:Vlkolínec, Slovakia 022.jpg|thumb|240px|Vlkolínec (v pozadí Sidorovo)]] |
- | + | ||
'''Vlkolínec''' je jednou z městských částí slovenského města [[Ružomberok]], leží v severovýchodním výběžku [[pohoří]] [[Velká Fatra]] v bočním údolí [[Revúcká dolina|Revúcké doliny]] na jižním úpatí vrchu Sidorovo v nadmořské výšce 718 m. | '''Vlkolínec''' je jednou z městských částí slovenského města [[Ružomberok]], leží v severovýchodním výběžku [[pohoří]] [[Velká Fatra]] v bočním údolí [[Revúcká dolina|Revúcké doliny]] na jižním úpatí vrchu Sidorovo v nadmořské výšce 718 m. | ||
Aktuální verze z 8. 1. 2017, 12:40
Vlkolínec je jednou z městských částí slovenského města Ružomberok, leží v severovýchodním výběžku pohoří Velká Fatra v bočním údolí Revúcké doliny na jižním úpatí vrchu Sidorovo v nadmořské výšce 718 m.
Vlkolínec představuje na Slovensku nejzachovalejší a nejkompletnější celek původních lidových staveb. Pro tuto jedinečnost byl v roce 1977 vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury a v roce 1993 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1376.
Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím - chovem dobytka a ovcí.
V obci Vlkolínec se nachází celkem 55 roubených dřevěnic, z nichž je trvale osídleno 18.
Mezi nejvzácnější stavby patří roubená dvoupodlažní zvonice z roku 1770, roubená rumpálová studna z roku 1860, barokně klasicistní kostel Navštívení panny Marie přestavěný v roce 1865. Na hřbitově jsou zachovány zajímavé kamenné a litinové kříže. V domech č. 16 a 17 zřídilo Liptovské muzeum expozici kultury bydlení s předměty používanými v domácnostech i zemědělství.
Externí odkazy
|
Slovenské památky na seznamu světového dědictví UNESCO |
---|
Banská Štiavnica • Spišský hrad a okolí (Spišská Kapitula, Žehra, Spišské Podhradie) • Levoča • Vlkolínec • Jeskyně Baradla a Slovenský kras (Dobšinská ledová jeskyně, Jeskyně Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Krásnohorská jeskyně, Silická lednice, Ochtinská aragonitová jeskyně) • Bardejov • Původní bukové lesy Karpat (Havešová, Stužica, Rožok, Vihorlat) • Dřevěné kostely slovenských Karpat |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |